7. generace

Nesplnitelný úkol

Nervózně jsem postával před dvěřma do otcovi pracovny. Co když si otec domyslel co mezi námi s Katrin je a chce mě potrestat? Jak by ale mohl zjistit něco co není jasný ani jednomu z nás. Nebo co když je z Katrin zklamaný? Ne blbost. Poznal jsem na něm že se mu líbí. Pustil jsem konspirační teorie z hlavy a zaklepal jsem na dveře. Když se mi ozvala tlumená odpověď, vstoupil jsem do místnosti.

Otec seděl za stolem a projížděl očima nějaký dokumenty. Když jsem vešel dovnitř, podíval se na mě a pokynul mi k židli naproti němu. Sedl jsem si proti němu a čekal až promluví.

"Katrin je očividně silná. Dobře jsi ji vycvičil sice má trochu problém se sebeovládáním, ale to není zas takový problém."začal otec.

"Ano. Sebeovládání není její nejsilnější stránka,ale je to den ode dne lepší."odpověděl jsem mu popravdě.

"Všiml jsem si, že mezi vámi něco je. Něco jsem ti přece nakázal. A ty jsi to porušil."přimhouřil oči.

"Otče to se mýlíš, mezi námi není nic než přátelství."snažil jsem se zapírat. S nezájmem zvedl ruku, aby zarazil moje nesmyslné žvatlání.

"Já to neberu jako problém. Ale nedělej ze mě hňupa Nikolaji, mezi vámi je něco o  mnoho víc než přátelství. Ona ti věří a respektuje. Je do tebe zamilovaná, synu."oznámil mi klidným hlasem.

Zamilovaná. To slovo znělo úžasně i nepravděpodobně zároveň. Něco mezi námi je. To jo, ale LÁSKA. To teda ne. Udiveně jsem vykulil oči. Otec toho dneska asi hodně vypil

"A my toho využijeme v náš prospěch. Využijeme její zranitelnost v náš prospěch. Přiměješ ji ať se do tebe zamiluje ještě víc a pomocí jejích citů ji můžeme zmanipulovat k věcem, které by normálně neudělala. Zaručíme si její poslušnost a věrnost skrz tebe."

Bylo mi zle. Nechci ji využívat, ne já nemůžu. Nemůžu ji takhle ublížit. Nechci se k ní chovat tak jenom kvůli nějakýmu rozkazu od otce. Já ji....nechci ublížit. Nejspíš budu muset najít způsob jak se tomuhle vyhnout.

"Ano otče."zadrhl se mi hlas. Nemůžu ji takhle zneužít, ale otec musí věřit tomu že to udělám.

"Nevěš hlavu synu zas tak hnusná není."zasmál se hlubokým hlasem, který se rozléhal místností.

To teda fakt není. Bolelo mě poslouchat otce jak o ní takhle mluví. Sralo mě to k nepříčetnosti.

"Jinak mám pro tebe dobrou zprávu. Za tvou dobře odvedenou práci jsem se rozhodl, že budeš vést společně s Danielem vlastní bojový prapor (kdo neví tak je to vojenský útvar skládající se okolo 300-1500 vojáků). Základnu máte poblíž lesa Forwind. Vem sebou naši vyvolenou a postarej se o dostatečný výcvik se zbraněmi. Až nastane válka dostaneš další rozkazy. A teď běž. Zítra budeš mít napilno."pousmál se na mě a já tedy odešel.

Budu vést společně s mým bratrem jeden bojový prapor. Páni. Tak to bude něco. Budu se moct podílet na poradách s ostatníma generálama a otcem. Budu se moct podílet na vyhubení vlkodlaků. Budu moct vyvraždit druh, který mě připravil o matku. Zatnul jsem pěsti a vyrazil do pokoje. Sice mě nasral můj budoucí úkol, ale bojový prapor mě potěšil. Měl bych už jít asi spát ať zítra nezklamu. Dal jsem si sprchu a navlékl jsem si prosté černé boxerky a šel jsem spát.

Otevřela jsem knihu na první kapitole a dala se do čtení.

