Zhluboka Dýchej

(7) Nedám mu to zadarmo

Vidím Dana jak drží kolem pasu další holku. To už si snad dělá prdel ne? Není to ani ta co byla před školou, ani ta ze včerejšího večírku tuhle znám moc dobře. Je to jedna z těch populárních nádher. Lia... počet kluků který měla se blíží tak číslu 300. Na každém rohu se prakticky líbá s někým jiným, ale stejně po ní jede každej druhej kluk. Nevím jestli je to tím, že je populární nebo protože všichni ví, že si sní jen užijou a pak je konec.

_________________________________________
Nastavím poker face. A sebevědomě projdu přes chodbu ke třídě bez jediného pohledu na ně. Cítím jak se na mě upírá pohled Dana. Já ale nereaguju. Opřu se o zeď a čekám na zvonění. Vzpomenu si, že si semnou o tom chtěl Tom promluvit. Měla bych mu napsat jestli se dneska nesejdem. Vytáhnu mobil.

Já: Ahoj Tome nechceš se dneska po škole sejít?

Odešlu to a chvíli čekám na odpověď.

Tom: Ok tak po škole.

Zazvoní a já vběhnu do třídy. Konečně se nemusím snažit na ně nekoukat. Hodina uteče celkem rychle. O přestávce se vratím zpět k mojí partě. Je toho tolik co potřebuju s každým z nich probrat. S Dennym jak to má teď se Žanet, s Tomem věci ohledně Dana a s holkama jsem si taky chtěla o všem popovídat. Každej den mám na 1 osobu. Dneska je úterý takže se sejdu s Tomem, ve středu s Dennym, ve čtvrtek s Becky a v pátek bych mohla udělat prespávačku s holkama ať to probereme všechno společně. Každého o tom informuju. Odsouhlasí mi to. Další 2 hodiny nějak přetrpíme a konečně skončí škola.

Po škole
Poprvé jde Tom ke mně domů. Jsme kámoši už rok, ale vždycky jsme se scházeli někde jinde. Sedneme si ke mně na postel.
,,Tak co o něm víš?" Zeptám se a pozorně poslouchám Tomovu odpověď.
,,Včera jsem to nechtěl řešit před ostatníma. Všiml jsem si jak ses zmateně podívala když si viděla další holku u něj na klíně..."
Přeruším ho. ,,Dnes jsem ho viděla s Liou."
Chvíli se zarazí a pak pokračuje.
,,Nechci tě zklamat ale Dan není typ kluka na dlouhé vztahy, většina holek mu padá přímo pod nohy, takže si myslí, že může mít úplně všechno. Nezajímá ho, jestli je další den s tou stejnou nebo s jinou."
Skloním hlavu.
Chytne mě pod bradou a hlavu mi zpět zvedne. ,,Včera večer... u toho auta sem vás pozoroval. Si pro něj něco nového, nejsi jako ty ostatní." Mrkne na mě.
,,V tom případě u něj nemám šanci."
,,Právě naopak." Usměje se. ,,Věř mi, znám Dana dost dlouho."
,,A co mám teda dělat?"
,,Buď sama sebou."
,,Vážně je to tak jednoduchý?"
,,Myslím, že ses mu do hlavy dostala už dostatečně. Teď stačí, abys mu ukázala, že nemůže mít všechno, na co ukáže."
,,Fajn to asi zvládnu."
,,Vím, že to zvládneš, protože narozdíl od těch, co mu leží pod nohama máš něco tady." Chytne mě za hlavu. ,,A hlavně vím, že ho dokážeš trochu poškádlit. Nejsi tak nevinná jak všichni říkají." Drkne do mě ramenem a začne se smát.
,,Ticho!" Vratím mu to a začnu se smát taky.
,,Takže co teď uděláš?" Zeptá se.
,,Nedám mu to zadarmo."
,,Přesně tak ségra."
,,Ségra jo?" Usměju se.
,,Nová přezdívka... hlavně se mu neplaz u nohou jako ty ostatní holky. Je na to zvyklej a když to uděláš jinak, prekvapíš ho."
Přikývnu.
,,No nic musím jít."
Doprovodím ho ke dveřím. Rozloučíme se.
,,Díky za všechno Tome."
,,Neděkuj, tohle bylo to nejmenší co pro tebe můžu udělat."

Nedát mu to zadarmo... to pro mě nebude problém, poslední dobou mi leze dost na nervy. Mojí lásku si bude muset zasloužit...

Další den odpoledne
Den ve škole byl celkem nudnej, až na to že jsem zase musela pozorovat Dana a Liu. Po škole mám konečně čas všechno probrat s Dennym. Jdeme k němu domů a opět si sedneme na postel. Na posteli se prostě nejlíp probírají všechny věci. Nejdřív mu řeknu vše co jsem se nově dozvěděla o Danovi.
,,S Tomem naprosto souhlasím..." Odpoví po tom co dokončím poslední větu.
Zvednu obočí a mírně se pousměju.
,,No co, vím že umíš dělat nedostupnou a jak říká nedej mu to jen tak." Usměje se.
,,A co vůbec ty a Žanet... vidím jak po sobě o přestávkach pokukujete." Žduchnu ho do ramene.
,,No co by, líbí se mi..." Řekne trochu stydlivě.
,,A ty očividně jí! Tak proč jí nenapíšeš!?"
,,Mám?" Zeptá se.
,,Jasně že jo!" Vykřiknu na něj.
,,No tak fajn a co bych m napsat?"
,,Mohl bys jí pozvat třeba ven nebo tak." Vytáhne telefon a dá ho tak, abych viděla, co si píšou.

Denny: Ahoj Žanet nechceš někdy něco podniknout.

Žanet: Klidně co třeba zítra.

Denny: Ok tak po škole.

Žanet: Ok těším se zatím ahoj.

Denny: Taky pa.

,,No vidíš." Řeknu a poplácám ho po rameni.
Denny se snaží skrýt svou radost, ale já mu to vidím na očích.
,,Na mě to hrát nemusíš." Zasměju se.
Vstane a začne radostně skákat. Chvíli se na něj koukám, protože vypadá jako pitomec.
,,Pojď sem prosimtě." Vyzve mě. Obejme mě a zvedne do nahoru. ,,Zvládl jsem to! Je to tam Vanes!"
Zoufale se na něj podívám.
,,Promiň." Konečně položí zpátky na zem.
Zkontroluju hodiny a zjistím že už je 6. ,,Je mi to líto, ale dál budeš muset oslavovat bezemě." Usměju se. Rozloučíme se a já odejdu domů. Rodiče někam na týden odjeli takže jsem doma sama, protože bratr je u své přítelkyně.

Večer
Lehnu si do postele a chvíli chci jen tak přemýšlet. Najednou uslyším rachot. Peřinu si přitáhnu až k bradě. Vyděšeně koukám kolem sebe. Černá postava se teď zvenku snaží otevřít mé okno. Rozsvítím lampičku vedle sebe.
,,Tome? Co tady děláš!?" Nechápavě dojdu k oknu.
Otevřu ho a on vleze dovnitř.
,,Mám to zamčený ty hňupe." Zasměju se a okno zpátky zavřu. ,,No tak co chceš?"
Poškrábe se za krkem. ,,Nechtěl jsem tě budit, ale u Jamese je dneska párty..."
,,A?" Opět se nechápavě podívám.
,,Bude tam i Dan..."
Aha proto sem lezl.
,,Dobřeee, ale teď mi řekni, kdo je sakra James?"
,,Jeden můj spolužák, je to sice třídní párty, ale můžu tě vzít sebou, nikdo si toho nevšimne."
,,Já ti nevím..."