Malého vlka jsem vzala do náruče a s Lily jsme ho přinesli do tábora. Když jsme vstoupily do tábora, všichni kolem nás provázeli zkoumavými pohledy. Rameno do kterého mě ten vlk kousnul mě tupě pálilo, ale nebylo to nic tak bolestivého. Čekala jsem to horší.
Došli jsme až k našemu stanu a tam stál Nikolaj a tiše se bavil s Marellou. Zlostně jsem se na ni podívala a pak tupou ránou položení těla jsem připoutala konečně i Nikolajovu pozornost. Nechápavě se na mě podíval a pak sjel pohledem ke klukovi na zemi.
"Proč taháš do tábora děti? Já myslela že jsi na starší než jen na 15 letý."zeptala se kousavě Marella. Očividně mě neměla moc v lásce stejně jako já ji.
"Ten klučina byl členem party vlků, kteří nás v lese napadly. Zbylí dva jsme zabili dřív než stihli odnést zprávu o mé přítomnosti do jejich tábora. Tohohle jsem zasáhla jen do nohy a nejsem zabiják. Nebudu vraždit děti!"odpovědela jsem rázně.
Nikolaj který do teď byl zticha se zhluboka nadechl. Propaloval pohledem kluka až jsem se bála, že ho tím pohledem podpálí. Zavolal na nějakého upíra poblíž.
"Odneste ho do cely. Až se probudí podejte mi hlášení."rozkázala dvoum upírům poblíž.
"Jste obě v pohodě. Nekousnul vás nikdo?"starostlivě se vyptával.
"Ne. V pohodě."zalhala jsem
Lily na mě podezřívavě zvedla jedno obočí. Vědela že mě jeden kousnul, ale taky vědela jak tvrdohláva dokážu být.
"Katrin pojď se mnou prosím do stanu. Potrebuju s tebou něco probrat."rozkázal hlasem, kterým mi dával jasně najevo že nemůžu odmítnout.
Protočila jsem oči. Nemůžu zapřít, že jeho nově nabité postavení a rozkazovaní není přitažlivé, ale já nesnáším, když mi někdo rozkazuje. Nějak jsem z hlavy vyhnala dnešní ranní hádku a on mi ji teď chce zase připomenout. To mě teda moc těší.
"Nikolaji"ozvala se rázně Marella.
"Ještě jsme to nedořešili. Musíme to vyřešit."
"Marello. Hoďku to snad počká ne. A jestli ne tak s tím běž za Danielem ten je stejně lepší na taktiky jak já."odradil ji Nikolaj.
Na tváři se mi usadil polovičatý úsměv. Baví mě vyhrávat nad takovými děvkami jako je ona. Popošla jsem za Nikolajem, který už vyrážet ke svýmu stanu.
"Vážně nejsi zraněná."zeptal se mě opatrně a položil mi ruku na rameno.
Bolestně jsem vykřikla a svezla se na kolena. Bylo to jako by mi do toho místa vrazil Nerbinskou ocel. Ruku rychle sundal. Měla jsem dojem, že se mi rozštěpí rameno.
Nikolaj si ke mě rychle dřepl a roztrhl mi na rameně látku trika. Kroutila jsem se a snažila zmírnit bolest, která mi tepala v rameni.
Na rameni měla obrovský kousanec od vlka. Zbledl jsem strachy. Krev ji stékala na triko a tmavá tekutina, podobná inkoustu bublala na povrchu.
Mezi tím k nám přiběhla Lily.
"Říkali jste, že vás nikdo nekousl!"vyjel jsem na ni. Katrin už upadala do bezvědomí. Rychle jsem ji popadl a hodil si ji přes záda a donesl ji do nemocničního stanu.
"Katrin. Ty blbko jedna. Vydrž."šeptal jsem ji.
Položil jsem ji na jedno prázdné lůžko a rychle přivolal doktora. Katrin se ještě držela a měla furt otevřený oči a Lily se začala třást strachy. Doktor přiběhl i s náčiním. Vzal spešl jakoby škrabku a seškrábl černou tekutinu na povrchu rány. Katrin vykřikla bolestí. Chvíli ještě se snažil zbavit ji i infekce, která se ji dostala hlouběji do těla. Nešlo to, byla už rozšířená do krevního oběhu.
ČTEŠ
7. generace
Vampire(1. Díl série - Krvaví rubíny) Když je příběh příliš nalajnovaný a osud určený jasným řádem lidi to přestane bavit. A ne jenom lidi. Katrin nemá ráda řád a už vůbec ho nectí. Už odmala nedokázala udržet svůj temperament a charakter na uzdě. Žila si...
