Vanessa
,,Podle toho mailu mám kolej na támhleté straně kampusu" ukázala jsem na levou stranu a nasadila si brýle, protože sluníčko docela dost pražilo. ,,Tak jo, jdeme se na to podívat" usmál se táta a vyndal moje dva kufry. Jeden jsem si vzala a druhý mi vzala moje sestra Valentina. Táta vzal další dvě krabice plný mých věcí a šli jsme k té koleji.
,,Pokoj 49B" šeptala jsem si pro sebe a prohlížela každý dveře a nápis na nich. Hodně studentů tu už tady pobíhalo a nosilo si sem svoje věci, plno lidí sedělo na zemi ve skupinkách a povídali si a viděla jsem tu už pár lidí jen tak tančit. Tak moc jsem se sem těšila.
,,Nessie, pokoj 49B!" vyhrkla Val a já se usmála a zhluboka se nadechla a pak otevřela dveře. Byl to docela velký a prostorný pokoj. Byly tu dvě postele, jedna už očividně byla zabraná, protože na ní byla jedna taška a vedle kufr, ale nikdo tu nebyl. Ale bylo mi to jedno, postel u okna je naštěstí volná za což jsem ráda. Jen jsem hodně zvědavá na svoji spolubydlící, doufám, že to bude někdo normální a s kým si budu rozumět.
,,Vypadá to tu hezky" vydechl táta, který je už od rána hrozně na měkko. Z domova mu odchází první dcera a zbyde mu na pár let jen Valentina. Chápu, že je citlivý. ,,Vypadá to tu zatím skvěle" usmála jsem se a kufr postavila před postel.
,,Doufám, že tvoje spolubydlící bude normální a nezkazí tě" zamračil se táta a podíval se z okna. ,,Tati, pojď sem" zasmála jsem se a pevně ho objala. ,,Ach bože Nessie, budeš mi tak chybět" zavzlykal. ,,Tati, nebreč" řekla jsem se smíchem a cítila taky slzy v očích. Po chvíli nás objala i Val a já se usmála a taky se rozbrečela.
,,Budeš nám často volat a psát, je ti to jasný?" ,,Jasně, neboj se budu" pousmála jsem se a utřela si svoje slzy. ,,Vím, že nebudeš mít čas jezdit každý víkend, ale budu rád když aspoň jednou za dva týdny" řekl. ,,Budu se snažit, určitě" kývla jsem. ,,Dávej na sebe pozor tati" šeptla jsem. Když umřela maminka tak se o něj často bojím. ,,Neboj se" usmál se a dal mi pusu do vlasů. ,,Já se o tátu postarám" zasmála se Val. ,,Vždyť já vím zlato, pojď sem" zasmála jsem se a přitáhla si ji do pevného objetí.
,,Kdyby cokoliv tak budu se snažit být vždy na příjmu ano?" usmála jsem se na ní. ,,Já vím a děkuju ségra, jsi nejlepší" usmála se. ,,Nejlepší kámošky navždy" šeptla jsem a nastavila malíček. ,,Nejlepší kámošky navždy" řekla s úsměvem a zahákla svůj malíček za ten můj.
Netrvalo to dlouho a moje úžasná rodina odešla z mého nového pokoje a odjela z kampusu. Byla jsem ráda, že tu jsem zatím sama, protože jsem si trochu pobrečela. Budou mi hrozně chybět, ale začíná mi nová kapitola života a moc se těším.
Po mé citlivé chvilce jsem si začala vybalovat a najednou někdo vrazil do pokoje. ,,Jeee, moje spolubydlící je tady!" vypískla a já se na tu holku hned překvapeně podívala. ,,Ahoj?" zasmála jsem se nervozně. ,,Ahoj!" vyhrkla a hned mě objala. ,,Ježiš promiň jestli ti to vadí když já jsem jenom hrozně nadšená" zasmála se. ,,To je v pohodě" uchechtla jsem se.
,,Jsem Jazmyn Bieber, moc ráda tě poznávám" usmála se. ,,Já jsem Vanessa Mitchell, ahoj" taky jsem se usmála a potřásla si s ní. ,,Vanessa, hmm, máš nějaké přezdívky? Je to krásné jméno, ale dlouhé. Mně třeba říkají Jazzy, Jazz" ,,Mně říkají Vaness, Vee, Vanny, ale nejradši nebo teda takhle mi říká hlavně rodina a to je Nessa, Nessie, prostě tam dáš pryč to Va a je z toho Nessa" zasmála jsem se. ,,To je skvělý, takže ti můžu říkat Nessie?" usmála se. ,,Jasně" kývla jsem.
