Vlčí jiskra ✓ [1]

~7

Flamera:

Ráno jsem se probudila v suchém teplém pelechu s chladivým obkladem na hrudi i na noze. Okamžik blaha trval do chvíle, než mi došlo, že jsem v domě Ledové Léčitelky. Proti Werii osobně jsem nic neměla, ale co když jí Ledový Alfa nabídne odměnu za naše prozrazení. Co když nás prozradí její matka? Nebo ten Frostin? Nemůžeme si tu být jisté důvěrou. Navíc s naší misí je nejspíš konec, protože už čtyři Ledoví o nás vědí. Šedobílá vlčice zrovna vešla do jeskyně, v tlamě měla velkého bílého zajíce. "Snídaně!" vyštěkla podrážděně. Nemuset lovit sama pro mě byl luxus, ale nebyla jsem si jistá jestli tím, že si vezmu, nerozzlobím vlčici ještě víc. Proto jsem se znovu pohodlně schoulila vedle Afry. Zato Weria hned vyskočila a běžela do těch velkých skořápek nabrat sníh. Když ho přinesla, zalila ho tou horkou bylinkovou vodou, takže po jeskyni se rozšířila příjemná vůně.

To už jsem nevydržela, vyskočila jsem, přičemž mi nohou projela prudká bolest. Popřála jsem Werii i její matce dobré ráno a trošku se nabila z bylinkové vody. Chutnala zvláštně, ale příjemně. To už vstala i Afra. "Omlouvám se, že jsem vám ještě nepředstavila svou matku, Rhenadu." Weria prolomila ticho. Rhenada si mlčky ukousla velký kus zajíce a ani jednou na nás nespočinula pohledem.

Tedy, na mně nespočinula pohledem. Na Afru zírala v podstatě pořád. Viděla jsem, že je jí to nepříjemné, v Rhenadiných očích byl ale převážně nepřítomný výraz. Konečně jsme dojedly.

Afra:

"Musím s vámi promluvit." oznámila Rhenada když Weria odešla zahrabat zaječí kosti. "Hlavně s tebou." kývla na mě. Viděla jsem, jak Flam protočila oči. Byla jsem ráda, že jsme se v podstatě usmířily, i když jsem věděla, že naše přátelství už nikdy nebude jako dřív.  Weria se vrátila a všechny čtyři jsme se usadily do pelechu v koutě jeskyně.

"Jistě už víte o Křížencích..." začala Rhenada. Přikývli jsme. Weria se zatvářila smutně při zmínce o Křížencích. Kříženci jako takoví mi nevadili. Vadili mi ti, kteří si mysleli že jsou lepší než Oheň a Led. Že jejich magie je neporazitelná. Byla jsem vyděšená, když jsem takové věci slyšela od ostatních Ohnivých. Nevěděla jsem tehdy, co je pravda, ale rozhodla jsem se, že se Křížencům budu vyhýbat.

"Kříženci jsou vlci, kteří vznikli z lásky Ledu a Ohně. Proto je láska mezi nimi v podstatě zakázáná a Ledový a Ohnivý Les spolu v podstatě legálně komunikují pomocí špionů." Rhenada zabodla pohled do Flam. "Ledoví taky posílají do Ohnivého Lesa špiony. Jednoho jsem chytila a byl zaživa hozen do lávy poté, co se při mučení lávovými kameny zbláznil. Asi nechci vědět, co s nimi děláte tady. Zazdíte je do ledu? Upřímně doufám, že takový konec mě nepotká." ušklíbla se Flamera. Zatímco popisovala smrt Troia, Weria na ni třeštila oči. "Nelžu když řeknu, že mě to děsí a ani já nevím, co se tu se špiony děje." řekla chladně Rhenada. "I když, zazdění v ledu je dost možné." dodala škodolibě. "Ale abychom se vrátili k tématu Kříženci. Kříženci nejsou vlci bez magie. Právě naopak, jejich magie je větší než magie Ledu a Ohně. Právě proto se o nich šíří děsivé zvěsti a Alfové se jich bojí. Vlci se jim vyhýbají. Ale Kříženci chtějí jen rovnocennost. Kterou jim nikdo poskytnout nemůže ani nechce. Naše magie se nikdy nevyrovnají té jejich." na chvilku se odmlčela. Fascinovaně jsem na ni hleděla. Nevěděla jsem toho moc o magii Kříženců, myslela jsem ale, že je v podstatě neškodná. Weria se zvedla a šla pro skořápky se sněhem aby nám donesla bylinkovou vodu. Rhenada si odkašlala a pokračovala. "Problém s jejich magií je, že ji dokážou ovládat jen málo. Na některé vlky je totiž magie příliš a jiní jí mají zase jen málo. Jejich magie se většinou projevuje jako ohromné jiskry různých barev a v blízkosti vody dokážou ovládat i jí." Vzpomněla jsem si na záblesky které jsme s Flam viděly na Hranicích.

"Jejich alfa se sice-" začala Rhenada znovu, ale Flamera ji přerušila. "Kříženci mají Alfu?" zeptala se vyjeveně. "Ano, i když to tak nevypadá, jsou normální organizovaný národ, stejně jako Led nebo Oheň." slovo Oheň pohrdavě vyprskla. "Myslím že to pro dnešek stačí. Příliš mnoho informací na vaše malé Ohnivé mozečky. Zvedla se, aniž by se napila vody kterou donesla Weria a odešla ven lovit. "Buďte rády, že s vámi matka vůbec o tomhle mluvila." promluvila Weria potichu. "Nemluví se jí o Křížencích snadno, má s nimi... osobní zkušenosti. Ale myslím, že vám chtěla sdělit ještě něco. " podívala se přímo na mě. Mlčky jsem přikývla, ani jsem nevěděla na co, poděkovala jsem za vodu a stočila jsem se vedle Flamery do našeho pelechu. Dnes v noci mám o čem přemýšlet.