(17) Kleknu si

48 6 0
                                    

Chytnu Mayu za ruku a bežíme pryč.
,,Co se to děje Vanes já mám o ně strach!" Křičí na mě.
,,Já taky, ale řekli ať bežíme tak běž!"
Z dálky jsou slyšet výkřiky a ráný. Na vteřinu se otočím. Nerozpoznám kdo to je jen vidím jak se mlátí. Do očí se mi nahrnou slzy. Zastavím se a bezmocně je pozoruju. Je tam asi 5 kluků proti Danovi s Tomem. Tohle nemůže skončit dobře.
,,Vanes musíme jít!" Křičí na mě Maya.
,,Já vím." Odpovím v pláči.
,,Vím kudy, pojď zamnou."
Zaběhneme do vedlejší ulice a běžíme dál. Asi za 7 minut se konečně dostaneme na ulici, kde bydlím. Zastavíme se uprostřed silnice. Podlomí se mi nohy a složím se na zem. Maya se složí vedle mě. Pevně jí obejmu, protože vidím jak jí stékají po tváři slzy.

,,Já mám strach..."
,,Já taky Vanes." Obejme mě ještě pevněji.
,,Co budeme dělat?" Zeptá se mě.
,,To je to nejhorší... nemůžeme dělat nic, jen čekat."
Bylo to asi nejdelších 20 minut v mým životě. Podívám se na mobil. Už je skoro 1 ráno. Z dálky uslyším hlasy. Je mi jedno jestli jsou to ti kokoti co je zmlátili nebo ne. Postavím se rychle na nohy.
,,Dane!?" Zakřičím.
Maya se taky postaví. ,,Kluci!?" Zakřičí. Jeden z nich si odkašle a plivne na zem krev. Zamávají na nás.
,,Jsou to oni!" Rozběhneme se jim naproti.
Těsně před nimi se zastavíme.
,,Už jsem tady Vanes." Usměje se ale z jeho hlasu jde slyšet bolest.
Má rozražený ret. Opatrně ho chytnu za tvář a ránu si prohlédnu. Krev z toho teče proudem. Otočím se na Toma. Maya mu zrovna utírá krev z nosu. Rozloučíme se s Tomem a Mayou, oba jdou na druhou stranu než my.

,,Doprovodím tě." Pošeptá Dan.
,,Ty mě? To spíš já tebe." Odpovím.
,,Nebudou rodiče naštvaní?" Zeptá se.
,,Neboj to už nějak vyřeším, teď jde o tebe." Usměju se.
Dorazíme k jeho domu.
,,Máš někoho doma?" Zeptám se nejistě.
,,Ne ale to ti vysvětlím jindy."
,,Ehmm mohla bych tu přespat?" Nechci ho otravovat, ale přece ho takhle nenechám osamotě.
,,Budu rád." Odpoví a odemče.

V jeho pokoji
Poprvé vidím jeho pokoj. Na to že je to kluk tu má celkem uklizeno.
,,Kdo to byl?" Snažím se zjistit, co se dělo.
,,Místní gang... Zmlátí každého kdo kolem nich projde, kdyby jsme začali utíkat s vámi, stejně by nás dohnali a ublížili by i vám, museli jsme je zdržet."
,,Kde tě to bolí?" Zeptám se, protože je mi jasné, že to nebude jen ten ret.
,,Všude, ale když si tu semnou je to lepší." Pokusí se o úsměv.
,,Mimochodem hezký tričko." Podívá se mi do očí.
Pousměju se a pomůžu mu přetáhnout přes hlavu to jeho. Odkryju jeho břicho.
,,Pane bože, co ti to provedli!?" Zakryju si rukou pusu a prohlížím si obří modřiny na jeho těle.
Chytne mě za tvář. ,,Neboj, už to tolik nebolí." Snaží se mě uklidnit ale já vím, že lže.
Odběhnu do koupelny a namočím hadřík. Jemně se mu snažím krvavé rány omýt.
,,Chceš pak nové tričko?" Zeptá se, protože vidí, že to co mám na sobě je špinavé od krve.
Převlíknu si ho přes hlavu a odhodím ho na hromadu špinavých věcí. ,,To vyřešíme potom."
Horní čás už mám. Teď mě čeká spodek. Doufám, že jeho nohy nebudou vypadat stejně jako břicho. Sundám mu boty a pomalu mu vyslíknu tepláky. Ke konci si musím kleknout, abych mu je přetáhla přes kotníky. Nohy nevypadají pomláceně. Jediné co zůstalo od krve čisté, jsou ponožky. Sundám je a už mi zbývá jen poslední kus oblečení. Něco mě napadne.