První Kapitola
VNIK DVOU DRUHŮ
Dávné příběhy vyprávějí o mocné čarodějce jménem Caleasi [čti: Kalísi]. Nějací lidé ji považovali dokonce za bohyni. Legendy praví, že měla dar vidění. Měla vidění, které dosahovalo daleko do budoucnosti. Kromě předpovědi různých katastrof, pronášela různá proroctví a legendy, které se měli naplnit. Tyto příběhy se potom nesli celou zemí a čekalo se, kdy se vyplní. A zde začíná náš vznik. U mocné nesmrtelné Caleasi, která předpověděla náš vnik. Byl rok 2000 let před našim letopočtem, když se o jednom podobným proroctví dozvěděl jeden z náčelníků. Všech osm kmenů na tomto území sužoval stejný problém. Zuřivá zvířata. Jakmile slunce zapadlo, vrhla se na lidi a jako posedlý je vraždili. Lidé se domnívali, že je to odplata bohů za jejich hříchy. Náčelníci však i přesto společně s jejich muži každou noc bojovali za jejich kmen. Když se tedy k jednomu z náčelníků dostalo proroctví, začal jednat. Svolal všech osm kmenů a řekl jim o proroctví a co hodlá udělat. Čtyři náčelníci s ním souhlasili, souhlasili s tím že by se měl ukončit tento každonoční masakr. Ostatní tři náčelníci se však báli rizika,který dávalo proroctví jasně najevo, a tak tedy odmítli. Hlavní náčelník který s tímto nápadem přišel, tedy svolal další čtyři náčelníky, který s nim souhlasili o půlnoci za krvavého měsíce do prostřed lesa na nevelkou mýtinu. Když se zde všichni shromáždili, prohlásil.: ,Mí druzi. Dneska ukončíme naše trápení a nastolíme nový řád, novou éru, založíme společně nový druh. Vymýtíme posedlá stvoření a navždy se zbavíme stínů, které nás už několik let sužují. Naše jména se zapíšou do dějin.'
Postupně se otočil na jednotlivé náčelníky.
'Náčelníku z jihovýchodního území. Pověz mi jméno tvého rodu.,
Oslovený náčelník se narovnat a prohlásil:
, Náš rod se zapíše do dějin pod jménem Edmonson.'
, Nechť slavný rod Edmonson žije.'prohlásil hlavní náčelník.
Nastavil starodávnou bronzovou mísu. Náčelník rodu Edmonson nastavil ruku  a rozřízl si dlaň svou vlastní dýkou z Nerbinské oceli. Nakapal svou vlastní krev do misky a miska spokojeně zasvítila v záři krvavého úplňku.
Náčelník s miskou předstoupil před dalšího náčelníka.
, Náš rod se do dějin zapíše pod jménem
Wilson., prohlásil náčelník ze západu.
, Nechť slavný rod Wilson žije.'
Náčelník Wilson si nařízl ruku svou dýkou z Nerbinské oceli a nakapal krev do misky.
, Náš rod se do dějin zapíše pod jménem Cormwelth.'prohlásil náčelník z východu.
, Nechť slavný rod Cormwelth žije.'
Nakapal do misky krev.
Jako poslední zavírala kruh mocná náčelnice z jihozápadu. Byla to jediná náčelnice.
, Náš rod ponese jméno Silverstone.' prohlásila náčelnice.
' Nechť se váš rod zapíše do dějin a ať žije dlouho.'prohlásil hlavní náčelník.
Náčelnice Silverstone si rozřízla ruku a nalila velkou dávku krve do misky. Pak se otočila na hlavního náčelníka a prohlásila.
, A ty náčelníku z Jihu. Jak se zapíše váš slavný rod do dějin?'
, Náš přeslavný rod ponese jméno Dalton.' slavnostně prohlásil náčelník z jihu. A přilil svou dávku krve do misky.
Vzal ji do obou rukou a postavil se doprostřed kruhu a zvedl ji nad hlavu.
' Caleasi vyslechni naše modlitby a dopřej nám sílu porazit naše nepřátele.,prohlásil a pak řekl magickou formuli. Najednou se uprostřed kruhu zjevila Caleasi měla na sobě krvavý odstín oblečení, jakoby se zjevila ze samotného měsíčního světla. Oči jí zářili rudým světlem.
, Zavolali jste mě, abych vás změnila a pomohla vám tak zbavit se vašich nepřátel. Ale musím vás varovat. Kouzlo si vybere svou daň. Budete se muset krmit na lidech, jejich krev pro vás bude životodárná potrava. Bez jejich krve nepřežijete. Chcete si i přesto vybrat proměnu?'zeptala se hlasem s ozvěnou.
Náčelníci přikývli. Věděli o riziku a také ho přijímali.
, Pokud tedy nikdo nemá námitek, pustíme se do proměny. Upírství nechť je vaše.'
Řízla se do ruky a nakapala vlastní dávku krve do misky. Pak nadzvedla ruce nad misku a začala vytvářet pět magických křížů, které postupně vtiskla na krk všem náčelníkům. Všichni postupně omdleli. Co dál udělala Caleasi nikdo neví. Pověsti však praví, že přistoupila k náčelnici Silverstone a pronesla proroctví o 7.generaci Silverstone. A pak zmizela stejně rychle a záhadným jako se zjevila.