life tour ♡ || Tom Kaulitz

28. Nejsem malá holka!

Tom pov:
Ráno pro mě do nemocnice přijel už předem zjevně naštvaný Georg. Stál u svého auta, kouřil svou cigaretu a hleděl do mobilu. „Čau, dík žes přijel." řekl jsem a rovnou si sedl do auta. „Zdar kapitáne." odpověděl a taky si sedl do svého auta.

Když jsme vyjeli tak bylo v autě ticho, než jsem ho prolomil. „Co je s tebou?" Georg se na mě nechápavě podíval, ale pak zase přilepil oči k silnici a za křižovatkou rozhodně odvětil „Nevím o čem mluvíš." „Gustav mi volal a řekl mi o tom tvém včerejším záchvatu. Vím, že se rád zapojuješ do konfliktů, ale nesmíme si dovolit chyby. Ne teď." dokončil jsem svou odpověď s klidným hlasem, ale byl jsem napjatý a Georg to poznal. „A co ty holky? Co když někomu řeknou všechny tvoje plány? A co ta tvoje nabíječka? Snad ti na ní nezáleží. Poslední dobou si pěkně vyměkl." Georg věděl, že by mohl litovat toho co teď řekl, proto se na mě ani nepodíval. Já se na něj beze slova podíval a z kapsy vytáhl malej nožík „Příště si kurva rozmysli co řekneš." řekl jsem se vší vážností v hlase a Georg si jen odkašlal a přikývl na znamení, že to chápe. Moc dobře ví, že by pro mě nebyl problém něco udělat. Už jednou jsem zabil jednoho z mýho gangu. Byl to zrádce a všechno co se dozvěděl u nás šel říct Joshovi. „Nezáleží mi na ní. Ale nerad bych o ní přišel. Pes si taky chrání svoje hračky." odvětil jsem a pak jsme oba mlčeli. „Máš nějakej plán?" zeptal se mě nakonec, když už jsme byli skoro doma. „Vždycky mám plán."

Stell pov:
Konečně se otevřeli hlavní dveře a v nich stáli Georg a vedle něj Tom. „Zdar bro! Jak ti je?" řekl hned Gustav a i s Billem ho spěchali přivítat. „Jsem v pohodě." odpověděl klidně, ale šlo na něm vidět, že je nervózní. Jen si mě letmo přejel pohledem a hned se dal do řeči s klukama. Nebudu lhát, zamrzelo mě to, ale nedala jsem to najevo. Jen jsem se otočila a mlčky odešla do pokoje.

Po asi hodině se ozvalo klepání na dveře. Hned jsem je šla otevřít a odhalila tak Toma opřeného o futra. „Ahoj kotě." řekl a hned vešel dovnitř. „Jasně, pojď dál." řekla jsem ironicky, jelikož se ani nezeptal. „Ještě aby ne, když je to můj dům." řekl a začal se smát. Já se jen na něj vražedně podívala a on se jen usmál. „Nebuď uražená kotě, musím řešit i důležitější věci, než svou malou holčičku." řekl a začal se ke mně přibližovat. „Nejsem malá holka Tome, a už vůbec ne tvoje." odpověděla jsem a trochu couvla. Tom se jen nepřátelsky usmál, chytil mě pod krkem a přitlačil ke zdi. „Teď mě poslouchej. Dal jsem ti na výběr, teď jsi moje a budeš mě poslouchat. Je to jasný?" byla jsem strašně vyděšená. Takovýho jsem ho ještě neviděla, sice ho takhle všichni popisovali, ale já ho takhle viděla poprvé. Jen jsem vystrašeně přikývla. „Fajn. Večer máme koncert. Půjdeš taky?" zeptal se, když otevřel dveře. Jen jsem slabě přikývla, že je. Hlavně proto, že jsem to klukům slíbila. Tom jen přikývl a pak odešel.

Sjela jsem po zdi na zem a nohy přitiskla k hrudi. Nechtělo se mi tomu věřit. Nechtělo se mi věřit tomu, že vážně je takovej jak ho všichni popisují a bojím se čeho všeho je schopný.

***
Tom pov:
Večer jsem se musel nachystat na koncert. Převlékl jsem se do volných riflí, černého trika a černé mikiny. Na hlavu jsem si dal černý šátek a na něj věrnou kšiltovku. Sešel jsem po schodech kde už čekali kluci i s Nicol a se Stellou. Stella vypadala tak sexy. Měla černé baggy jeans, černý crop top s dlouhým rukávem a velkým výstřihem a své dlouhé tmavé vlasy měla rozpuštěné. Kdybych jí neznal, tak si myslím, že je to holka z jinýho gangu. Prostě dokonalá. S ostatníma holkama jsme domluvený, že se sejdeme až na místě.

Nebude to nějak velká akce, jen malý koncert ve větším klubu pro něco prez 500 lidí. Na místě nám holky pomáhali nachystat bedny, kabely a další kraviny. Jen nástroje si vždycky chystáme sami, prostě jsme na to háklivý. Jen já jsem byl zvyklej, že mi Stella pomáhá s kytarama, ale po tom našem 'rozhovoru' je vůči mě ostražitá. Vím, že jsem jí vyděsil, ale jinak to nejde. Musí pochopit s kým se zapletla.

Cesta byla zajímavá. Já seděl za holkama vzadu a pozoroval Gustava, který seděl vedle mě a hrál si s letadlem.

Stell pov:
Přípravy šli docela rychle, ale potřebuju si s někým promluvit o Tomovi. Rozhodla jsem se, že půjdu za Billem, jelikož ho mám asi nejradši. „Bille, máš čas?" zeptala jsem se ho, když jsme dokončili všechno co jsme měli. „Vím o tom co se stalo mezi tebou a Tomem. Byl jsem za dveřmi." řekl provinile a lítostně se mi podíval do očí. „Jen mi řekni co mám dělat." řekla jsem, protože fakt nevim co dělat. „Teď už nic. Podepsala si ortel ďáblovi." odpověděl a odešel za Tomem, který ho zrovna volal.

Já šla radši za holkama se kterýma máme na práci nějaké prkotiny, ale kluci nám řekli, že to dělat nemusíme, takže jsme to nechali bejt a plánovali jsme si užít koncert. Koncert byl v plném proudu. A já dělala fotky.

Ahooj🙊 takže tohle je sice kratší kapitolka, ale rozhodla jsem se vydávat pravidelně každou sobotu, bcs to mám i předchystaný, ale je těžší sehnat fotky😅 jinak mám vůbec pokračovat??