Upírské spisy

Část 2. POSTAV SE SVÉMU OSUDU - Kapitola 2.

 Daniel

Zrovna jsem zavřel oči, když jsem se prudce rozrazily dveře a v nich stanula moje nová, nabušená chůva. Prudce jsem sebou trhnul a překvapeně vyjekl. Rázem bylo po vzrušení a moje intimní chvilka byla v čudu. Úplně zruinovaná.

"Co to kurva...! Co si myslíš, že děláš?!!" zavrčel jsem na něj, zatím co jsem se pokoušel ukrýt svoje intimní partie pod peřinu. Debil! Tak zranitelnej jsem už dlouho nebyl.

Se stále vykulenýma očima jsem se na něj podíval a pokusil se trochu uklidnit, abych mu mohl pěkně od plic říct, co si o něm myslím. Bohužel, zaskočil mě, vylekal a navíc jsem se teď styděl, takže jsem naprázdno otevíral pusu, jako ryba na suchu. Nepomohlo tomu ani to, jak sexy vypadal. No považte, černé upnuté tričko mu zvýrazňovalo mohutnou hruď a krásně ukazovalo vyrýsované svaly na pažích a když k tomu upír ještě přičte fakt, že ví, co se pod tím skutečně ukrývá, vzniká z toho jeden velký problém jménem Kurva-vyrazil-mi-dech.

Konečně jsem se zmohl aspoň na několik slov a tak jsem mu je okamžitě vmetl do tváře. "Kurva! Neumíš klepat?! Debile!"

Pak jsem si uvědomil, že jeho pohled stále přejíždí po mém těle. Instinktivně jsem si přitáhl peřinu trochu blíž a zamračil se na něj. "Co je? Máš snad zájem, staříku?"

Drisien

Jeho nadávky se mnou pranic nedělaly. Jen ať se trochu zklidní. Nepotřebuju hlídat nadrženýho hřebečka. Zakrýval si své nádobíčko a výhružně na mě koukal. Ten pohled byl ale směsicí mnoha pocitů. Na pár chvil jen naprázdno otevíral pusu a byl v pasti. Tohle jsem potřeboval. Chytit ho v takovéhle slabé chvíli.

"Měl jsem pocit, že z něčím potřebuješ pomoct, netušil jsem však, že s "tímhle"." Nepatrně mi zacukal jeden koutek.

Víc se zakrýval, když zjistil, že si ho stále prohlížím. Vlastně je to takový neškodný klučík, touží po fyzickém kontaktu, ale díky tomu, že žádný nezažil, tak se ho vlastně bojí.

Nazval mě staříkem? No tak to je opravdu gól!

"Stařík by ti leda natrhl prdel, navíc ty jsi ještě škvrně, to není můj styl a nezkušení, vyděšení koloušci taky ne. Takže si nech zajít chuť." Mluvil jsem pravdu, ale nějak jsem si po vyslovení nebyl až tak stoprocentně jistý.

Daniel

Nejdřív jsem na něj beze slova hleděl, než se mi oči zúžily do tenoučkých škvírek. "Vypadni!" zasyčel jsem a dál ho propaloval pohledem. "Vypadni z mého pokoje!"

Jak já ho v té chvíli nenáviděl. A vědomí, že mě přitahoval, tomu ještě dodávalo grády. Urazil mě, zesměšnil mě a bylo mu úplně jedno, že jsem polonahý. Nezkušení koloušci? Můžu snad za to, že jsem nezkušený? Kdybych mohl, byl bych sexuální hvězda, pornohvězda, byl bych králík, zkrátka sexuální bůh. Jenže to jsem nemohl a tak jsem ho jen propaloval pohledem a přál si, aby už konečně odešel.

Drisien

Bylo vidět, jak zuří, bylo mi jasné, že jeho nezkušenost závisela na kouzlu. "Nikam nejdu." Sedl jsem si na židli a nepřestával se na něj dívat. Byl trochu v nevýhodě a já chtěl konečně zjistit víc.

"Co vlastně chceš? Proč se takhle chováš? A neodejdu, dokud si v klidu nepromluvíme..." Byl jsem rozhodnutý, protože tohle bylo opravdu třeba, nečekal jsem, že bude zrovna vstřícný, ale aspoň něco bych z něj dostat mohl.

Daniel

"Co chci?! Chci, abys odešel! Proč se tak chovám? To není tvoje starost!" Otočil jsem se od něj a čekal, až odejde. I když řekl, že to neudělá, doufal jsem, že když ho budu dostatečně dlouho ignorovat, nakonec to vzdá. Zůstali jsme sedět v tichu. On se na mě stále díval a já klouzal očima všude možně, jen ne po něm. Nakonec jsem pohled sklopil do svého klína. Vzrušení už mě zcela opustilo, ale stále jsem byl napjatý. Povzdechl jsem si. Sbohem uvolnění! Po několika minutách ticha jsem k němu střelil pohledem. "Pořád jsi tady?"

