BESTie z vesmíru

Dolet

"Zuzko, k čemu to bylo? Že to nebylo důležité? Že to svedeš vyrobit?" žadonila jsem.
"Nepotřebujeme to. Nejbližších sto hodinu určitě ne!" připustila lev.
"A pak?" optala jsem se vyděšeně.
"Pak bude romantika," usmála se.
"Ty mne děsíš! Nemyslíš to tak....?" polkla jsem.
"Uklidni se!" usmála se. Sto hodin je přece plno času!" ponořila se zpátky do motoru.
"Na co? Na opravu nebo romantiku?" optala jsem se přidušeně. "Nemám nic proti sto hodinám romantiky, když to nebude posledních sto hodin života," vysvětlovala jsem.
"Někde ji seženeme!" slíbila a začala do něčeho uvnitř zuřivě tlouci. Pak motor zase poskládala zpátky.
"Bylo to jen trochu povolené!" zavřela kryt.

"K čemu ta součástka byla? Co přijde za sto hodin?" optala jsem se, jakmile mne Susana odtáhla zpátky do karavanu a klaustrofobická hlubina vesmíru byla zase až za dveřmi. Vzduch v lodi byl obnoven a světla se znovu rozsvítila. Vysoukala jsem se ze skafandru a odhodila ho do skříně.

"Bez regulátoru budeme mít menší výkon a rychleji ztrácet energii. Podívej se na soustavy v doletu!" uklízela svůj skafandr Susana.
Zapnula jsem počítač.
"Soustavy v doletu?" optala jsem se lodi.
Na obrazovce se ukázal prostorový obraz. Beznadějně prázdný prostorový obraz. Nula.
"Ne ne! Nahoře je něco!" ukázala Susana na obrazovku.
Nechápavě jsem natočila zobrazeny prostor a pak ho zvětšila.
Pak jsem smázla špínu z povrchu obrazovky.
"Žádná soustava. Kousek tvého jídla!" odtušila jsem vyčítavě.
"No tak počkáme, kdo poletí kolem?" pokrčila lev rameny s tím, že je to vyřešeno.
"To není žádný plán!" nesouhlasila jsem.
"Je dobrý. Můžeme dělat romantiku a jinak nemusíme nic dělat, jen čekat!"
"Nechci romantiku, chci plán!" protestovala jsem. "Třeba něco jiného než soustavy! Základny? Lodě? Život? Cokoliv? Jak se zadává a hledá v počítači cokoliv?" podívala jsem se po Susaně.
"Tak prodluž dolet lodě na dvojnásobek!"
"To umíš zařídit?" pohlédla jsem k ní až nábožné.
Usmála se a přikývla.
"Jsi úžasná. Miluji tě!" objala jsem ji. Pak jsem zadala lodi nové údaje.
"Žádná soustava, povzdechla jsem si zklamaně. Jen zde... Asteroid! - Nebezpečná zóna Vrakoviště! - To nezní dobře," připustila jsem. "Ale s autovrakoviště se berou součástky," vzhlédla jsem k Susaně s nadějí.
Ta vypadala zamýšlené.
"Slyšela jsem o tom," vzpomněla si.
"Že se tam prodávají součástky?" zadoufala jsem.
"Spíše hamburger a sekaná. Žijí tam kanibalové. Piráti co požírají své oběti. Ale tu součástku tam určitě nalezneme!" přikývla spokojeně. "Máme plán!" dodala hrdě.
"A není to nebezpečné?" zapochybovala jsem.
"To se uvidí," odbyla to bezstarostně jako něco, co zatím nenastalo, tak proč se tím zabývat. "Třeba nás nesní!" dodala povzbudivě.
"Třeba se domluvíme!" přikývla jsem.
"Jo!" souhlasila "Možná mají dost jídla a budou chtít něco jiného!"
"My nic jiného nemáme!" zaváhala jsem.
"Možná nějakou práci. Třeba mýt nádobí," navrhla Susana.
To mne moc neuklidnilo. Mýt nádobí u kanibalů neznělo zrovna lákavé. Od čeho to nádobí asi tak bude?"

Ale zapla jsem motory a nabrala kurz asteroid.
"Musíš prodloužit dolet!" upozornila jsem Susanu. Náš cíl byl za hranicí naší energie.
"Zhasni všechna světla a vypni topení!" přikývla lev.
"Není ve vesmíru zima? Tak zmrzneme!" nesouhlasila jsem.
Nechápavě na mne pohlédla. "Když je zima, tak mrznu!" vysvětlila jsem omluvně.
"Nejsi dost chlupatá!" povzdechla si zklamaně, že její plán má trhlinu.
"Srst ti přece nepomůže!" protestovala jsem. "Tady je moc velká zima!"
"Fakt?" pohlédla překvapeně. O zimě toho očividně moc nevěděla. "Aha... No tak tu máme hybernátor. Ten tolik energie nepotřebuje!" Ukázala do lodi. K místu kde ze dvou lůžek zůstalo jen jediné. To druhé proměnila laserovou řezačkou v hudební nástroj.
Ona rozřezala hybernátor i když věděla, co to je? Že to můžeme potřebovat?

Ale třeba ho složí zpátky? Pohlédla jsem k hudebnímu nástroji. Ne, tohle nesloží už nikdo!
"Je tu jen jeden!" upozornila jsem ji.
"Můžeme být dvě v jednom?" usmála se, jako by to plánovala.
"Počítači?" otočila jsem se ke konzoli lodi. "Můžou být dva přeživší v jednom hybernátoru?"
"To je výrobcem zařízení zakázané - výrobce nepřebírá záruku za správnou funkčnost. Je to v rozporu s naprogramováním jednotky! Může dojít k rozsáhlým škodám neslučitelných s životem hybernovaných subjektů!"
"Já ji přeprogramuju!" usmála se povzbudivě Susana.
"Ty to umíš?" zaváhala jsem.
"Samozřejmě" přikývla sebejistě a vytáhla ze skříně na skafandry univerzální klíč, jehož jedna z hran byla již znatelně otlučena.
A s ním se vydala k hybernátoru.