Zhluboka Dýchej

(22) Sraz školních děvek

,,Ptala se mě, že mám v poslední době nějak dobrou náladu, co se stalo. Tak jsem jí řekl, že jsem potkal někoho kdo mě dělá šťastným. No a to by samozřejmě nebyla babička, kdyby se neptala na podrobnosti. Takže jsem jí říkal, že jsi usměvavá holka, nádherná, noo... a tak."
Trochu zčervenám. Vážně o mně tohle vypráví babičce? Chytnu ho za tvář a něžně ho políbím. Pak se mu podívám do očí.
,,Miluju tě."
Usměje se a odpoví. ,,Já tebe." Spojí naše rty.

Spousta věcí se teď změní. Rodiče už o Danovi ví, takže ke mně nemusí lozit oknem, můžu říct že jdu k němu a tím pádem spolu budeme trávit víc času. Tohle byl vždycky můj sen a teď se konečně splnil. Chvíli jen tak ležíme a povídáme si. Vymýšlíme společné plány do budoucna. Pak mamka zaklepe a čeká nás první společný oběd. Dan naštěstí nevypadá moc nervózně, takže pokud nebude mít někdo jinej blbý otázky, tak by to mohlo dopadnout i dobře.

Vejdeme do kuchyně.
,,Dobrý den." Pozdraví mého taťku.
Ten aspoň na vteřinu odtrhne oči od televize. Prohlídne si Dana a pak se usměje.
,,No dobrý den." Odpoví mu.
Trochu ze mě opadne stres, ale pořád z toho nemám dobrý pocit. Dan mi položí ruku na rameno a pousměje se. Sedneme si ke stolu a mamka přinese jídlo. Slušně poděkujeme a pustíme se do jezení. Ze začátku je úplné ticho, pak se ale dostaneme do té fáze, které jsem se nejvíc obávala...

,,A co tvoje rodiče Dane, už taky znají Vanes?" Zeptá se taťka.
Probodnu ho pohledem.
,,Ehmm, moji rodiče semnou nebydlí, takže o Vanes zatím ví jen babička, která mě navštěvuje." Dan odpoví klidně. Vlastně mu to asi ani nevadí.
,,Nechci tě vyslíchat, ale jak zvládáš bydlet sám?" Další otázka tentokrát od mamky.
,,Rodiče mi občas posílají peníze a zbytek vydělávám na brigádách. Vařím si sám a s úklidem mi pomáhá babička." Rodiče kladou otázky ještě dalších 5 minut. Dan na každou vklidu odpoví. Možná jsem nakonec víc nervózní než on. Začnou se s taťkou bavit o fotbale a toho se já i mamka neúčastníme. Místo toho jí pomůžu odnosit nádobí a uklidit stůl. Nachvíli si ještě sednu a čekám než si dopovídají. Nechci jim skákat do řeči, navíc to vypadá, že se baví, takže je nechám.

Vypadá to, že konečně dořešili co potřebovali, a tak se odklidíme zpátky do pokoje. Obejme mě zezadu kolem pasu.
,,Tak jak jsem to zvládl?"
Otočím se k němu. ,,Líp už se to ani nedalo." Odpovím a začněme se líbat.
,,Budu muset jít." Odtáhne se.
,,No to teda ne." Obmotám mu ruce kolem krku.
,,Ne?" Usměje se, vezme mě do náruče a nese mě k posteli.
,,Ne." Přiblížím se k jeho rtům. Položí mě na postel.
,,Tak ne." Pousměje se a jemnými polibky pusinkuje můj krk.
Pak rukou zajede pod tričko.
,,Dane! Nemám zamčeno a jsou tu rodiče." Zasměju se.
Vstane a otočí klíčem v zámku.
,,Vyřešeno." Vrátí se zpátky ke mně a pomalu mi vyhrnuje tričko...

,,Vanesko!" Ozve se zaťukání na dveře. Protočím oči v sloup. Neochotně vstanu a jdu ke dveřím. Odemču a otevřu.
,,No?" Řeknu otráveně, když za dveřmi vidím mamku.
,,Nechci rušit, ale zvonil Tom."
Otočím se na Dana a dám mu najevo, aby šel semnou. Vstane a společně jdeme za Tomem ven. Zavřu dveře, nevím, co chce říct a nechci, aby to slyšeli rodiče.
,,Zdar!" Řekne radostně, když vidí mě a Dana.
,,Nazdar." Odpoví už trochu s menším nadšením Dan.
,,Vyrušil jsem vás co?" Zasměje se.
,,Jen trochu. Co potřebuješ?" Usměju se.
,,Dneska pořádá Liv párty...jdete?"

