Proč se to děje?

15.

Když Adam s Tes vešli do baru Marek zrovna telefonoval s Viky přes videohovor. "Nazdar." pozdravil vesele nově příchozí. Potom mu ale došlo, že je něco špatně. "Kde máte Sid?" zeptal se udiveně Marek. "Sid je v nemocnici." oznámila mu stroze Tes. "Cože?!" zareagoval Marek i virtuální Viky nastejno. "Co se jí stalo?" zajímala se Viky. Adam už neměl sílu nic vysvětlovat a tak se toho chopila Tes: "Podle všeho ji v zoo někdo pobodal a je na tom zle." Viky i Marek byli ve stejném šoku jako před tím Tes. "To snad ne. Víš ještě něco?" zeptal se Marek. Tes se rozhodla jim oživovaní Sid raději zamlčet. Ani nevěděla jak to dopadlo. Proto jen zavrtěla hlavou jako že neví. 

"Tak si dáme asi panáka." navrhl Marek a nalil jim. Když rozdal skleničky s alkoholem pozvedl tu svou a řekl: "Ať je naše Anča zase brzy v pořádku." Ostatní taky pozvedli skleničky a připili si, Viky si tedy připila jen džusem jak to měla ve zvyku s Ančou když byla teď těhotná. "Já musím končit. Mějte se a držte se. A dejte mi vědět jak na tom je." rozloučila se Viky a ukončila hovor. Pochmurná nálada na baru panovala dál a Adam do sebe klopil jeden panák za druhým. V baru moc lidí nebylo, a tak se Marek věnoval hlavně Tes a Adamovi. 

Nastala zavírací hodina a tak se dal Marek do zvedání židlí. Tes chtěla odejít, ale nechtěla tam Adama nechat samotného, kór  ve stavu v jakém byl. "Marku? Pomohl by jsi mi s ním prosím k nám do bytu?" Adam byl úplně pod obraz. "Asi to bude nejlepší řešení, co?" zauvažoval Marek nahlas. "Tak já to tu nechám na zítra a pomůžu ti sním." "Díky." Tes sice taky něco vypila ale nebylo to na ní takřka znát. Každý vzal Adama z jedné strany, přehodili si jeho ruce přes ramena a vydali se směr byt Sid a Tes. Nejhorší bylo dostat Adama po schodech k bytu, ale povedlo se. 

Dovedli ho až do postele, kam se Adam samovolně skácel a okamžitě usnul. Jakmile se jeho hlava zabořila do polštářů zamumlal: "Aničko.." "Říkal něco?" zeptala se Tes Marka. "Jo. Aničko." "Aha. Pomož mi ho prosím ještě přetočit na bok, aby kdyby náhodou začal zvracet, ho nemusím zachraňovat od udávení." Marek ji pomohl. Pak už jen Adamovi sundali boty a přehodily přes něho část peřiny na které neležel. "Děkuju za pomoc." poděkovala Tes Markovi když odcházel. "Není za co. Dobrou noc." rozloučil se Marek a zmizel na schodišti vedoucím pryč z baráku.  "Dobrou noc." zašeptala za ním Tes.