S Jungkookem jsme opět seděli na obědě a on mi vyprávěl o dívce, která mu po tom, co jsme byli v baru, napsala. Prý se tam dali do řeči, když šel na záchod a ona si vyžádala Instagram.
,, Prostě to je další pick me, co jen hledá přítele na flex," shrnul to a vydechl. Nepříčetně hleděl do jídla.,, Doufal jsem, že jsem konečně na někoho narazil. Už nechci být sám."
,, To přijde samo, jednou určitě," řekl jsem a napil se ze sklenice vody.,, Ne že bych byl profesionál ohledně tohohle, ale asi chápeš."
,, Já už nechci čekat."
,, Dočkáš se. Nemůžeš se do toho hned hrnout, pak to nebude hezký."
Podíval se na mě, načež jsem mu pohled oplatil. Něco mu v očích zajiskřilo.,, Potkal jsi pana Mina?"
Lehce jsem se zamračil, když mnou projela vlna čehosi znepokojivého. Nedávalo mi smysl, proč jej zničehonic zmínil. Bylo to, jakoby mě snad včera sledoval a viděl mě s ním. Je to jen shoda náhod? Proč se na něj ptá, když probíráme něco takového? Pocítil jsem v sobě drobky zlosti.
,, Proč?" vyhrkl jsem až vyčítavě. Můj tón hlasu jakoby mě neposlouchal.
,, Jen se ptám," bránil se a trochu se ode mě odsunul.,, Jen jsi dneska takový... fresh na to, cos mi v pátek řekl. Takový jsi byl jen po vašich sezeních. Takže jsi ho potkal?"
Nechápal jsem, co se snaží říct. Byl jsem stále víc než smutný z novinek z minulého týdne, o tom žádná, ale je na druhou stranu pravda, že jsem se po našem setkání s panem Minem cítil více uvolněně. Nemyslím si však, že by se to na mě mělo podepsat i následující den.,, Jo."
,, Fakt?" zalapal po dechu a já odvrátil pohled k jídlu.
,, Včera jsme se potkali na hřbitově a šli jsme spolu do kavárny," odmlčel jsem se a nasucho polkl.,, Pak mě doprovodil domů." Zalapal po dechu, avšak než stačil cokoli říct, pokračoval jsem:,, Nic neříkej. Je to jen milé gesto, které dělá každý."
,, Ne, v tomhle určitě něco bude. Psychoterapeuti své pacienty jen tak nedoprovází domů. Nebo to snad dělá i paní Jung?" ušklíbl se a loktem do mě dloubl. Ne, to měl pravdu.,, Řekl zase něco divnýho?"
Mé tělo jakoby zamrzlo v pohybu, nenabral jsem si další sousto, pouze jsem sledoval jakousi šmouhu, která byla na stole.
Jsi červený, Jimine.
Myslím, že to jednou poznáš sám.
Došlo mi, že je podezřelá má krátká odmlka, snažil jsem se probrat z transu, avšak slova pana Mina mě oddělila od reality a neustále se v mé hlavě opakovala. Ne, nic divého neřekl, pouze mi to tak připadá. A to, že se mnou flirtoval? Blbost, nikoli. Je pouze laskavý psychoterapeuta zrovna my dva si sedli. Nic víc.
ČTEŠ
Love That Heals [m.yg x p.jm]
FanfictionZ depresí protéza, z protézy city, z citů deprese a znova. Tento koloběh člověka dokáže pronásledovat celý život, pokud se tedy nerozhodne jej porušit. Nebo mu rázem naprosto zmizí ze života... ale co je příčinou? Je to opravdu léčba? Či dokonce lás...