Love That Heals [m.yg x p.jm]

PROLOG

První, co jsem ucítil po otevření očí, byla neuvěřitelná bolest. Setrvávala po celém mém těle, každičké místo na mém těle plálo bolestí, měl jsem v tu chvíli pocit, že umírám. Ve chvíli, kdy jsem však nabil vědomí, jsem v šoku ani nedokázal brečet, můj dech byl nepravidelný.

Když jsem se zapřel o lokty a uviděl svou pravou nohu, okamžitě jsem propadl panice. Zrazu se mě v noze zmocnila neskutečná bolest, která mě donutilo se rozbrečet. Viděl jsem celé své tělo v krvi, nevěřil jsem tomu, že jsem stále nezemřel.

Nahoře nad menší skálou jsem zahlédl problikávající červené a modré světlo, slyšel jsem několik hlasů a štěkání psa. Zmocnil se mě pocit zoufalství, když se žádné hlasy nepřibližovaly, okolo mě byly pouze stromy a tma. Sotva jsem dýchal.

Díky bohu se nade mnou po pár minutách utrpení, křiku, bolesti a volání o pomoc, objevil policista se psem, který mě začal očuchávat. Nedokážu popsat, jak neuvěřitelná úleva mě pohltila, konečně jsem byl v bezpečí.

Avšak... po hodinách na lůžku v nemocnici jsem se probudil a v ten moment se mi naprosto změnil život. Vzdal jsem se všeho, co jsem měl rád, ačkoliv jsem mohl bojovat. Avšak jako zbabělec jsem se ani nesnažil, nechal jsem se těžkými kameny táhnout ke dnu moře.

A tam jsem doposud zůstal.

안녕! ❤️
Vítám vás u nového příběhu! Bude to takové klidné klišé s problémy, které nás mohou potkat každý den či jak to jinak popsat 😌 Doufám, že se u tohoto nebudete nudit, vymýšlím pro vás větší příběh, tak snad všechno půjde, jak má ༎ຶ⁠‿⁠༎ຶ

Užívejte čtení ❤️✨

-ᴋɪᴋɪ

271slov❤️