Část 1. JSI MÝM OSUDEM - Kapitola 9.

147 15 1
                                    

Matthias

Celou dobu jsem jen tiše pěnil. Jak si vůbec tohle malý hovado dovoluje k nám vstoupit bez pozvání? Jak se dovoluje se nám vnucovat?! Držel jsem se zuby nehty, abych se na něj nevrhl, ale pak se ho dotkl. Jeho, který patřil mě, přímo před mýma očima.

Pohnul jsem se tak rychle, jak jen upíři dokážu a objevil se mezi nimi. Chytil jsem ho za ruku a drtivě stiskl. Zadíval jsem se mu do očí a zuřivě zavrčel: "Vypadni!"

Ještě jsem stisk zesílil, až se celý zkroutil a v očích se mu objevil strach. Byl jsem si naprosto jistý, že pokud tady bude ještě minutu, zabiju ho. Všechno tohle se mi nejspíš muselo objevit v očích, možná ve tváři, nebo zkrátka jen pochopil, kdo je tady lovec a kdo lovná zvěř, protože se mu rozšířily zorničky strachem.

Zuřivě jsem vrčel, odhaloval špičáky a přitom mu stále silněji tiskl. Ozvalo se praskání a mladý upír zasténal. V tu chvíli jsem mu málem rozerval hrdlo.



Declan

Musel jsem je od sebe odtrhnout. Toho mladého blbce jsem vyhodil za dveře a zabouchl, tak rychle, jak jen to šlo. Wallese jsem chytil za ramena a otočil ho čelem k sobě. Zuřil stejně jako bych zuřil já, kdyby se ho někdo dotkl. Když mi to došlo, z jedné strany se mě zmocnila radost a z druhé mírné zděšení, jak moc to s námi cloumá. On však stále viděl rudě. Bylo potřeba ho uklidnit. Jednal jsem tak impulzivně, že jsem si až pozdě uvědomil svoji další chybu.

"Matthiasi, už je pryč..." Zašeptal jsem, než se má ústa rozhodla ty jeho jemně ochutnávat a nakonec ho znovu jemně políbit.



Matthias

Nemohl jsem se uklidnit. Stále jsem zíral na dveře a kdyby mě Declan nedržel, vyšel bych za ním a vydal se na lov. Jenže Declan mě držel a to mě začalo uklidňovat. Pomalu jsem si začínal uvědomovat, že jsem se absolutně neovládl. Že jsem vyletěl jen kvůli tomu, že se ho dotkl někdo cizí. Tolik k tomu, abychom do toho nezaplétaly city.

Ale než jsem se stačil vymanit z jeho objetí, přitiskl si mě k sobě a políbil mě na ústa. Co víc! Něžně mě polaskal jazykem a hned potom, co to udělal podruhé, jsem mu podlehl. Když jsem se přitiskl k jeho tělu, cítil jsem jen neuvěřitelnou horkost. Rukama jsem mu přejel po ramenech až ke krku.



Declan

Tiskl se ke mě a já v prvních pár minutách pomalu podléhal tomu úžasnému pocitu, který zaplavoval celé moje tělo. A pak se opět ozval rozum. Zbláznil ses? Chceš tomu podlehnout? Vždyť ti jde jen o sex!

Nikdy jsem nebyl na něžnosti, nelíbilo se mi to, nevzrušovalo mě to, ale tohle bylo jiné, intimní a příliš intenzivní! Navíc jsem mu řekl jménem! Jménem! Tím, že používám jen jeho příjmení jsem si udržoval odstup. Kurva! Snad si toho nevšiml.

Pomalu jsem to vše ukončil a odtáhnul se. Zamyšleně jsem si sedl na postel, promnul si obličej a povzdychl si. Měl bych asi jet domů. Tohle nejspíš nedopadne dobře...



Matthias

Když se ode mě odtáhl a sedl si na postel, chvilku jsem se na něj jen mlčky díval, než jsem si povzdechl. Přešel jsem k posteli a sedl si na druhý konec, než on. Chvilku jsem mlčky seděl a pak pronesl: "Takže co teď?"

Nevěděl jsem, co chce dělat. S naprostou jistotou jsem ale věděl, že já potřebuju odstup. A to nejlépe několika hodin. Další sex už bych nezvládl, ale protože jsme se domluvili, že s nikým jiným spát nebudeme, nemohl jsem se ani odreagovat s někým jiným. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, co se stalo před chvílí, to byl asi dobrý nápad. Sám nad sebou jsem znechuceně zasténal. Odkdy je ze mě taková citlivka?



Upírské spisyKde žijí příběhy. Začni objevovat