(5) Otoč tou flaškou

67 7 2
                                    

Auto zaparkujeme mezi ostatní. Je jich tolik, že snad přijela celá škola. Z domu už jde slyšet hudba a sem tam i křik lidí, kteří to rozjíždí už teď. Tom mi otevře dveře od auta a pomůže mi vystoupit.
,,Děkuju." Chytnu se ho kolem paže.
Druhou rukou se chytnu Dennyho a společně jdeme ke vchodovým dveřím. Zazvoníme a kupodivu nám přijde otevřít Dan.
,,Vítejte u mě doma." Pozve nás dál. 
Vydáme se směrem do kuchyně, abychom si nalili nějaké pití Já jdu jako poslední a snažím se mezi tou spoustou lidí neztratit kluky. Někdo mě chytne za ruku. Zmateně se otočím. 
,,Hej ty, jak že se jmenuješ?" Zeptá se Dan.
,,Vanessa." Odpovím. 
Vyvlíknu se z jeho ruky, protože už ztrácím kluky z dohledu. Podaří se mi je dohnat. V kuchyni většina lidí popíjí nějaký alkohol. Já bych ráda zůstala při smyslech, takže si vezmu jen džus. Tom nemůže pít, a tak se přidá ke mně. Denny na nás chvíli kouká. Pak si vezme plechovku piva a společně odejdeme do obýváku. Ani mě nepřekvapuje, že už tu sedí Dan a jeho parta. Sedneme si na volná místa na sedačku naproti.  Podívám se na Dana, ale ten má oči jen pro holku, která mu sedí na klíně. S údivem se na ni zadívám. Je jiná, než ta co s ním byla před školou. Zamračím se.
,,Co ti je?" Tom do mě šťouchne ramenem.
Podívám se nechápavě na něj a pak zpět na Dana s tou holkou. 
,,Všechno ti potom vysvětlím." Pošeptá mi do ucha. ,,Teď si to máme užívat." Mrkne na mě.
Usměju se a snažím se soustředit na něco jiného. Chvíli odposlouchávám o čem si povídají, pak se jeden kluk postaví. 
,,Pojďte to tu trochu oživit, zahrajeme si flašku!" 
Ostatní se po sobě podívají a pak většina zařve. ,,Jasný kámo!" Sednou si do kruhu.
Já se dám na odchod. Téhle hry se většinou neúčastním. Vlastně mě překvapuje, že se to ještě na střední hraje. Denny mě chytne za ruku a stáhne mě na místo vedle něj. 
,,Bude sranda!" 
Neochotně se usadím. ,,No tak fajn!"

Párkrát už se zatočilo, ale na mě to zatím naštěstí nepadlo. Pozoruju ostatní. Pár z nich už se líbalo, někdo sedí bez trička za nesplněnej úkol a někdo musel plnit jiný nesmyslný úkoly. Flaška se znovu zatočí a padne na Dennyho vedle mě. Trochu v rozpacích se na mě podívá a čeká, co mu dají za úkol. 
,,Dej pusu Žanet!" Vykřikne jeden z nich. 
Denny pokrčí rameny a jde směrem k ní. Dlouze ji políbí. Žanet vypadá, že si to i celkem užívá. Vrátí se zpátky vedle mě a roztočí flašku. Tentokrát padne na Dana. Holka vedle něj (ta co mu předtím seděla na klíně) nejspíš čeká, že zadají úkol s ní. Jde vidět, že se ostatní domlouvají co vlastně zadat. Trvá to celkem dlouho. Všichni si šeptají a rozhlíží se po kruhu.
Nakonec ale opět jeden z nich řekne. ,,Ať to není tak jednoduchý... polib třebaaa." 
Znovu se rozhlíží po kruhu. Moc holek tu není oproti klukům. Snažím se nenavázat oční kontakt, ale nedaří se mi to. 
,,Co třeba ty!?" Ukáže na mě.
Dan neváhá a přijde ke mně. Nabídne mi ruku, aby mi pomohl vstát. Přijmu to a stoupnu si. Zadívám se mu do očí, jsou temné, ale jde z nich cítit klid a jistota. Chytne mě za krk a vášnivě mě políbí. Zrychlí se mi tep, ale snažím se vypadat klidně, protože vím, že nás ostatní sledují. Položím mu ruku na tvář a odtáhnu se. Chvíli se na mě ještě dívá, pak se pousměje. Vrátíme se opět na své místa. Je mi úplně jasný, jak se na mě Denny a Tom koukají, a tak se je snažím nevnímat. Chvíli dál hrajeme, ale potom už to všechny přestane bavit. Navrhnou tedy jinou hru.
,,Co takhle nikdy jsem, ale povinně s alkoholem?" Zeptá se jedna z holek. 

Posadíme se zpátky na sedačky a Dan podá 2 flašky vodky. Neměla jsem v plánu pít, ale asi mi nedávají na výběr. Začnou alkohol rozlévat do kelímků. Tom automaticky řekne, že nehraje. Nakloním se k němu. ,,Můžeš hrát, domů půjdeme pěšky a pro auto se vrátíme zítra. " 
Zamyslí se. ,,Tak mi nalejte taky." 
Otázky se většinou týkají sexu, líbání atd. Já s tím zatím nemám žádnou zkušenost, a tak se za celou dobu ani jednou nenapiju. Místo toho jen sleduju tekutinu v kelímku. Pak přijde otázka.
,,Kdo je zamilovaný ať se napije!" 
Hledím se na kelímek v ruce. Je to jediná otázka, na kterou bych se měla napít. Podívám se na Dana, ten ale kelímek položí na stůl. Trochu překvapeně pozoruju holku na jeho klíně. Taky vypadá překvapeně. 
Opět někdo zakřičí z davu. ,,A až do dna!" 
Znechuceně kelímek vezmu a naleju to do sebe. Udělá se mi trochu zle, ale během chvilky to přejde. Moje tělo očividně není zvyklé na alkohol. Společně semnou to dopije asi jen 5 lidí.

Dan vstane a odejde bezeslova pryč. Všichni se za ním otočí a nikdo nechápe, co se děje. 
,,Co teď? Pokračujeme?" Zeptá se jeden z kluků. 
Všichni se otočí zpět a přikývnou. Vidím jak se Denny už trochu motá. 
,,Hej Tome už radši jdeme, ať ho mamka nezabije, že se takhle ožral hned první den." 
Vstaneme, rozloučíme se s ostatními a vyrazíme ke dveřím. Spousta lidí je v horním patře, někdo v kuchyni a zbytek na zahradě. Před domem je docela klid, jen jde slyšet dunění hudby. Kličkujeme mezi auty a v ten moment spatřím Dana.

Zhluboka DýchejKde žijí příběhy. Začni objevovat