,,Chceš ulevit od bolesti?" Zeptám se a podívám se na něj nahoru.
,,Jak to myslíš?" Nechápavě se na mě podívá.
Prsty zastrčím za gumičku spodního prádla. A začnu ho stahovat dolů. Vypadá překvapeně ale usmívá se. Stáhnu ho až ke kotníkům. Vanes teď přichází tvoje velká chvíle...

Pohlédnu nahoru a vidím jeho penis. Uchopím ho do rukou a dám si ho do pusy. Nemám tušení jestli to dělám správně, ale podle jeho pohledu nejspíš ano. Pohladí mě po vlasech a já pokračuji. Pomalými pohyby jezdím rukou po jeho přirození, postupně zrychluji.
,,Vanes..." Vzdychne, jeho ruce chytnou mé vlasy pevněji. Během chvilky se udělá. Pak vstanu.
,,Si úžasná." Chytne mě za krk a políbí mě.
,,Jdu se osprchovat." Řekne potichu, usměje se a odejde do koupelny.
Sliším jak pustil vodu. Přemýšlím jestli je moc blbý nápad jít za ním. Nakonec se odhodlám. Sundám si spodní prádlo a vlezu za ním do sprchy.
,,Vanes?" Překvapeně se otočí.
Chytnu ho kolem krku a začneme se líbat. Pohladí mě po vnitřku stehen.
,,Tentokrát žádnej Sam." Zasměje se a pomalu sjíždí polibky dolů, dostane se až mezi mé nohy.
Zrychlí se mi dech a potichu vzdychnu.
Po chvíli se vrátí zpátky nahoru, ale ruku nechá mezi mýma nohama. Začne s ní pohybovat. Chytnu se ho pevněji a začnu hlasitěji vzdychat. Usměje se a znovu se začneme líbat. Pokračuje do té doby, než se udělám. Pak pomalu přestane. Nakonec se navzájem umyjeme.

Vylezu ze sprchy a zabalím se do ručníku, Dan vyleze chvíli po mně. Usuší se a navleče si spodky. Pak vyhrabe ve skříni tričko a hodí mi ho, obleču se do něj. Sednu si na postel a on mi přichystá peřiny. Pak si lehne zamnou.
,,Díky že jsi tu semnou." Pošeptá a políbí mě na krk.
,,Měla bych o tebe strach." Odpovím a otočím se k němu.
,,Cigarety sice kouřit neumíš ale ptáky jo." Zvedne obočí a zasměje se.
,,Asi skrytej talent." Políbím ho na rty a usměju se.

Ráno
Probudím se jako první. Dan ještě spí. Rozhodnu se, že zkontroluju jeho modřiny. Odkryju peřiny a prohlédnu si jeho břicho. Je to lepší než včera, ale pořád to jde dost vidět. Rukou projíždím přes jeho vypracované tělo.
,,Dobré ráno." Ozve se.
,,Dobré ráno ospalče." Oddělám ruku. Otevře oči a prohlíží si modřiny.
,,Bolí to?" Zeptám se.
,,Po tom co se odehrálo před spaním ani ne." Zasměje se a znovu zavře oči. Zvednu se a začnu uklízet zakrvácené oblečení, které jsme tam včera poházeli po zemi.
,,Máte pračku?"
,,Jo, místnost vedle koupelny."
Všechny věci nahážu do pračky a pustím ji. Pak si navleču tepláky, které kupodivu zůstaly čisté a nové Danovo triko.
,,Budu muset jít." Nakloním se nad něj a políbím ho.
Chytne mě pevně za ruku. ,,Nikam nejdeš." Stáhne mě zpátky do postele.

Zhluboka DýchejKde žijí příběhy. Začni objevovat