Zhluboka Dýchej

(18) Miluju ho

,,Dane! Já vážně musím jít." Začnu se smát.
Ruce obtočí kolem mého pasu a pevně je sevře.
,,No tak dobře." Propustí mě nakonec. Doprovodí mě ke dveřím a rozloučíme se. Po cestě domů vymýšlím, jakou výmluvu mamce řeknu. Mohla bych říct, že semnou Denny potřeboval něco důležitého probrat. Vytočím Dennyho číslo.
,,Ahoj, co potřebuješ?" Ozve se.
,,Čau, potřebuju abys mě kryl před mamkou."
,,Cože?" Nechápavě se zeptá.
,,Spala jsem u Dana a ona o tom neví. Mohl bys kdyžtak říct, že jsme něco potřebovali probrat, a tak jsem u tebe přespala?"
,,Fajn, ale jen když mi řekneš co se dělo."

Denny už na mě čeká před mým domem. Nadechnu se a zazvoním. Včera jsem si totiž ani nevzala klíče. Mamka otevře a rozhodně nevypadá nadseně.
,,Promiň mami museli jsme něco probrat... mohl by jít Denny k nám, ještě jsme nevyřešili všechno?"
Chvíli přemýšlí. ,,No tak dobře, ale příště mi dej vědět kde jsi."
Přikývnu a odejdeme ke mně do pokoje.
,,Tak co se dělo?" Zeptá se.
Povím mu to jen stručně, úplně se mi nechce zacházet do detailů.
,,Ale nic víc nebylo." Řeknu.
,,Zatím." Mrkne na mě.
,,To si bude muset chvíli počkat chlapec." Zasměju se. ,,Nemám ještě tolik zkušeností, všechno je pro mě teď nový." Lehnu si na břicho.
,,Však on tě to všechno naučí, zkušeností má na rozdávání." Poplácá mě po zádech.
,,To jo, ale připadám si trapně." Zabořím hlavu do polštáře.
,,Taky to pro něj muselo být jednou poprvé." Snaží se mě povzbudit.
,,Mluvila si s ním o tom?" Zeptá se. Vynořím hlavu z polštáře a odpovím. ,,Tak trochu."
,,Možná bys mu to měla říct, třeba by se ti ulevilo."
Přetočím se na záda. ,,Dobře popřemýšlím o tom."
Zvedne se, rozloučíme se a odejde. Nemám chuť ani vstávat z postele. Koukám do stropu a hlavou mi probíhá několik myšlenek. Možná bych ho měla jít dnes ještě zkontrolovat. Jestli všechno zvládá a tak... Vytočím jeho číslo.

Zvedne to.
,,Ahoj můžeme se dnes ještě vidět?" Zeptám se nervózně.
,,Kdyby ses neozvala, stejně bych k tobě v noci vlezl oknem." Zasměje se.
,,Chceš přijít ke mně?" Zeptá se.
,,Klidně, ale až večer, musím něco vyřešit." Odpovím.
,,Tak se uvidíme pa."
,,Ahoj." Zavěsím.

,,Oběd!" Zavolá mamka
,,Jo!" Vyhrabu se z postele.
Stejně bych za nima musela jít. Včera jsem jim slíbila, že se pochlubím zážitky z výletu. Přijdu za nima do kuchyně a nandám si jídlo.
,,Tak povídej Vanesko, jak ste se měli?" Pokládají mi spousty otázek. Pak to vypadá, že už nemají nic, co by řekli a tak uklidím talíř a odejdu do pokoje. Rychle ještě zavolám Tomovi jestli je vpohodě. Ten odpoví, že se o něj Maya postarala, takže není co řešit. Nachystám si věci do batohu a vyrazím k Danovi. Zastavím se před jeho domem. Nejsem si jistá jestli úplně můžu zazvonit, a tak mu raději pošlu zprávu.

Já: Jsem tady.

Dan: Ok jdu dolů.

