Upírské spisy

Část 1. JSI MÝM OSUDEM - Kapitola 16.

Matthias

Cítil jsem, jak mě objímají jeho silné paže. Horkost jeho těla a rychle se zvedající hruď mě uspávaly, ale potřeboval jsem zůstat vzhůru. Ani jsem nevěděl proč, zkrátka jsem musel. Věnoval jsem mu drobný polibek na krk. A pak další a další.

Na jazyku jsem cítil slanou chuť jeho potu a v sobě jeho uspokojení. Byl jsem nasycený a ospalý, ale věděl jsem, že on se potřebuje napít taky. Vjel jsem mu prsty do vlasů a znovu ho políbil na krk. Pak jsem se k němu natočil a zašeptal: "Napij se."

Declan

Líbal mě a pak pobídl k tomu, abych se napil. Pomalu jsem z něj vystoupil a položil ho pod sebe. Nějakou chvíli jsem ho hladil ve vlasech a díval se mu pozorně do očí. Nikam neutíkal, to, že jsem mu řekl o citech ho zdá se nevyděsilo a já tomu prostě nemohl věřit. Je možné, že i on už pochopil, že tohle prostě nezůstane jen sexuální vztah? Své otázky jsem utopil s polibkem na jeho tepnu a pak jsem se zakousl a nasál ten úžasný nektar.

Matthias

Objal jsem ho a zatímco ze mě pil, něžně jsem ho hladil po zádech. Bylo mi jedno, že tohle jsem nikdy nedělal a že to je přesně to, čím se k němu připoutám. Počkal jsem, dokud nebude mít dost a pak jsem vyhledal jeho rty a políbil ho. Dlouze, jemně, něžně.

Když jsem se odtáhl, usmál jsem se na něj. "Tohle nás přivede do hrobu." Řekl jsem.

Declan

Choval se taky úplně jinak. Při pití už mi nezarýval nehty do kůže, ale jen mě něžně hladil po zádech. A když jsem dopil? Ten polibek mě úplně uzemnil. Oplácel jsem mu ho a když řekl, že nás to přivede do hrobu musel jsem se opravdu zasmát. V podstatě poprvé jsem se s ním natolik uvolnil, že jsem se před ním zasmál.
"Musím ti odporovat, to ty mě přivedeš do hrobu, zblázním se z tebe!" A v mých očích hrály ohníčky pobavení.

Matthias

S úžasem jsem se díval, jak se usmívá a v hrudi se mi rozléval pocit, že pokud ho někdy ztratím, přijdu o něj, tak skončím. Přestanu existovat. Přitáhl jsem si ho k dalšímu polibku. Když jsem konečně odtáhl, na chvilku jsem ho znovu objal. Líbilo se mi cítit jeho tělo na svém.

"Tohle nemůže skončit dobře." Zašeptal jsem mu do ucha, přičemž jsem ho na něj políbil. Pak jsem rukama naposledy projel jeho krátké vlasy a dostal se z pod něj. Vstal jsem a zamířil do koupelny, abych se mohl otřít.

Declan

Políbil mě a opět objal. "Od chvíle, kdy jsem tě potkal, si tohle pořád říkám a je to pořád horší a horší." Opravdu jsem se musel zasmát znovu. Chováme se jako puberťáci a to jsme už kde co zažili... Zvláštní.

Vstal z postele a já pozoroval jeho krásně se vlnící zadek.

"Jestli někomu jinému někdy nastavíš to svoje parádní pozadí, tak si piš, že nebudu mít slitování! Tohle je jen moje a taky už nikdy nechci slyšet, že něco není moje věc! Víš, že mě to rozlítí jako divou saň, tak mě neprovokuj! Oba jsme podezřívavý a žárlivý a tak neskutečně majetničtí, že je to až chorobný! A neříkej, že ne!" Ke konci už jsem zvýšil hlas, aby mě slyšel i v koupelně. Já si mezi tím lehl na záda a rukama si podložil hlavu. Nade mnou bylo také zrcadlo a já do něj hleděl.

Matthias

Otřel jsem se a vrátil jsem se do ložnice. Posadil jsem se na postel vedle něho a zamračil se na něj. "Některé věci budou jen moje věc a ty se do nich nebudeš plést. Nejsi můj pán, ani můj stvořitel. Takže například to, komu a kdy volám, tě nebude zajímat a nebudeš po mně chtít, abych ti něco vysvětloval. A rozhodně se mnou nebudeš mluvit takovým tónem, jaký jsi použil předtím!"