Love That Heals [m.yg x p.jm]

35.

,, Promiň," omluvil jsem se už Yoongimu poněkolikáté a vzal si další kapesník, do kterého jsem se vysmrkal.

,, V pořádku, jen se vyplakej," povzdechl si.

Seděli jsme u něj na gauči, kdy já brečel a on mě hladil po zádech. Bál jsem se zároveň, že celou tu situaci vezme tak, že k Rosé stále něco cítím. Jen mě to prostě celé mrzelo, líbila se mi a pak zjistím, že to chození ven bylo jen divadýlko. Cítil jsem se jak idiot.

,, Já ani nevím, proč jsem z toho tak v prdeli," uvažoval jsem, když jsem se už pomalu klidnil. ,, Jen jsem to prostě nečekal. Je snad první člověk, u kterého jsem si byl jistý, že se mi líbí."

,, Nevydařené první zalíbení se vždy snáší hůř," upřesnil.

Jen jsem se na něj s uslzenýma očima díval. Pohled mi oplácel, soucitně. Netušil jsem, co na tom bylo pravdy, jen jsem cítil velkou vděčnost, že mě nechal to ze sebe všechno dostat. Ačkoli mě Rosé poslední dobou štvala, stále tam byl ten fakt, že to je člověk, po kterém jsem toužil velmi dlouho. I přestože jsem byl následně okouzlen někým jiným. Yoongi se mi zalíbil neskutečným způsobem.

,, Nezlobíš se, že ne?" vydechl jsem a svěsil ramena.

,, Cože?"

,, Brečím tu kvůli holce, která se mi líbila a tys na ni žárlil," pokračoval jsem a v rukou převaloval kuličku posmrkaného kapesníku. ,, Doufám, že si nemyslíš, že k ní pořád něco cítím."

,, Jiminie," vydechl a chytl mě za ruku. ,, Měl jsi ji rád a ona ti teď ublížila. Není překvapivé, že to bereš těžce. A já jsem s tím v pořádku, naprosto chápu, co teď prožíváš. Jen doufám, že nad tím nebudeš přemýšlet dlouho, jelikož čím déle nato myslíš, tím horší to pro tebe bude. A já nechci, aby jsi se trápil." Vděčně jsem se usmál a stiskl jeho ruku. ,, Ale myslím, že by jsi ji neměl teď odstřihnout. Je v situaci, ve které by ocenila pomoc. Vše, co ti udělala, dělala proti své vůli, protože ji někdo vydírá. A v tomhle člověka nemůžeš nechat. Doufala, že jí pomůžeš, a je možné, že teď brečí u sebe v pokoji a říká si, že je ztracená. Když jí nabídneš pomoc, třeba se odhodlá to řešit."

,, Ale já nevím, jak jí pomoct."

,, Tobě pomohlo to, že s tebou někdo mluví a poslouchá tě," řekl a palcem přejel po mých kloubech na ruce. ,, Třeba když s ní o tom promluvíš, též jí to pomůže."

,, Rovnou ji k tobě můžu dovést," uchechtl jsem se sarkasticky a krátce sklopil pohled.

,, Můžeš," souhlasil a mně úsměv zmizel. Myslel jsem to ze srandy, avšak on vypadal, že to myslí zcela vážně. Opravdu bych to měl risknout a zkusit ji dovést s Yoongimu? ,, Ale to je i na tobě, jelikož skrz to může zjistit, co mezi sebou máme. Upřímně si nemyslím, že by nebyla spolehlivá, to, že roznesla, že chodíš na sezení, udělala proti své vůli. Dle mého názoru by to jinak neudělala, kdyby nemusela." Odmlčel se. ,, A víš, že rád pomáhám lidem."