Během chvilky se otevřou dveře. Nevím, jak moc ho to ještě bolí, takže ho obejmu jen jemně. Chytne mě za ruku a odvede do pokoje. Moc věcí se tu nezměnilo. Jen přibyl jeden sušák s vypraným oblečením.
,,Ty tu nemáš rodiče?" Zeptám se. Trochu zesmutní a podívá se do země. ,,Nebydlí semnou už rok... odstěhovali se kvůli práci. Oba úspěšně podnikají, a tak mi tu zanechali tenhle dům a odjeli."
Políbím ho na rty. ,,Promiň to jsem nevěděla."
Usměje se. ,,To nic, měl sem ti to říct dřív. Jedinej kdo mě navštěvuje je babička. Taky jeden z důvodů proč tu mám uklizeno."

,,Proč tu vlastně si? Jen abys mě zkontrolovala?" Zeptá se a lehne si na postel. Přijdu k němu, sednu si na něj obkročmo a vyhrnu mu triko.
,,Chtěla jsem tě zkontrolovat aaa něco s tebou probrat." Usměju se a přejedu rukou po jeho břišácích mimo modřiny.
,,No dobře poslouchám." Pousměje se. Snažím se mu to co nejlíp vysvětlit. Celou dobu mě pozorně poslouchá.
,,Vanes... mně je úplně jedno, že ještě nemáš tolik zkušeností. O to krásnější to bude. Společně můžeme všechno vyzkoušet a já ti dám klidně času kolik budeš chtít." Zvedne se a políbí mě.
,,Mil... " Vylítne mi z pusy, ale včas se zarazím. Kurva snad jsem nechtěla říct, že ho miluju. Na to je ještě moc brzo. Dan to ale bohužel z části slyšel. Zvedne obočí a usměje se. ,,Říkala si něco?"
,,Ne vůbec nic..." Dělám jakože nic.
,,No dobrá." Odpoví.
Přitáhne se ke mně a začneme se líbat.

Pak se odtáhnu.
,,Promiň dnes tu nemůžu přespat."
,,To nevadí." Vezme můj pramínek vlasů a zastrčí mi ho za ucho.
,,Mamka by zase šílela kde jsem." Zasměju se.
,,Ale zítra se zase uvidíme, žejo?" Zeptá se.
,,To si piš!" Políbím ho a slezu z něj. Venku už je zase tma. Zároveň se začíná ochlazovat a s tím jsem tak nějak nepočítala. Prohrabu se batohem, ale nic teplého nenajdu.
,,Chceš moji mikinu?" Vstane a podá mi jednu z věšáku.
,,Díky." Odpovím a obléknu si ji.
,,Tentokrát tě doprovidím ať se ti to líbí nebo ne." Navleče si taky mikinu a vydáme se ke mně domů.

Před dveřmi se rozloučíme.
,,Jsem doma!" Zakřičím.
Nikdo nikde.
Vytočím mamky číslo. Zachvíli to zvedne.
,,Ahoj mami. Kde jste?" Zeptám se zmateně.
,,Ahoj Vanesko, taťkův kamarád má narozeniny, tak jsme to šli oslavit. Vrátíme se pozdě v noci. Ty už si doma?"
,,Jo." Odpovím a zavřu se v pokoji.
,,Tak to jsem ráda, měj se papa."
,,Pa." Típnu hovor a nachystám se do postele.

Dnes usínám zase sama. Podám ze židle Danovu mikinu a sevřu ji v rukách. Miluju jeho vůní a očividně né jen tu, vzhledem k tomu, že jsem mu dnes málem řekla, že ho miluju. Mám dost času o tom přemýšlet.
,,Kurva já ho fakt miluju." Chytnu se za hlavu a začnu se smát. Jednou mu to třeba řeknu, až bude správná chvíle. Cinkne mi zpráva.

Dan: Nemohl jsem to bez tebe vydržet.

Vylítnu z postele k oknu. Stojí dole a usmívá se na mě.
,,Běž dveřma!" Zavolám na něj.
Kývne a obejde to ke dveřím. Vyletím z pokoje a běžím mu otevřít.
,,Ahoj." Pozdraví mě když otevřu.
,,Ahoj, rodiče odešli slavit, celej dům je náš, brácha je taky pryč." Vtáhnu ho za ruku dovnitř a vedu ho do pokoje. Chvíli zaváhám u dveří. Mám zakázaný se v pokoji zamykat, ale rodiče jsou stejně pryč, takže je to jedno. Nechám odemčeno. Lehneme si do postele...