BESTie z vesmíru

Salon

Susana vešla do putyky rozložitým krokem prodavače melounů. V levé ruce držela vodítko, které vedlo k mému obojku. Pravou jsem ji držela za ruku já. Několik samců si mne nesouhlasně prohlíželo.
Susana přešla k baru a posadila se. Já se posadila vedle.
"Dala bych si nějaký nápoj ze země!" objednala jsem si ve snaze zapadnout.
Barman se na mne nesouhlasně podíval a pak se otočil k Susaně, jejíž pověst zabijáka se už stihla roznést po celém asteroidu. Malý zrzavý zabiják robotů.
"Pane! Tohle je dobrý podnik, žádný pochybný hampejz!" upozornil ji zdvořile.
Na ústředním pódiu putyky, tančilo v doprovodu hlasité hudby několik zcela nahých samic při napodobování páření. Pokud nešlo o instruktážní program, každá byla jiné rasy a tak umístění i způsob dráždění patřičných receptorů se tím u každé diametrálně lišil, pak šlo jednoznačně o hampejz.
*Sundejte svou samici ze židle a umravněte ji ať mlčí!" poučil barman Susanu zdvořile.
S povzdechem nevole jsem sklouzla že stoličky.
"Chtěla bych nějaký nápoj ze země a pak něco pro pořádného chlapa!" objednala lev.
"Opravdu?" nesouhlasila jsem. Svedla jsem si představit, co mohou pít nejdrsnější z pirátů?
Barman před ní během chvilky položil dvě kovové nevysoké nádoby.
Ochutnala jsem svůj. Chutnal jako směs levného alkoholu s kafem a hnijící hlinou dohromady.
Ze země, uvědomila jsem si svou objednávku. Tohle chutnalo jako kdyby to někdo na rok doslova zakopal do země. Pojmenovat planetu po zemině je trochu nešťastné pro orientaci.
Susana usrkla svůj a v panice zaryla drápy do desky stolu. Kašlavě sípala než ze sebe dostala skřehotavě otázku.
"Není ... to třeba ... směs na čištění ... motorů?"
"Ten nejlepší čistič všeho!" přikývl hrdě barman. "Co čistí dehet, čistí i tělo!" mrkl na ni.
Buď se také pokusila mrknout, nebo dostala do oka ošklivou křeč.
Snažila se na to něco říct, ale ještě se jí nedařilo vzpamatovat se. Trvalo chvíli než přehnaně opatrně sebrala svůj nápoj, možně a ve strachu aby si jej nenalila na ruku, skřípavé tónem sežehnutých hlasivek zašeptala.
"Hledám Rozebírače!"
Barman ukázal k jednomu ze stolů.

Susana se posadila vedle Rozebírače, já zůstala stát za ní. Jednak už nebyla u stolu žádná volná židle, na dvě další si dal pirát nohy v mastných bagančatech. A také jsem už nechtěla budit pozornost.
Rozebírač kývl na pódium, seděl sotva metr od něj.
"Nejlepší tanečnice  v místě!" pravil zaujatě. "Tohle musí každý samec vidět!" mlaskal spokojeně.
Susana přikývla a se zájmem se zadívala na pódium. Všimla jsem si jak se jí samcovsky ježí srst a naštvaně jsem ji několikrát dloubla.
"Co ta vaše samice otravuje?" nesouhlasně ukázal pirát na mne. Zacouvala jsem v panice za Susanu.
"Asi chce také tančit! Je moc dobrá tanečnice! A dobrá pro páření!" chlubila se lev.
"Neumím tančit!" protestovala jsem. To druhé jsem nekomentovala, ale cítila jsem jak rudnu.
Rozebírač nadšeně přikývl. "Tak ať se předvede. Tuto rasu jsem ještě neviděl. Je vzácná?"
"Susano ne!" zašeptala jsem v panice.
"Je až z druhé strany galaxie!" přikývla lev. "Hrozně vzácná. Možná poslední exemplář svého druhu!"
Obsluhovala jsem ve vesmírné restauraci nahoře bez. A vlastně i dole bez. A teď budu tančit i ve vesmírném bordelu? Co jsem provedla?
"Jdi tančit, Natali!" pobídla mne rozhodně Susana. "Ukaž se!"
Nechtěla jsem se ukazovat. Ani tančení ani tělo. Ale věděla jsem, že tentokrát musím poslechnout. Jsem samice a ty zde musí poslouchat, nebo se rvát.
Prosebně jsem pohlédla k Susaně.
"Zuzanko!" šeptala jsem zdrobnělinu holčičího jména, ačkoliv zježená lví hříva odhalovala v ní probuzeného samce.
Odepnula mi vodítko a svlékala mne.
"U nás se to tanci oblečeně!" zkusila jsem ještě marně. Lev působil tak rozhodně a autorativně, jak jsem jej ještě neznala. A okolo byly další piráti sledující mne.
Susana bojovala v aréně, aby dokázala že je samec. Já musím poslušně zatančit nahá v pajzlu na stole, abych dokázala že jsem samice? Proč jsem radši nedržela hubu a jen poslušně tiše neseděla za Susanou? Nikoho bych nezajímala.
"Ale nedívej se!" šeptala jsem poslední prosbu, než jsem vylezla na pódium. Celý vesmír se může dívat, a bylo mi to teď úplně jedno. Ale propadala jsem se hanbou, že se ztrapním před ní.

"Ahoj holky!" pozdravila jsem ostatní na pódiu přidušeně. Jsou to vůbec holky? Při místní dosti neurčité definici samic můžu tančit i se samci.
Jak se to opravdu pozná?
Rozhlédla jsem se. A začala mít dojem, že celé osazenstvo na pódiu jsou v mém pojetí slov spíše poslušní samci.
Začala jsem tančit, pod zvědavými pohledem svého lva.  Svádivě. Ale prkenně, jak jsem se styděla. Vůbec mi to nešlo. A Susana se bavila se smichem s Rozebíračem. Určitě mne pomlouvají. Smějí se mi!
Schválně jsem zacouvala k ostatním tanečnicím.
Jako bych sváděla je. A ony se svádět nechali. To nebyly samice?
V té chvily mne stáhla Susana zpátky k sobě ke stolu.
"Seď tady na zemi!" ukázala vedle sebe rozzlobeně.
Ona žárlí, uvědomila jsem si překvapeně.
"Nebudu sedět na zemi! Budu stát!" odporovala jsem.
"Sednout!" zopakovala důrazněji a zatlačila mne k zemi.
Se skřípáním zubů jsem poslechla.