•3•

1.1K 106 10
                                    

O jeden den později

Vanessa

V pondělí ráno jsem se probudila už před budíkem. Jako by moje tělo vědělo, že mám za deset minut vstávat. Natáhla jsem se pro mobil a vypnula budík. Potom jsem se zvedla, vzala si svoje věci a šla potichu do koupelen, protože Jazzy pořád spala.

Dala jsem si sprchu, oblékla se a u zrcadla se upravila. Vrátila jsem se zpátky do pokoje a chtěla se zasmát když Jazzy pořád měla půlnoc. Stoupla jsem si ke své posteli a začala se protahovat. První hodina je tanec a určitě se budeme nějak předvádět takže se musím pořádně protáhnout.

Jsem z toho samozřejmě maličko nervózní, protože tam bude určitě hromada studentů, kteří úžasně tancují, protože na tuhle školu neberou jen tak někoho.

,,Panebože Vaness, ty jsi hrozně ranní ptáče" zakňučela a já se na ní podívala a uchechtla se. ,,V tom jsme taky rozdílné" zasmála jsem se. ,,Ty máš teď energii se protahovat?" Zeptala se a já kývla. ,,Musím se vždy ráno protáhnout, abych pak mohla fungovat" pokrčila jsem rameny.

,,Rána s tebou budou těžké" uchechtla se a zvedla se. ,,Ale nevzbudila jsem tě když jsem vstávala, že ne?" ,,Ne, nevzbudila. A i kdyby tak nevadí. Aspoň pak nebudu muset spěchat jako teď" řekla se smíchem, vzala si věci a šla taky do umývárny.

Do sportovní tašky jsem si začala házet oblečení na tancování. Nejradši tancuji ve sportovní podprsence a upnutých kraťasech. Po chvíli se Jazzy vrátila a začala se upravovat u zrcadla. ,,Máme ještě třičtvrtě hodinu. Zajdeme si někam na kafe a na snídani?" zeptala se a udělala si vysoký culík. ,,Moc ráda" usmála jsem se. Přehodila jsem si přes rameno svoji tašku a šly jsme pryč.

V kavárně už bylo plno studentů takže jsme si chvíli počkaly ve frontě, já si pak objednala latté a borůvkový muffin a šly jsme pryč rovnou k tanečnímu sálu, kde budeme mít první hodinu. ,,Jsi nervozní?" zeptala jsem se. ,,Maličko" ukázala na prstech a já kývla. ,,Já taky" ,,Ale brácha říkal, že všichni profesoři jsou hrozně úžasní, milí a vstřícní" usmála se.

,,Tvůj brácha dobře tancuje?" zvedla jsem obočí. Takový děvkař a nepříjemný člověk, by mě zajímalo jak tancuje. ,,Můj brácha je úžasný tanečník. Obdivuju ho" řekla a já se na ní překvapeně podívala. ,,On se možná chová jak hovado, ale tanec je jeho život a opravdu mu to jde" řekla. To je hustý.

Když jsme dojedly naši snídani tak jsme se vydaly dovnitř a v šatně, kde už bylo pár holek jsme se převlékly. Počkala jsem na Jazzy a šly jsme do sálu. Byl to krásný prostorný sál a já se fakt hrozně začala těšit až si tady zatancuju. Po chvíli se tady všichni začaly scházet. Bylo nás tady asi 20. Druhá polovina je ve druhé skupině. Berou jen 45 nových studentů, protože víc se jich tu nevejde když je škola soukromá. Ale je to lepší když je nás tu méně.

,,Dobrý den studenti, prosím posaďte se na zem, nejdřív budeme mluvit" ozval se ženský hlas a tak jsem se otočila a viděla sem jít moc příjemnou profesorku. Sedla jsem si vedle Jazzy a profesorka si položila svoji tašku na stůl na kraji sálu a pak si stoupla doprostřed. ,,Všechny vás tady moc ráda vítám, opravdu jsem se na vás všechny moc těšila. Mám ráda když můžu poznat nové talenty a třeba je i něco víc naučit a rozvíjet vaši lásku k tanci. Určitě si budeme rozumět, snažím se udržovat přátelský vztah takže kdykoliv se něco bude dít a nebo nebudete stíhat moje tempo tak za mnou zajděte, po domluvě klidně můžu dávat i soukromé hodiny, jsme k tomu tady uzpůsobený, že soukromé hodiny se můžou provádět. Jinak se jmenuji Kathrine Roberts. Taky jsem tady studovala a byly to moje nejlepší léta takže věřím, že se vám tu bude líbit" usmála se a já se taky musela usmát. Je fakt moc milá.

Let's dance✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat