(8) Teplé jemné rty

62 6 0
                                    

,,Budeš tam semnou neboj nespustím tě z očí" Přeprošuje mě Tom.
,,No tak fajn." Odpovím.
,,Počkám venku..."
,,Ale tentokrát jdi dveřma prosimtě rodiče stejně nejsou doma."
,,Promiň." Zasměje se a odejde čekat ven.
Rychle na sebe hodím mikinu a rifle, trochu se namaluju, učešu a vyběhnu za ním ven.
,,Seš ready?" Zeptá se a já přikývnu.
Za 15 minut stojíme před domem Jamese. Nestojí tu ani jedno auto. Trochu udiveně se kouknu na Toma.
,,Co čekáš? Všichni přišli chlastat." Vezme mě kolem ramen.
Zazvoníme a otevře kluk kterého vůbec neznám. Vejdeme dovnitř.
,,Zdarec lidi!" Pozdraví všechny Tom. ,,Někoho vedu sebou!"
,,Čau!" Pozdravím většinu neznámých lidí.
,,Nazdaaar!" Zavolají všichni ostatní.
Sedneme si k nim.

Naštěstí je tu jen polovina holek které nesnáším zbytek chodí do jiné třídy, a tak se dneska neukázaly. Přijde další kluk a začne nám nalívat chlast. Můj pohled okamžitě vystřelí na Toma. Ten pokrčí rameny a napije se. Jestli chci do téhle party zapadnout asi si budu muset začít hodně rychle zvykat. Je tu celkem teplo a tak odhodím mikinu na zem.

_________________________________________Za celou dobu se mi podařilo s Danem nenavázat ani jeden oční kontak

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

_________________________________________
Za celou dobu se mi podařilo s Danem nenavázat ani jeden oční kontak. Teď ale musí začít druhá fáze a tou rozhodně není ignorování. Věnuji mu krátký pohled. On se otočí ve stejný moment a naše pohledy se spojí. Tentokrát neuhýbám já, naopak jde vidět jak jeho oči sem tam uhnout do boku. Nakonec uhne úplně. Pousměju se, vezmu kelímek a napiju se. Trochu se mi zkřivý obličej, ale už je to lepší než minule. Ostatní začnou vytahovat cigarety. Toho se úplně nechci účastnit. Zvednu se a odejdu.
,,Musím na záchod." Řeknu.
Chvíli zmateně chodím po domě a snažím se ho najít. Naštěstí mi pomůže jedna holka, rychle vpadnu za dveře. Otočím zámkem a sednu si na záchod. Hlavu si složím do rukou.

Někdo zaklepe. ,,Chvilku!" Odpovím. Před odchodem se ještě rychle podívám na sebe do zrcadla. Odemču a otevřu dveře.
,,Dane!?" Vykřiknu když mě žduchne zpátky do koupelny a zamče nás.
,,Co chceš?" Couvám dokud nenarazím na zeď.
,,Věděl jsem že přijdeš." Pousmejě se.
,,Poděkuj Tomovi."
Přijde ke mě a chytne mě za pas. Políbí mě na krk a mně naskočí husí kůže. Pak se mi podívá do očí a spojí naše rty. Ze začátku nespolupracuju, protože jsem v šoku. Pak se ale nechám unést jeho příjemně teplými jemnými rty. Začne s nimi pohybovat a já se přidám. Chvíli se líbáme, pak se odtáhnu protože si vzpomenu na Liu.
,,Nejsi náhodou s Liou?" Zvednu obočí.
,,To teď neřeš." Přitáhne si mě k sobě a znovu spojí naše rty. Ruku mu položím na tvář a znovu se odtáhnu. ,,Já nejsem na hraní Dane." Odžduchnu ho pryč a otočím se na odchod.
Chytne mě za ruku. ,,Nehraju si s tebou."
,,Dokaž to."
Udělá několik kroků ke mně a odhrne mi pramínky vlasů z obličeje. ,,Když mě necháš dokážu ti to." Usměje se a spojí naše rty. Tentokrát je to ale mnohem intenzivnější. Jedna jeho ruka mě přidržuje za pas a druhou má položenou na mém krku.

Někdo opět zaklepe. Dan vrhne vražedný pohled na dveře. Vyvlíknu se z jeho sevření a jdu ke dveřím. Když otevřu, stojí tam usměvavý kluk.
,,Je tu Dan?" Zeptá se.
Pootevřu víc dveře, takže na něj jde vidět. ,,Je." Odpovím s úsměvem a odejdu zpátky za ostatníma.
,,Tos to nemohl ještě chvíli vydržet Same!?." Vrhne na něj naštvaný pohled.
,,Sorry kámo!"
Dan se taky vytratí z koupelny. Sednu si zpátky vedle Toma a Dan si sedne naproti. Povídáme si a popíjíme alkohol. Kouknu na hodiny, půl 12. Nakloním se k Tomovi a pošeptám. ,,Měli bychom jít."
Přikývne a oba se vydáme ke dveřím. ,,My už jdeme, mějte se!"

Celou cestu s Tomem prokecáme. Vypravím mu o tom co se stalo na záchodě. Doprovodí mě až domů.
,,Díky za doprovod." Řeknu.
,,Já děkuju že jsi šla." Usměje se a rozloučíme se.
Doma si dám něco malého na jídlo a jdu si lehnout. Převaluju se, protože nemůžu přestat myslet na Dana. Je pár minut po 12... Denny už asi spí, ale za zkoušku nic nedám. Natáhnu se pro telefon a vytočím jeho číslo.

,,Anoo?" Řekne rozespale.
,,Nechceš přijít, potřebuju ti něco říct."
,,Vanes je půlnoc co..."
,,Já vím, ale tohle je nouzovej stav." Odpovím.
,,Faaajn zachvíli jsem u tebe." Zavěsí.

Mezitím rozložím postel a nachystám mu peřiny. Ozve se klepání na okno. Otevřu a Denny vleze dovnitř.
,,Mohls jít dveřma jsem doma sama."
,,Třeba příště." Zasměje se.
,,Tak co máš na srdci?" Zeptá se.
,,Líbala jsem se s Danem!" Vykřiknu nadšeně.
,,Cože jsi!?"
Vypravím mu, co všechno se stalo a on na mě kouká s otevřenou pusou.
,,Takže žádná Lia už není?" Zvedne obočí.
,,Já nevím řekl že to nemám řešit."
Oba nad tím přemýšlíme.
,,Sakra!" Chytnu se za hlavu.

Zhluboka DýchejKde žijí příběhy. Začni objevovat