Zhluboka Dýchej

(19) Tlukot srdce

,,Co si předtím chtěla říct, když jsme byli u mě?" Zeptá se a čeká, jestli se vymáčknu.
Vím moc dobře, co jsem chtěla říct, ale dělám, že si to nepamatuju. ,,Už nevím." Podívá se mi do očí a usměje se. ,,Já to vím moc dobře."
,,Vážně? A co to teda bylo?" Přiblížím se k jeho rtům.
Pohladí mě po tváři. ,,Taky tě miluju." Řekne a vášnivě mě políbí.
Rozbuší se mi srdce. Vážně mi právě Dan řekl, že mě miluje? Nejspíš očekává nějakou odpověď, ale já nedokážu říct ani slovo. Chytnu ho kolem krku a znovu ho dlouze políbím. Byl to nejkrásnější a nejdelší polibek plný různých emocí a touhy.

Nakonec se odtáhneme. Lehnu si na jeho hrudník. Slyším jak mu rychle buší srdce. Usměju se a vezmu jeho ruku. Položím si ji na svůj hrudník tak, aby cítil jak mi buší to moje. Pohladí mě ve vlasech a taky se usměje. Chvíli tam jen tak ležíme.
,,Zůstaneš tu?" Zeptám se.
Přikývne.
,,Za 2 dny mi bude 18..." Pošeptá.
,,Co si přeješ?" Zvednu obočí.
,,Aby mě tahle veselá holka dál provázela životem." Zasměje se a sevře mě do náruče. ,,A taky abych udělal řidičák, ať můžeme co nejdříve někam společně vyrazit."
,,Tak to beru." Odpovím a spojím naše rty.

Další asi půl hodiny si povídáme o tom, kam bychom se chtěli podívat.
,,Kdy ti vlastně bude 17?" Zeptá se.
,,Asi za 3 měsíce..."
Slyším, jak se otevřou vchodové dveře.
,,Mamka už jsou tady." Řeknu otráveně.
,,Mám se někam schovat?" Nervózně se na mě podívá.
,,Stačí když zůstaneš pod pořinou, přijde mi jen říct, že už jsou doma." Dan si lehne za mě a zakryje se peřinou.

Mamka zaklepe a otevře dveře.
,,Ahoj Vanesko tak už jsme tady." Z jejího hlasu jde poznat, že je totálně na sračky.
Podívá se na zem a uvidí klučičí mikinu.
,,Koho to je?" Zeptá se.
Musím se usmát, protože mi Dan zrovna sáhl na zadek. ,,Teď už moje." Odpovím s klidem.
Je mi jasný, že si toho do rána moc pamatovat nebude.
,,Aha tak dobroooou."
,,Dobrou mami." Zavře dveře, chvíli ještě počkám pak Dana odkryju.
,,Tak ta byla dobře nalitá." Zasměje se.
,,Klasicky, jako po každých oslavách narozenin." Usměju se.

Rozložím postel a nachystám peřiny. Celou noc máme co probírat. V jeho blízkosti se cítím v bezpečí. Něžně mě hladí po ruce. Prstem přejedu po jeho rtu. Rána se mu sice ještě nezahojila úplně, ale už to vypadá líp. Přitáhne si mě blíž k sobě, políbí mě a pošeptá. ,,Dobrou noc."
S úsměvem odpovím. ,,Dobrou noc."

Ráno mě probudí Dan. Odhrne mi tričko a dává mi malé pusinky na břicho.
Rozespale otevřu oči. ,,Ahoj." Pohladím ho ve vlasech.
,,Krásné ráno." Usměje se a políbí mě na rty.
,,Budu muset jít." Oznámí mi.
Sednu si a protáhnu se.
,,Kolik je?" Rozhlédnu se kolem sebe.
,,Něco málo po 8." Začne si balit věci. Přijde ke mně, mírně mi zvedne hlavu a políbí mě. ,,Měj se Vanes."
,,Pa." Odpovím a Dan zmizí oknem ven.

Co budu dnes dělat? Měla bych zavolat Becky a říct jí všechny novinky. Pak asi pojedu vybírat dárek Danovi k narozeninám a možná se stihnu sejít ještě s Dennym. Vytočím číslo Becky. Vezme to hned.
,,Ahoj Vanes!" Ozve se nadšený hlas.
,,Ahoj Becky!" Zakřičím do telefonu. Kecáme asi 2 hodiny. Vypadá to, že se jí tam kde teď bydlí celkem líbí. Musím jí hlavně povyprávět všechno o Danovi. Přeruší mě mamka. ,,Snídaně!"
,,Jó už jdu!" Dokončíme pár posledních vět a rozloučíme se.

