Jediná slza

25 3 0
                                    

Byl jsem opřený o desku stolu a poslouchal Marellu, jak něco kecá o taktice. Byl jsem utahaný a napjatý z toho, jak se asi vyvíjí náš plán s Cevinem. Zatím nám dal jedno hlášení o rozmístění zásobovacích stanů.
Naštěstí to vypadá, že mu na to lidi naletěli.

Finn se na mě podíval a poťouchle se na mě ušklíbl. Vytáhl jsem jedno obočí nahoru. Daniel, který seděl naproti nám, to už nevydřel a vyprskl smíchy.

"Vypadáš duchem mimo. Co tě tak znavilo Jespre?"zeptal se Daniel mezi smíchem.

"Nemá v tom prsty náhodou naše Vyvolená? Zdá se mi to nebo máš ke Katrin nějak blízko? Jako dost blízko."přidal se k Danielovi Finn.

Popadl jsem dýku z bočního pouzdra a vrhl jsem ji po něm. Finn jen natáhl ruku a chytil ji před tím než se mu zabořila do boku.

"Takže přece jenom to je pravda. Nikolaj se nám zamiloval."posměšně se na mě ušklíbl a při tom si prohrával s mou dýkou.

Protočil jsem oči. Dřív než jsem na to stihl cokoliv odseknout, vyrušil nás strážný.

"Co se děje Alberte?"napřímil se Daniel.

"Před stanem je jeden z celních stráží. Chtěl by s vámi mluvit. Říká že nese informace o slečně Silverstone a našem vězni. Pane."mluvil neutrálním vojenským hlasem.

"Pošlete ho sem."pokynul mu Finn.

Strážný chvíli nerozhodně přešlapoval a pokukoval po Danielovi, ale ten mu taky pokynul a tak se vydal pro celního.

Ten vešel dovnitř a trochu nervózně přejel pohledem místní osazenstvo.

"Co pro nás máš za informaci?"položila mu otázku Marella, která se konečně rozhodla taky se zapojit do hovoru.

"Na příkaz pana Ortena jsem sledoval návštěvy Katrin Silvesrstone s naším vězněm. Dneska omráčila strážné a dostala se dovnitř. Šla upozornit Henryho, tak našemu vězni říká, že pokud nezačne mluvit čeká ho smrt."začal mluvit podlézavým hlasem plný úcty.

"To je jenom dobře. Ať ví rizika jeho mlčenlivosti."pokynul jsem hlavou.

Jen jedna věc mi vrtá hlavou. Proč Finn nechal sledovat Katrininy návštěvy s Henrym? Nebo ji nechává sledovat na každém kroku? Podezřívali jsem si ho prohlédl. Elegantně se opíral o židli a v obličeji měl nečitelný výraz. Veškerou svou pozornost věnoval celnímu.

"To ale není všechno, generále. Zdá se, že si jsou blízcí a že tohle nebyla první návštěva. Podle všeho má slečna Silverstone k němu určité pouto či soucit. Proto mu řekla o tom, co ho nejspíš čeká."pokračoval dál.

Zamračil jsem se. Pouto?!

"A teď ta nejdůležitější informace. Henry konečně promluvil o svém původu. Když to řekl Vyvolené, okamžitě mu zakázala někomu říkat a slíbila mu, že nedovolí, abyste ho zabili."ztlumil hlas a zářil pýchou,když nám oznamoval poslední informaci.
"Henry je totiž synovec samotného Lennoxe Ashera. Alfi. A tím se stává jediným následovníkem s krví alfi."

Měl jsem dojem jako by mi měl vybuchnout hlava. Poslouchal jsem, ale nemohl jsem uvěřit svým uším. On a synovec Alfi. To není možné. Nenávist ve mě začala tiše bublat. Skoro jsem si ani nevšiml jak mu Marella pokynula, že může odejít. Proud myšlenek mi narážel do mozku nesmírnou silou, jako moře naráží do skalisek.

Ale pak mě v srdci bodlo ještě něco horšího, bolestnějšího. Katrin.
Setkávala se s Henrym za mými zády. S našim společným nepřítelem. Slíbila mu, že zabrání tomu, abych ho zabil.

7. generaceKde žijí příběhy. Začni objevovat