,,Jak dlouho tancuješ?" Zeptala se s úsměvem a sedla si na svou postel. ,,Už asi od dvou let, vedla mě k tomu mamka, byla taky tanečnice" ,,Tak to máme úplně stejně" uchechtla se. ,,A bydlíš taky v Atlantě nebo jsi úplně odjinud?" ,,Jsem z Birminghamu jestli znáš. Asi hodinu a půl od Atlanty" ,,Jo něco mi to říká. Já jsem z Atlanty" ,,To ti docela závidím, můj táta a ségra mi chybí už teď" uchechtla jsem se. ,,A mamka ne?" ,,No..." nedořekla jsem to, protože někdo zase vrazil do pokoje.
,,Čau ségra, tak jak ses zabydlela?" Ozval se hned nějaký kluk a já se na něj vykuleně podívala. Co to má bejt? ,,Proboha Justine, klepat neumíš?" Protočila očima Jazzy. ,,Pardon dámy" uchechtl se a svalil se na její postel.
,,Přijde ti tohle chování slušný?" Ozvala jsem se a on se na mě podíval. ,,To mluvíš se mnou?" Zvedl obočí. ,,Ano, to mluvím s tebou. Chápu, sestra se sem zrovna přistěhovala, ale to ti nedává právo se chovat jak hulvát. A nebydlí tady sama, já bych byla fakt radši kdyby ses naučil klepat" řekla jsem naštvaně a on se zasmál. ,,Jazzy, máš zajímavou spolubydlu, hodně štěstí" uchechtl se a já protočila očima.
,,Fakt odejdi Justine, já pak za tebou přijdu" řekla a on se postavil. ,,Fajn... nenávidím typy holek jako ona takže s radostí odcházím" zamumlal a odešel pryč.
Když za sebou zabouchl dveře tak se na mě Jazzy podívala. ,,Promiň jestli jsem tě nějak naštvala, že jsem ho tak vyhodila, jen prostě mě vytočil" řekla jsem a ona se zasmála. ,,Prosímtě, to je úplně v pohodě... pěkně jsi na něj vystartovala, zasloužil si to. Brácha se občas chová jak idiot" řekla se smíchem.
,,Co kdyby jsi tady třeba nebyla a já se zrovna převlékala? To mě na tom nejvíc naštvalo" protočila jsem očima. ,,Já se ti za něj omlouvám Vaness, až za ním půjdu tak mu to řeknu, promiň" řekla a já se pousmála.
,,To jsem se chtěla zeptat, jaké ty tři povinné předměty sis vybrala?" Zeptala se po chvíli, co jsme se zase pustily do vybalování. ,,Já si vybrala zeměpis, dějiny umění a francouzštinu. Učila jsem se jí i na střední takže jsem si ji ráda vzala"
,,Panebože, ty jsi tak perfektní spolubydlící!" Vypískla. ,,Proč?" Uchechtla jsem se. ,,Protože máme úplně stejný výběr, ono sice tam toho zas tak hodně na výběr nebylo, ale bála jsem se, aby sis nevybrala třeba matiku nebo nějakou tu vědu" zasmála se a já s ní.
Tady je to tak, že máme každý den 5 nebo 6 hodin tance, pak jednu hodinu dějiny tance a pak se do toho týdne nějak nahází ty další povinné předměty. A rozvrh mám dost úžasný. Sice to bude hodně vyčerpávající, ale s tím jsem počítala a těším se na to.
,,Až si vybalíme tak nezajdeme si někam na kafe? Nebo si tady projít kampus? Abychom se více poznaly když tady spolu budeme pár let bydlet" zasmála se. ,,Moc ráda, to bude super" usmála jsem se a ona s úsměvem přikývla.
Mám z ní dobrý pocit. Můj jediný strach kvůli spolubydlící zmizel. Myslím, že si budu s Jazzy hodně rozumět.
Ahoooj❤️ tak nakonec je část dnes, měla jsem ji už napsanou a tak nebyl důvod čekat do zítřka😂❤️
Doufám, že se vám část líbila❤️ jsem moc ráda, že se vám úvodní část líbila a tak snad to tak i nadále zůstane❤️ tenhle příběh bude opravdu taková pohodička a s badboyem, který je na Wattpadu dost oblíbený, protože jste mi o to už zase psali dlouho😂
Tak já doufám, že mi tu nadále zůstanete❤️🙏 jinak v části už bylo první setkání Justina a Vanessy😲 co na to říkáte?
Budu ráda za vaše názory a mějte se krásně, další bude hodně brzo❤️ a moje typická otázka😂
POKRAČOVAT? X SMAZAT?
ČTEŠ
Let's dance✔️
Fiksi PenggemarDva studenti, kteří mají úplně odlišný život Odlišní lidé, které spojuje jen jedna věc a to je láska k tanci Sblíží je taneční soutěž, kterou musí spolu absolvovat?