Sednu si ke stolu a cpu do sebe snídani. Co bych tak měla Danovi k těm osmnáctinám dát? Oblečení... jídlo...
Bude to těžší než jsem si myslela. Po snídani se jdu rychle převlíct a upravit. Hodím na sebe první věci co vidím a letím do koupely. Možná bych mohla vzít někoho sebou... První jméno které mě napadne je Žanet. Stejně jsem si s ní potřebovala promluvit a třeba by mi pomohla. Napíšu jí zprávu.

Já: Ahoj nechtěla by jsi jet semnou do města?

Žanet: Klidně kde si dáme sraz?

Já: U mekáče.

Žanet: Ok budu tam.

Informuji o tom mamku a vyrazím na zastávku.

Ve městě
,,Ahoj Žanet."
,,Ahoj Vanes." Obejmeme se a já jí povím co potřebuju.
,,S tím ti ráda pomůžu." Odpoví. Vlezeme do prvního obchodu s oblečením. Mezitím co procházíme věšáky kecáme o klucích. Nakonec vyberu mně a Danovi stejné tričko.
,,První věc bychom měli. Co teď?"
,,Víš co má rád třeba na jídlo a tak?" Zeptá se mě.
Přikývnu a vlezeme do dalšího obchodu, tentokrát s jídlem.
Nakoupím všechny Danovi oblíbené věci. Napadnou mě ještě lístky do kina. Ty se mi také povedou sehnat. Pak už je čas oběda, a tak si jdeme sednout na nějaké jídlo. Nemám problém s ní mluvit, takže probereme všechno co se dá.

,,Kam chceš jít pak?" Zeptá se.
,,Nevím, potřebuju ještě něco v drogerii." Odpovím.
,,Dobře, taky tam něco potřebuju a je to odsud kousek."
Dojíme a vydáme se rovnou do drogerie. Obě stojíme u make-upu. Klasické holky... Po asi 15 minutovém vybírání konečně najdu to co potřebuji, počkám ještě na Žanet, ale ta má během chvilky taky vybráno. Jdeme směrem k pokladnám. Fronta je dost dlouhá, a tak se jdeme ještě chvíli procházet po obchodě. Zastavím se u regálu kde mají prezervativy. Nee Vanes to je blbej nápad. Ale jsou to jeho osmnáctiny to je vyjmečnej den...

Dojde zamnou Žanet. Ruku mi položí na rameno a usměje se.
,,Všechno je jednou poprvé ne?" Řeknu a otočím se na ni.
,,To sice ano, ale nad tímhle by ses měla hodně zamyslet."
Chvíli stojím a koukám do země. ,,Řekl že mě miluje." Pousměju se.
,,Cože řekl!?" Zmateně se na mě podívá.
,,Včera mi řekl, že mě miluje." Odpovím, podívám se na ni a usměju se.
Chvíli na mě nevěřícně kouká. ,,Chceš mi říct, že Dan ti řekl že tě miluje... ten Dan kterého znám!?" Zasměje se.
,,No proč?" Trochu nervózně se na ni podívám.
,,Protože to ještě nikomu nikdy neřekl. Všichni jsme si mysleli, že ta slova ani nezná." Chytne mě za ruku a táhne mě k pokladně. ,,Tady to řešit nebudeme."

Zaplatíme a vylezeme z obchodu.
,,Chceš to jít probrat ke mně?" Zeptá se.
,,Klidně." Odpovím.
Dojedeme k Žanet domů. Zavřeme se u ní v pokoji a ona mi podá ze skříně dárkovou krabici.
,,Na, do toho mu to můžeš dát."
,,Díky." Začneme dárek balit a řešíme to, co mi chtěla říct v obchodě.
Přeci jen je starší, a tak už má nějaké zkušenosti.

Ž: ,,Takže on ti řekl, že tě miluje."

V: ,,Jo!"

Ž: ,,A ty mu chceš dát ten nejlepší dárek co?"

V: ,,No asi jo..."

Ž: ,,Bude mu 18 což jsou velký narozeniny... a ty přemýšlíš o tom že by ses s ním vyspala žejo?"

V: ,,Možná..."

Ž: ,,No dobře a co ti v tom brání?"

V: ,,Já jsem se ještě nikdy s nikým nevyspala..."

Ž: ,,Je to na tobě Vanes, ale kdybys to vážně chtěla udělat, tak je to pro něj ten nejcenější dárek kterej mu dáš."

V: ,,Musím si to chvíli promyslet..."