9. maybe I need you

450 18 3
                                    

Tom pov:
Neudržela se, přitáhla si mě za mou černou mikinu blíž a spojila naše rty. Má tak dokonalé rty. Tak sladké. Tak jemné, ale přitom jsou divoké. Polibek jí s radostí opětuju, jednou rukou jí začnu hladit tvář a druhou jí držím na boku abych si jí přitiskl co nejblíž. Stella mi jednu ruku dala na zátylek a druhou si mě pořád přitahovala za mikinu. Pomalé něžné líbání se změnilo na vášnivější. Jazykem jsem jí přejel po spodním rtu a lehce ho skousl, vyprosil jsem si tak přístup. Když Stella vydala tichý vzdech a já té šance využil. Jazykem jsem jí zaplul do pusy a Stella si to s radostí užívala. Obě dvě ruce spojila za mým krkem a já jsem jí těmi svými hladil pod tričkem po zádech, takže jsme se na sebe tiskly, tak že už to snad ani nešlo. Pak jsem sklouzl rukama na její zadek a sem tam ho i trochu stiskl. A myslím, že se jí to líbí a mně samozřejmě taky a moc. Ještě chvilku jsme takhle pokračovali a pak se s úsměvem oba odtáhli. I když jsme pořád byli v objetí. Opřel jsem se svým čelem o to její a Stella se začala usmívat. „Dobrý?" zeptal jsem se s vítězným úsměvem. Místo odpovědi si mě zase přitáhla do krátkého, ale úžasného polibku. Jako nemůžu si stěžovat. Po chvilce se odtáhla aby sme se mohly nadechnout „Teď už jo." odpověděla nakonec. Trochu jsem se divil, myslel jsem, že mě nemá ráda. Ani jsem si nevšiml, že jsme už skoro dole. Já si jí přitáhl do objetí a dal jí pusu na čelo. Potom jsme už ani jeden nic neříkaly a jen se prostě k sobě tulily.

Když jsme se dostali dolů, Stella se zadrženým smíchem elegantně naznačila, že bych jí měl jako správný gentleman otevřít dveře. Otevřel jsem teda dveře kabinky a potichu se smál. „Děkuji." Odpověděla zdvořile, ale pak mě chytla za ruku a vytáhla mě z kabinky a při tom jsme do někoho vrazili. Zjistilo se, že je to nechápající Bill.

Bill: „Co tady děláte?!"

Stella: „Jen tak blbnem."

Bill: „Hledali jsme vás!"

Tom: „Však by sme za chvilu přišli!"

Bill: „To určitě."

Gustav: „Co se děje?"

Tom: „Co tady všichni kurva děláte?!"

Gustav: „Já přišel na párek v těstíčku." odpověděl a pokrčil rameny.

Bill: „Neměl jsem v plánu se tu zdržet, ale když už jsem tady... KDO SI SE MNOU DÁ CUKROVOU VATU?!"

brácho, opět se mi potvrzuje, že seš teplej...

Stell pov:
Bill mě chytil za ruku a táhl mě ke stánku s vatou. „Takžee... Ojel tě tam někde? Chci slyšet úplně všechno. A detaily!!" vychrlil na mě a já se jen začala smát „Ne neojel." odpověděla jsem a podívala jsem se na velkou cukrovou vatu, kterou si Bill koupil. „Takže nuda. Ale až na to dojde, tak JÁ budu první kdo o tom bude vědět!" upozornil mě „Jasně. Pokud na to někdy dojde.." odpověděla jsem a uždíbla si kousek z vaty. „Já mám na tohle čich Stello, a už teď mi je jasné, že se jednou vezmete a budete mít tu nejkrásnější holčičku na světě!" začal radostně pištět a já jen protočila očima. „Tak fajn ty Sherlocku, a ještě před tím vším si střihu duet s Edem Sheeranem jsi pro?" odvětila jsem sarkasticky a Bill si jen povzdechl.

