Zhluboka Dýchej

(3) Dáme párty?

Po dlouhém rozhodování usoudím že ne, ale Becky mi sebere mobil a začne vyhledávat Danův profil. Zběsile se jí snažím mobil vytrhnout. Nakonec skončíme na hromadě na zemi. Teď se k ní přidá i Denny a mobil převezme než se stačím zvednout už je pozdě. 
,,Jednou nám poděkuješ." Usměje se a mobil mi vrátí. 

Chvíli kokám do telefonu. Když to teď odkliknu zpátky nic to nezmění, stejně už mu přišlo oznámení. Zamyslím se a pak mobil strčím do kapsy. ,,Možná máte pravdu." Řeknu nakonec a opět se usměju.
Po zbytek odpoledne koukáme na filmy, protože si chceme užít volno, které už zítra mít nebudeme. K večeru už se musíme jít chystat na zítřek, a tak se rozloučíme a já s Dennym vyrazíme domů.

Když přijdu domů všude je tma. Slyším jak v obyváku hraje televize. Nakouknu do místnosti a vidím mamku s taťkou jak spí. Nechce se mi je budit, takže jdu do svého pokoje. Pustím si písničky do sluchátek a začnu si vybírat oblečení na zítřek. Mělo by být ještě teplo, zvolím tedy kraťasy a nějaké letní tričko.

Pak si nachystám kabelku, do které dám jen pár věcí, protože se zítra ještě nebudeme učit. Jsem tak unavená, že už se potom jen osprchuju, převleču se, vyčistím zuby a mířím rovnou do postele. Během pár minut usnu.

Ráno mě probudí po dlouhé době ten otravný zvuk budíku. Na dnešek se celkem těším, a tak po chvilce vstanu. Sejdu dolů na snídani, ale nikdo mi nedělá společnost, rodiče už dávno odjeli do práce a bratr do školy. Vzpomenu si že 7:40 tu mají být Becky s Dennym. Rychle se nasnídám a jdu se nachystat, aby se na mě nečekalo. Do kabelky hodím ještě telefon, a protože mám ještě chvíli čas, připravím si malou sváču, pak jdu čekat před dům na mé milované kamarády. V dáli už vidím Dennyho a za chvíli se za ním vynoří i Becky. Dojdu jim naproti a přivítáme se. Jsme domluvení, že pro nás přijede Tom. Povídáme si, dokud nás nepřeruší troubení jeho auta. 
,,Už je tady!" Zavolá radostně Becky a všichni nalezeme k němu do auta. 
,,Tak co připraveni!?" Zvolá. Všichni kývneme.

Zaparkujeme před školou a o kousek dál už na nás čekají Sally a Maya. Opět se přivítáme a společně jdeme do školy. Klasicky je na chodbách nával lidí, který se ale postupně rozpouští. Všichni se snaží najít svojí třídu, nebo si povídají zážitky z prázdnin. Rozhlédnu se kolem sebe. Kousek od nás vidím velkou skupinu. Sice k nám stojí zády, ale je úplně jasné kdo to je. Dan a jeho kámoši a kolem nich spousta holek. Odvrátím zrak a věnuji se mojí partě. 

,,Měl bych ho jít aspoň pozdravit." Řekne Tom.
Vidím, jak jeho pohled směřuje směrem k Danovi. Holky probírají nějaké drby, a tak ho asi neslyšely. Denny se zakecal s nějakým klukem, takže zrovna taky nevnímal. Odpověď je tedy na mně. ,,Jen běž." Usměju se. 
Oplatí mi úsměv a vydá se směrem ke skupince. Nevím o čem se ostatní baví, a tak dál sleduju Toma. Než k nim dojde zastaví se. Otočí se a vrátí se zpátky ke mně. 
,,Co je?" Zmateně se na něj podívám. 
,,Nechceš jít semnou?" Zeptá se a zvedne u toho pobídavě obočí. 
Chvíli přemýšlím. ,,Proč ne?" Odpovím a společně jdeme k Danovi.
Přerušíme jeho konverzaci a Tom s Danem se přátelsky pozdraví. Chvíli tam stojím a čekám, než dokončí svůj pozdrav. Pak přijde řada na mě. 
,,Ahoj." Pozdravím a hned je mi jasné jak moc velká chyba bylo sem jít.
Věnuje mi krátký oční kontakt, pousměje se a pozdraví mě nazpátek. ,,Čau." Otočí se na Toma. ,,To je nějaká tvoje sestřenice Tome? Protože pokud si dobře pamatuju tak sestru nemáš." Prohlíží si mě.
,,Ne, Vanes je moje kámoška... no vlastně je trochu jako moje mladší ségra." Obmotá ruku kolem mých ramen a usměje se na mě.
Než stihne Dan něco říct, zazvoní na hodinu. Tentokrát už se úplně všichni rozprchnou do svých tříd.

Měli jsme jen 1 třídnickou hodinu, kde jsme plánovali všechny výlety a akce na tento rok. Po hodině se domluvíme, že bychom mohli něco podniknout. Vyjdeme ven ze školy a já spatřím Dana s nějakou holkou sedící mu na klíně. Znechuceně se zamračím a skloním hlavu. Tom mě znovu vezme kolem ramen. ,,Hlavu vzhůru Vanes." Pošeptá, když vidí, že mě to zaskočilo. Pousměju se, ale dál koukám do země. Nasedneme opět do jeho auta a jedeme na nějaké pořádné jídlo, abychom oslavili začátek školního roku.

V restauraci si všichni sedneme naproti sobě a objednáme si každej svojí pizzu. Tom odejde telefonovat ven. Chvíli ho pozoruju z okna, pak se na mě podívá a škodolibě se usměje. Co má zase v plánu? Řeknu si pro sebe. Vrátí se a radostně nám sdělí zprávu. ,,Dámy a pánové dnes večer nás čeká pěkná pařba!"