Zhluboka Dýchej

(13) 3 cucáky na krku

,,Dane!?" Vykřiknu.
,,Správně." Ozve se za oknem.
Otevřu ho. ,,Co tady děláš? Ty si mě sledoval?" Řeknu už trochu potišeji a doufám, že jsem nevzbudila celej barák.
,,Ani jsem nemusel Sam mi řekl, kde bydlíš." Vklouzne dovnitř.
,,Přišel jsem zkontrolovat jestli si v pořádku dorazila." Žduchne mě na postel a usměje se.
Lehnu si a on se objeví nademnou. ,,Ty ses o mě bál?" Hraju si s jeho vlasama. Neodpoví jen mě začne líbat na krku. Pak mě několikrát políbí na rty a lehne si vedle mě. ,,Možná." Odpoví a já si lehnu na jeho hruď.
Společně usneme v obětí.

Ráno se vzbudím, ale Dan nikde.
,,Zase sen?" Zmateně se podívám kolem sebe. Vstanu a jdu k zrcadlu. ,,Kurva!"

Vykřiknu když na svém krku uvidím asi 3 cucáky. ,,Máma mě zabije!"
,,Co teď?" Panicky koukám kolem sebe a hledám něco, čím bych si to zakryla. Vlasy budou muset stačit... Prevleču se, namaluju, učešu, vyčistím si zuby a přemýšlím, jak to udělat tak, aby si toho nevšimla. Chytnu batoh a vyběhnu z pokoje. Když budu mít štěstí ani ji nepotkám.

Bohužel jsem se narodila jako smolař. Mamka něco v kuchyni připravuje. Využiju situace, že je otočená k lednici, čapnu svačinu a bežím ke dveřím.
,,Vanesko si to ty?" Ozve se z kuchyně.
,,Sakra." Řeknu potichu když si obouvám boty.
Slyším jak jde za mnou. Natahuju se po klice.
,,Užila sis to včera?" Zeptá se, když stojí kousek za mnou.
,,Balo to fajn, teď spěchám mami čau!" Vykřiknu a zabouchnu za sebou dveře.
,,Fuj to bylo těsný..." Oddechnu si. To je parchant on si mě označkoval... zasměju se a jdu Dennymu naproti.

Jde jednoznačně poznat, kam míří jeho pohled jako první.
,,Hele nevím sice co se stalo, ale hádám že na vysavač si nespadla?" Zasměje se a prohlíží si můj krk.
,,Radši se ani neptej." Odpovím s úsměvem.
To bude zajímavej den. V Tomově autě to musím všem vysvětlit, abych se vyhla jejich otravným otázkám.
,,To si ve škole užiješ." Poznamená Tom.

Ve škole
Přijdu na chodbu a cítím, jak se na mě upírají pohledy některých lidí. Může to být horší? Vždycky jsem pro ně byla nevýrazná holka, pak přišla ta facka Danovi a teď tohle. Někdy je vážně lepší moc se neprojevovat. Na chodbu vejde Dan, tentokrát bez jakékoliv holky. Vedle něj jde Sam a za nima další kluci. Oba se na mě podívají a jdou k nám. Sam se zadívá na můj krk.
,,Někdo si pořádně užil co?" Zeptá se a zvedne obočí.
Přesunu nachvíli oči na Dana. Ten se usmívá od ucha k uchu.
Vrátím pohled zpět na Sama. ,,Dal si mu moji adresu, tak co si čekal?" Usměju se.
Chvíli přemýšlí, pak vrhne překvapenej pohled na Dana.
Ten jen pokrčí rameny. ,,No co?" Zasměje se.

Zazvoní na hodinu a my se odklidíme do tříd. Škola uteče celkem rychle. Po dlouhé době nemusím sledovat Dana jak je s nějakou holkou. Skončí škola a já jdu nakoupit nějaké jídlo na výlet.
Pak si jen doma dochystám věci a jdu se s mamkou koukat na film.
,,Co to máš na krku?" Odhrne mi vlasy. Ani se na ni nepodívám, místo toho čekám, jak bude reagovat.
,,Radši se nebudu vyptávat co se dělo." Usměje se.
Cinkne mi zpráva.

Dan: Promiň, že jsem se ráno tak vyplížil nechtěl jsem tě budit.

Já: Vpohodě.

Culím se do mobilu a mamka si toho všimne.
,,Kdopak to je?"
Tentokrát se na ni otočím. ,,Ale nikdo..." Odpovím a znova se usměju.
,,Jasně nikdo... a proto se do toho mobilu usmíváš jak sluníčko." Zasměje se a dál sledujeme film.
Večer si jdu lehnout. Dneska asi nikdo na okno klepat nebude. Lehnu si. Cinkne další zpráva. Natáhnu se pro mobil na nočním stolku.

Dan: Dobrou noc princezno.

Já: Dobrou noc.

Políbím telefon a znova ho odložím na noční stolek. Za okamžik usnu.
,,Dobré ráno výletnice!" Vzbudí mě mamka.
Rychle dochystám zbytek věcí a seběhnu dolů pro svačinu. Narvu ji do batohu a převleču se. Trochu se upravím a běžím radostně ke dveřím.
,,Užij si to!" Volá na mě máma.
,,Jojo ahoj!" Zavolám nazpátek.
Zvláštní, mamka na ty cucáky včera ani nic extra neřekla... Asi je jí to jedno. Dnes nás veze Dennyho máma. Všichni naskáčeme do auta a jede se ke škole.

Většina už tu je, a tak se k nim přidáme. Předběžně to vypadá, že budu sedět s Tomem. Sally a Maya sedí spolu, Denny sedí se Žanet a Dan bude nejspíš sedět se Samuelem. Konečně nám přijede autobus. Nahážeme zavazadla do kufru a jdeme se usadit. Je to skoro tak jak jsem říkala. S Tomem si sedneme na předposlední sedadla, přes uličku sedí Žanet a Denny, před náma Sally a Maya a za nás na pětku si sedli Dan, Samuel a další jejich kámoši. Do autobusu vejdou i učitelé.
,,Cesta bude trvat 3 hodiny, máte všichni spolusedícího!?"
Zakřičíme že ano a může se vyrazit.

Polovinu cesty si povídáme a polovinu prospím. Vzbudí mě Dan, dá mi pusu ne čelo a všichni se začnou hromadit v uličce, aby si podali batohy z polic nad sedadly. Vystoupíme z autobusu a učitelky začnou rozřazovat pokoje.
,,Pokoje po tří, holky zvlášť a kluci zvlášť!"
Nemusím ani přemýšlet. Na pokoji budu se Sally a Mayou. Denny se dá dohromady se svýma novýma kámošema. Dan, Tom a Samuel jsou na pokoji spolu.
,,Ve 12 bude oběd. Potom se pojede do města!" Zavolá jedna učitelka. Dostaneme klíčky a jdeme si vybalit. Všichni schytáme pokoje ve stejném patře. Aspoň na něco máme štěstí. Převlečeme se a jdeme do jídelny.
Na jídlo jsou špagety. Pořádně se najíme a nasedneme zpátky do busu. Ve městě máme celkem krátké prohlídky, a tak většina poslouchá. K večeru nás čeká ještě jedno muzeum. Máme rozchod, takže si vpodstatě můžeme dělat, co chceme. Prohlížím si vysokou sochu. Né že by mě to nějak zajímalo, ale tak když už tu jsem, měla bych si to aspoň projít.
,,Hej psst Vanes!" Uslyším za rohem...