(6) ,,Kurva!"

65 6 0
                                    

,,Dejte mi chvilku kluci." Řeknu a jdu směrem k němu. Stojí opřenej o auto a kouří cigaretu.

_________________________________________Trochu zaváhám, ale pak pokračuju k němu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

_________________________________________
Trochu zaváhám, ale pak pokračuju k němu. Stoupnu si naproti a trochu se zamračím. Cigarety mi vážně nevoní. ,,Nevěděla jsem že kouříš." Zvednu obočí.
,,Tak teď už to víš." Odpoví s pousmátím a prohlíží si cigaretu.
,,Měl bys jít za ostatníma, čekají na tebe." Řeknu trochu vážněji.
,,Hmm." Podívá se na dům. Nevypadá že by se mu chtělo zpátky. Otočí se zpátky a prohlídne si mě. ,,Ty už jdeš?" Koukne se mi do očí.
,,Musím kámoše dostat domů dokud zvládne chodit po svejch." Na chvíli obrátím zrak k Dennymu a usměju se když vidím, že se sotva drží na nohou.
Pak se kouknu zpět a vidím Dana jak si mě zase prohlíží.
,,Ty šaty ti sluší." Řekne.
Zčervenám, ale naštěstí na mě z dálky zavolají kluci ať si pohnu.
,,Díky." Odpovím. Vytrhnu mu cigaretu z ruky. Hodím ji na zem a zašlápnu nohou. Opět se pousmejě a podívá se mi do očí.
,,Už musím jít ahoj." Přeruším oční kontakt  a vydám se zpátky za klukama.
,,Měj se Vanes." Řekne potichu.
S úsměvem dojdu ke klukům a vidím jak se na mě Tom culí, Denny je úplně mimo.

,,Tak pojď ty pako." Vezmeme ho kolem ramen každej z jedné strany. Cesta by normálně trvala jen chvíli, ale vzhledem k tomu že Denny vůbec nespolupracuje mám pocit že trvá věčnost. Celou dobu mele něco o Žanet a nohy se mu pletou do sebe. Začíná mi být mírně zima, a tak přidáme s Tomem do kroku.
,,Kolik si toho do sebe nalil?" Zasměju se.
,,Já ani nevím." Odpoví Denny, který konečně začíná trochu vnímat. Dostaneme se před jeho dům. Doufám, že už budou jeho rodiče spát.
,,To už zvládnu, díky." Rozloučíme se s Tomem který se taky ještě musí dostat domů.

,,Hlavně nemluv." Zacpu Dennymu pusu a plížíme se po chodbě. Udělá se mi trochu zle když vidím kolik schodů musíme k jeho pokoji vyjít. Díky bohu to jde celkem lehce. Denny skočí do postele a já mu sundám boty.
,,Chceš nějakej kýbl?" Zeptám se pro jistotu.
,,Ne to je dobrý už je mi líp." Odpoví ospale.
Počkám jestli ještě něco nechce a když vidím jak se mu zavírají oči, chytnu kliku a potichu se vyplížím z jeho pokoje.
,,Uvidíme se zítra." Rozloučím se. Zaklapnu za sebou dveře pokoje. V ten moment se na chodbě rozsvítí. ,,Kurva!" Řeknu po tichu.

U vchodových dveří se objeví Dennyho máma. ,,Ahoj Vanesko, to už jste zpátky?"
Snažím se zachovat klid a modlím se, aby nešla Dennyho zkontrolovat.
,,Jo ale Denny už spí byl hrozně unavenej." Odpovím a doufám, že to zabere.
,,Dobře tak se měj hezky a doraž vpořádku domů."
Usměju se a odejdu. Fuj to bylo těsný. Oddychnu si když konečně stojím venku. Když přijdu domů, rodiče kupodivu ještě nespí. Mamka mě obejme a podezíravě zvedne obočí. ,,Pila jsi něco?" Zaváhám ale je mi jasný, že by to stejně poznala.
,,Jen trochu." Obejmu i tátu a vydám se do pokoje. Rychle se nachystám do postele a během pár minut usnu.

Ráno mě probudí zase ten posranej budík. Otráveně se zvednu a jdu se nachystat do školy. Vzpomenu si, že se uvidíme s Becky a nemůžu se dočkat, až ji všechno řeknu. Ráno probíhá jako vždycky. Tentokrát ale jedeme autobusem, protože Tom včera nechal auto u Dana před domem. Už po cestě se s Dennym překřikujeme jeden přes druhýho a vypravíme zážitky. Becky se toho zoufale snaží co nejvíc pochytit.

Dojedeme před školu, ale nikde nevidím Dana s jeho partou. Nejspíš budou uvnitř. Naproti nám běží Sally a Maya a tak skoro celou 1. přestávku prodrbeme.
Zároveň pozoruju Dennyho jak pokukuje po Žanet a ona zase po něm.

_________________________________________Zazvoní na hodinu a my se opět rozejdeme do tříd

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

_________________________________________
Zazvoní na hodinu a my se opět rozejdeme do tříd. První hodinu řešíme jen organizační věci. Pak mám francouzštinu a tak jdu čekat na chodbu před tu třídu. Vyjdu jedno patro a nálada se mi lusknutím prstu změní...

Zhluboka DýchejKde žijí příběhy. Začni objevovat