V tom už přišli i Nicol, Gustav, Georg a Tom. Jen Isabella chyběla, ale ta už asi spí. „Co nás tady pomlouváte?!" opomenul nás Gustav a začal se chechtat. Tom přešel až ke mně ze zadu a rukama mě objal kolem pasu. „Oooooo!" spustili všichni jednohlasně. Teda až na George, který na mě hodil vražedný pohled, nebo se spíš o něj snažil, ale moc mu nejde. Georg si mě přeměřil pohledem a pak se zeptal na otázku, kterou jsem doufala, že nikdo neřekne „Stello, odkud máš to tetování?" vím moc dobře o kterém tetování mluví. (tetování viz 2. kapitola)

Flashback:
Drž Stello! Už to bude." křičel po malé pětileté holčičce, když jí vlastní rukou vyrýval tetování do kůže. „Ne prosím! To bolí!" křičela malá panenka přez další slzy. Když bylo tetování hotové zeptala se holčička proč to udělal a on odpověděl „Za pár let to bude jediná vzpomínka, kterou budeme oba mít a jestli půjde všechno podle plánu, tak si tě podle toho zase najdu moje malá princezno." dokončil odpověď a začal si na ruce dělat úplně stejné tetování...

Současnost:
...Stello!" vyrušil mě z tranzu opět Georgův hlas „Ptal jsem se odkud máš to tetování." chvilku jsem se odmlčela, ale pak jsem konečně odpověděla „Památka.” řekla jsem prostě s kamenným výrazem, který dával dost najevo aby se už nikdo na nic neptal. A zdá se, že všichni pochopili. Jen Georg furt jel

Georg: „Památka na co?”

Tom: „To stačí Georgi.”

Georg: „Proč k tomu neřekneš víc?”

Tom: „Georgu!”

Georg: „Co je? Jen se ptám! Co si nám neřekla Stello?!”

Tom: „Kurva zavři hubu nebo ti jí zavřu sám!!”

Georg: „No, ty aby ses nezastal své kurvičky!”

V ten moment mi ujeli nervy. Napřáhla jsem se a Georgovi jsem vrazila facku, ale jakože to byla fakt rána. A nečekal to. No jo no, nejsem taková květinka jak si všichni myslí. Georg jen stál s vykulenýma očima, a když jsem se podívala na Toma ten se jen na mě usmíval. Já se otočila a někam šla. Musím to ze sebe nějak vybít a zdravotní procházka je teď moje jediná možnost.

Cíl procházky byl za stánkama, kde můžete střílet a vyhrát plyšáky nebo růže. Z kapsy jsem vytáhla vapo s příchutí borůvky. Potáhla jsem do sebe aroma borůvky, když mi stekla jedna zbloudilá slza. Začala jsem se i klepat zimou, když v ten moment mě někdo zezadu zabalil do huňaté černé mikiny a pevně mě objal silnými pažemi a políbil mou slzu na pravém líčku. „Tome..” vydechla jsem šeptem a víc se na něj natiskla. „To nic kotě, jsem tady.” odpověděl a opřel si bradu o mé rameno. Až po chvilce jsem si všimla nádherné rudé růže, kterou měl Tom v ruce. Podívala jsem se na rudý květ a slabě jsem se pousmála. Tom to asi pochopil „No jo, to ehm- je pro tebe.” řekl stydlivě a slabě se zčervenal. Já se k němu otočila čelem a objala ho kolem krku. Tom si položil ruce na můj zadeček a zabořil hlavu do mého krku. „Jsem majetnický, co chci to si přivlastním.” řekl a políbil mě na krk „Co tím myslíš?” zeptala jsem se nechápavě. Tom se odtáhl a podíval se mi do očí „Už si jen moje.” pošeptal a znovu mě tvrdě políbil. Jsem jen tvoje Tome...

Tak je to tady!! Další díl je venku🫶🏻💟 Jaký na to máte názor?!💕❤️‍🩹 Jinak se omlouvám, že to tak trvalo, ale snažím se soustředit na školu...😭

life tour ♡ || Tom Kaulitz Kde žijí příběhy. Začni objevovat