Diary [FF with Louis Tomlinson]

Part 21 - After 3 months

*o 3 měsíce později*

*z pohledu Louise*

Už jsou to 3 měsíce od doby, co jsem naposledy viděl Nicole. 3 měsíce od doby, co jsem jí dal naposledy pusu. Ano, správně, ještě jsem na ni nezapomněl. Každý ráno, jakmile se probudím vybaví se mi vzpomínky na ni. Každý den u mě probíhá stejně. Ráno se vzbudím, nasnídám, jdu do školy, tam to nějak přežiju, pak jdu domů do pokoje, lehnu si na postel a myslím na Nicole, dokud mě například sestry nebo mamka nezavolají na večeři, po ní jdu zpátky k sobě, než jdu spát tak se osprchuju, zalehnu do postele a usínám při vzpomínce na Nicole. Tolikrát jsem si říkal, že jí napíšu na Facebook nebo na Twitter, ale pak mě napadlo: 'Co když se mnou už nechce mít nic společnýho? Ať už jako se mnou jako s kamarádem natož jako s jejím přítelem. Anebo, co když na mě už úplně zapomněla?'. Když jsem nad tím takhle přemýšlel, vždycky jsem šel radši dělat něco jinýho, abych přišel na jiný myšlenky, takže jsem jí zase nenapsal...

*z pohledu Nicole*

3 měsíce bez Louího. Strašně se mi po něm stýská. Každej den na něj myslím, jak to s ním bylo super. Ségra se mě snažila nějak rozptýlit, abych na něj zapomněla. Brala mě sebou na různý párty, diskotéky a společenský akce, na kterých bylo opravdu hodně kluků. Musím uznat, že tam občas byli i fakt hezcí a roztomilí kluci. Jako třeba ten... Harry. Byl fakt moc milej a dobře jsme si pokecali, do tý doby dokud nezačal mít po pár panácích vodky sexuální narážky na mě. Takže jsem mu vlepila facku až se sesunul ze židle a já odešla za ségrou, která se bavila s nějakou partou kluků. Upřímně ani ten Niall nebyl k zahození. Byl to takovej roztomilej, milej a vtipnej blonďáček z Irska. Ale stejně na Louisíka žádnej z nich nemá ani mít nebude. Je pravda, že už jsem několikrát měla napsanou SMS Louisovi, ale neměla jsem dost odvahy zmáčknout tlačítko odeslat. Taky jsem měla tolikrát Louího číslo před očima a stačilo jen stisknout zelený tlačítko. Vždycky jsem ale dostala strach, že kdyby ten hovor přijal rozbrečela bych se kvůli tomu, že slyším ten jeho boží hlas s britským přízvukem a nedokázala bych mu říct ani 'Ahoj Louí.' nebo 'Jak se máš?' nebo dokonce, jak mi moc chybí anebo jak ho pořád miluju...

Pro dnešek trochu kratší kapitola :)

V týhle části jsem chtěla jen popsat jejich pocity po 3 měsících :)

Doufám, že to líbilo :)

Mrs. Tommo