Liv... celým jménem Olivia. Další holka z jejich třídy. Není sice taková děvka, ale její rodiče jsou nejbohatší ve městě, tím pádem spadá do party populárních holek. Což taky znamená, že tam budou všechny její úžasné kamarádky. Nenazvala bych to lépe než Sraz školních děvek: Lia, Ket, Tess, Soňa, Ruby a samozřejmě Liv. Jedinej s kým se dokážu z jejich třídy bavit a ta tam zrovna beztak nebude je Žanet. Takže zbytek budou samí kluci. Zoufale se podívám na Dana. Netváří se moc nadšeně.
,,Chceš tam jít?" Zeptá se mě.
Nachvíli se zamyslím. Vlezu jim přímo do pasti, nemám z toho dobrej pocit..
,,Notak lidi neblázněte." Tom už je očividně natěšenej. Vždycky miloval párty.

,,No tak fajn." Odpovím nakonec.
Dan se na mě celkem překvapeně podívá. Tom vypadá šťastně. Aspoň někdo z toho bude mít radost.
,,Jdu se nachystat a vyzvednu tě." Řekne Dan.
Políbí mě a vydá se k sobě domů. Rozloučím se s Tomem a jdu se chystat.

Večer
Stojím před domem. Během chvilky se tu objeví i Dan. Usměje se když mě vidí. Dojde ke mně. Musím sklonit hlavu, protože z toho pořád nemám dobrý pocit.
Chytne mě za ruku. ,,Neboj bude to vpohodě."
Pousměju se a kouknu se mu do očí. Políbí mě a vydáme se k domu Liv. Naštěstí nebydlí tak daleko. Hlasitá hudba jde slyšet už 2 minuty před tím, než stojíme před dveřmi domu. Zhluboka se nadechnu a zazvoním...

Otevře Ket. Prohlédne si mě a Dana. Koutkem oka sleduju jak Dan reaguje. Dalo by se říct, že se tváří vpodstatě znechuceně. Ruku přesune kolem mého pasu a protáhneme se dovnitř. No ty bláho... Projede mi hlavou, když vidím vnitřek domu Liv. Ten barák musel stát pěknej majlant. Projdeme do obýváku. Všichni už tu jsou. Není to nějak extra velká sešlost asi kolem 40 lidí. Pozdravíme se a sedneme si za nima. Všechny pohledy holek se teď upínají na mě. Trochu znervózním, ale snažím se to nedat najevo. Dan mě políbí na krk a šeptne. ,,Nevšímej si jich."
Trochu víc se narovnám a pokusím se o úsměv.
Jak nečekané... klasická hra NIKDY JSEM.
Mám pocit, že mě ty párty kvůli tomu přestanou bavit. Jedna malá změna tu ale je, zatímco minule jsem se kelímku dotkla jen jednou, teď musím pít pořád. Nechci se opít, vím, že zítra budu muset jít do školy. Tentokrát se i Dan napije úplně na všechny otázky.

Po asi hodině hraní, už se mi začíná solidně motat hlava. Tohle nedopadne dobře. Ještě že má Dan takovou výdrž, zatím to na něm nejde ani trochu poznat.
,,Půjčíš mi ho nachvíli?" Zeptá se mě Tess.
Otočím se k Danovi, ten pokrčí rameny.
,,Asi jo." Odpovím.
Jdou si stoupnout na bok. Trochu pokukuju po čase už jsou to 2 minuty.
,,Já teda nevím jestli bych ho nechala s Tess osamotě." Zasměje se Lia. Nechápavě se na ni podívám.
,,Tess vždycky dostane to co chce." Řekne trochu potišeji Ruby, ale já to slyším moc dobře.
Začíná se mi chtít na záchod. Chvíli ještě sedím, pak už se to nedá vydržet. Zmateně začnu hledat záchod.

Pohled Dana
Tess si mě odvedla bokem. Absolutně nevím, co má v plánu, ale nelíbí se mi to. Marně se mě snaží políbit. Pak se naštve, chytne mě za ruku a zatáhne do koupelny.
,,Notak Dane, vím, že mě chceš." Snaží se mě zmanipulovat.
Všechno měli naplánované a já jsem takovej kokot, že jsem to té Vanes nerozmluvil. Začne mě ohmatávat. Vezmu její ruce a odtrhnu je bokem.
,,Tohle na mě nezkoušej Tess." Už mě vážně štve.
,,Zachvíli se to s Vanes stejně rozpadne, víš to moc dobře, jen si to nechceš přiznat, nikdy jsi nebyl na vztahy a teď si myslíš, že to vydržíš s holkou jako je ona!"
,,Nic o ní nevíš!" Vyjedu na ni. Nemlátím holky, takže si proti ní toho nemůžu moc dovolit. Tess si bohužel jde za svým, vezme můj obličej a políbí mě.

Pohled Vanes
V tomhle domě by se člověk fakt dokázal ztratit. Konečně najdu koupelnu. Otevřu dveře... ,,Dane!?"