Drisien

Můj klid mi dodával sílu. A pak mě napadla hra, která by se mu mohla líbit.

"Řekl jsem, že nikam nejdu, dokud si nepromluvíme. Mám návrh. Co takhle kompromis. Já položím otázku a když mi odpovíš, samozřejmě popravdě a bez urážek, svléknu si něco ze sebe a pokud budeš mít i ty otázky, uděláš to stejné... Myslím, že je to fér." Mohla by to být zábava, nakonec mě už nahého viděl a já se opravdu nestyděl, proč taky... Jen mě zajímalo, zda ho to zaujme, nebo ne.

Daniel

Prudce jsem k němu obrátil hlavu. Úplně mi vyrazil dech tím, co navrhl. Nedokázal jsem to ihned odmítnout, protože jsem opravdu chtěl, aby se svléknul. Znovu jsem chtěl vidět jeho nádherné vypracované tělo, jeho svaly, ten tmavý proužek chlupů, který se mu táhl ze slabin až k pupíku. Všechny tyhle myšlenky a představy mě naštvaly. Jak jsem mohl jenom uvažovat o tom, že bych to přijmul! Mám přece svoji hrdost! Pevně jsem k sobě stiskl rty a s velkým sebezapřením zavrtěl hlavou. "Ne. Prostě jen odejdi z mého pokoje."

Drisien

"Být tebou tak to přijmu, pokud jednou odmítneš, víckrát ti to nenabídnu... A navíc, můžeš nakonec vidět všechno..." Lákal jsem ho i když můj hlas byl pořád stejný, ztišil jsem ho a má ruka zamířila do mého klína, kde se pod volnou látkou rýsovalo moje mužství, které jsem si pohladil. Představa, že bych ho viděl nahého mě také nenechávala chladným, ale na venek jsem své pocity nenechal proklouznout.

Daniel

Zatajil jsem dech a můj pohled sjel k jeho ruce v jeho klíně. Rychle jsem je zase zaměřil na jeho obličej a těžce polknul. Vážně jsem chtěl. Moc jsem chtěl, ale tím bych se jen zostudil a ukázal mu, jak moc na mě působí. A to jsem nemohl dovolit. Znovu jsem polkl a ostrým tónem odsekl. "To přežiju! A teď už konečně vypadni!" Doufal jsem, že tentokrát už mě poslechne a konečně mě nechá o samotě.

Drisien

Na očích mu bylo vidět, jak moc to chce, ale jeho umíněnost a paličatost prostě převládala. Nemělo to smysl. Ani tudy cesta nevede. Zvedl jsem se a pomalými kroky odcházel. Než jsem zavřel dveře, pronesl jsem: "Sám sis vybral. A žádný sebeuspokojování, nebo mě tu máš znovu..." Zavřel jsem za sebou a mírně se uchechtl, jsem zvědavý, jak dlouho zvládne abstinovat. S tím jsem usedal zpět na sedačku.

Daniel

Mlčky jsem se díval, jak odchází a v duchu jsem si nadával, že jsem propásl tak jedinečnou příležitost. Dveře se za ním zavřely a sebou s povzdechem praštil do polštářů. I kdybych teď chtěl masturbovat, nemohl bych, protože jsem věděl, že by se mi zkrátka nepostavil. Ne po tomhle šoku, který jsem prožil. Tiše jsem zasténal. Proč se mi tohle děje? Nebylo to už dost před tím?

Drisien

Díval jsem se na nějaké filmy zhruba do půlnoci a jelikož se z jeho pokoje nic podezřelého neozývalo, šel jsem spát. Celý jsem se svlékl, protože jsem rád spal nahý, navíc bylo celkem teplo. Hlavou mi stále létaly myšlenky na toho kluka. Některé patřily jeho tělu, jiné jeho příšerné povaze. Zítra ráno začne nějaký režim, pokud ho do teď neměl. Aspoň se dostatečně unaví a nebude myslet na hlouposti.

Obrátil jsem se na bok a nakonec skopal deku k nohám a usnul.

Daniel

Nakonec jsem vylezl z postele a převlékl se do pyžama. Pak jsem zalezl zpátky a po asi půl hodince usnul. Spánek jsem měl neklidný, protkaný mnoha sny, na které jsem si po probuzení nikdy nevzpomněl.

Ráno přišlo brzy. Probudil jsem se prudkým trhnutím a poplašeně se rozhlédl kolem. Byl jsem zpocený a udýchaný a bohužel jsem věděl naprosto přesně, co se mi zdálo. Ještě teď jsem před očima viděl mého nového dozorce, jak do mě vniká a po jeho svalnatém těle stékají kapičky potu. Což mi připomnělo, že bych se asi nakonec měl opravdu zeptat na jeho jméno. Ale sakra! Jak mě se nechtělo!