7. generace

Už ZASE v baru

Celým mým tělem projel hřejivý pocit lehkosti a svobody. Takový byl svět snů, snadný, hřejivý a tak odlehčující na rozdíl od kruté reality, do které jsem ses nechtěla vracet. Sice jsem nevěděla co mě čeká, ale podvědomě jsem cítila tu nerovnováhu a zmatek v mém reálném životě.

Na tváři mě něco šimralo a sluníčko mě nutilo probudit se a tím se vzdálit ze světa snů. Pomalu jsem pootevřela oči a spokojeně se přitiskla blíž k mému zdroji tepla, které leželo vedle mě. Slastně jsem zavřela oči a nadechla se té osilnivé vůně, která mě obklopovala ze všech stran. Počkat tuhle vůni znám!

Rychlostí blesku jsem otevřela oči dokořán. To co mě šimralo nebylo totiž nic jiného než vlasy toho upířího nafoukance Nikolaje, který byl zároveň zdrojem tepla a vůně která mě obklopovala ze všech stran. Byl na mě nalepený, držel mě rukou kolem pasu a druhou měl podloženou pod hlavou místo polštáře. Oba jsme se nacházeli na manželské posteli a byli jsme na sebe nalepený tak že by nám stačil mini gauč.

Znovu jsem se pořádně rozhlédla po pokoji a zjistila, že se nacházíme v pokoji pro hosty v který  už pár dní okupuje právě Nikolaj. Na zemi jsem zahlédla klubíčko přikrývek a polštářů, kde v klubku spala Lily. Vypadalo to tu jak po válce, nejspíš polštářové. Rychle jsem zkontrolovala jestli na sobě mám aspoň oblečení. Naštěstí jsem na sobě měla všechno, úlevně jsem vydechla a položila jsem si ruku na hrudník úlevou. Počkat! Kde mám kurva náhrdelník od mámy. Rychle jsem se vyhoupla do sedu. Teda snaha byla málem jsem přitom sletěla na Lily, naštěstí jsem se zachytila deky.

Vysela jsem polovinou prdele z postele a zuby nehty jsem se držela deky. Ta se najednou začala pomalu posouvat. Upřímně ta postel byla fakt vysoká a nehodlala jsem spadnout na Lily, na víc jsem měla mozek v režimu letadlo, takže žádné rozumné řešení jsem vymyslet nedokázala. Jesper se najednou přetočil a to znamenalo jen jediné. Oba jsme seletěli přímo na Lily.

Moje vyjeknutí a pád vzbudil všechny přítomné v této místnosti. Ležela jsem polovičně na Lily a Nikolaj na mě ležel celou vahou tak že jsem měla problémy se nadechnout.

"Nemůžu....dýchat...slez...ze...mě" sípala jsem.

"Co? Jo aha. Sorry."zmateně se rozhlížel a nadzvedl se na lokty, čímž mi uvolnil dýchací cesty a já se mohla konečně pořádně nadechnout.

"Upřímně vidět tě tahle po ránu mi málem přivodilo infarkt. Ty dokážeš být pako už takhle od rána jo. Kdybych to věděl přinesl bych si aspoň chrániče." unaveně si protřel oči.

"Vědět dřív že spíš vedle mě podřezala bych tě ve spánku. Bohužel jsem to nevěděla tak jsem přistoupila na plán B. Přivodit ti infarkt." Nikolaj se už už nadechoval k odpovědi.

"SLEZTE ZE MĚ JINAK OBA DVA BUDETE MRTVÍ DŘÍV NEŽ TO STIHNE JEDEN Z VÁS!" Lily rozčíleně hrabala rukama a nohama a snažila se dostat z peřin a zpod našich těžkých těl.

Když se jí  konečně povedlo vylézt z peřin, funěla jako zmoklí pes a vrčela jak vlk, který vidí jiného alfu.:

"Vy dvě dubové prdele. Co se tu sakra děje?"

Zmateně jsem se podívala na Jespera, vypadal podobně zmateně jako já. Včerejšek jsem měla v naprosté mlze. Takhle jsem se neopila už hodně dlouho. Zamyšleně jsem se podrbala na zátylku a usilovně přemýšlela. Tělo sice už bylo vzhůru zato mozek měl stále offline režim.

"Nemám nejmenší ponětí." vzdala jsem to a posadila se na postel.

Z jedné strany si ke mě sedl Nikolaj a z druhé Lily.