7. generace

Výslech+divný pocit

‼️Depkózní díl‼️

S hlasitým bouchnutím jsem za sebou zabouchla dveře od domu. Napochodovala jsem do obýváku, kde na mě nechápavě koukal Luka s Nikolajem.  Nikolaje jsme popadla za výstřih u trika a srazila ho z židle.

Po cestě sem jsem začala mít čím dál větší vztek. A teď jsem před sebou viděla moji příčinu vzteku. Nikolaj, který mi celou tu dobu lhal, na mě nechápavě zíral. Stál vzpřímeně a nechápavě na mě čuměl. Když viděl můj vztek v očích, výraz se mu změnil do ledového výrazu. Snažil se na sobě nenechat dát znát žádnou emoci.

"Co víš o vlčím pánovi?!"

"Co vím o čem?" Přes jeho ledovou masku se projevila lehký náznak zmatení.

"O vlčím pánovi. V baru byl chlap, který nás mě dovést za jeho vlčím pánem. Byl to vlk kdo mu poroučel. A on taky nebyl obyčejnej smrtelník." Vztek ve mě jen tiše bublal.

V jeho tváři se tentokrát objevilo překvapení tak zřeteleně až jsem se divila že mu ještě nespdla huba udivem.

"Vlkodlaci, tak to je ten silnej spojenec odpadlích." zašeptal sotva slyšitelně.

"Vlkodlaci? Jako ty z twilight sága?"Lily stihla vyslovit mou myšlenku dřív než já. Jako vážně Vlkodlaci?

A do prdele! Jak se tu kurva mohli objevit Vlkodlaci, když jsou už 2000 let mrtví. O to aby tomu tak bylo, se moje rodina a ostatní členové osvobozujícího řádu společně s jejich rodinami postarali už dvě století zpátky.

"Vlkodlaci nebo-li vlci. Bájné stvoření měnící se za úplňku ve vlka. Tak se to píše v knížkách a děje se ve filmech. Opravdový Vlkodlaci se mohou proměňovat, i když není úplněk. Mohou se proměňovat prakticky podle libosti, ale závisí jaký mají emoce a životní energii. Čím je člověk starší tím lépe a rychleji dokáže přeměnit. Smečce velí Alfa. Ne nějaký vlčí pán."přezíravě jsem nadzvedl jedno obočí "Ale nejpodivnější na tom je to......že jsme jejich druh již před 2000 lety vyhladily. Jejich druh je pro nás nesmírně nebezpečný. Jejich tesáky obsahují jed, na který upíři reagují nemocí, kterou ne všichni přežijí. Byli si vědomi jejich výhody, a proto nás napadli, chtěli vyvraždil náš druh. Nakonec se uskutečnila  válka mezi našemi rasami. Dopadlo to hromadným masakrem a ohromných
ztrátách na životech na obouch stranách. Uzavřel se křehký mír, který však vlci nedodřeli a tak jsme je vyvraždili do jednoho a tím ukončili naše společně spory. Mírové dohody se porušovat nemají, to ví i malé vlče."

Když jsem to celý dořekl, musel jsem se zašklebit. Všichni v místnosti se na mě koukali s otevřenou pusou.

"Vy vážně neznáte naší historii?"

"A kdo by nám ji asi řekl co?!."vyjela na mě Katrin.

Pravda. Odešel jsem od ni dřív než se probudila z omámení. Luku prej proměnil nějaký upír který se prostě nudil tak ho přeměnil. A Lily proměnil Luka. Nikoho jiného neznaly. Než vypukne válka měl bych se postarat o to aby věděli aspoň úplný základy. To mi připomíná, že už je na čase něco povědět i Katrin. Ale jako první by měla být aspoň trochu klidná. K tomu by ji pomohl nějaký ten trénink s magii. Pokaždém takovém tréninku je jako beránek.

Celý tři hodiny se snažím kolem sebe vyvolat kopuli magie, stejně jako ten večer v lese, ale vůbec mi to nejde. Pokaždé když mám pocit, že se mi to už daří, mrští po mě Nikolaj silou klacek. Když se dotkne mého magického štítu, bublina okamžitě praskne a mě se zabodne klacek k nohám.