𝐓𝐡𝐮𝐧𝐝𝐞𝐫𝐨𝐮𝐬 [ᴍɪɴsᴜɴɢ]

Kapitola třetí: Upsán ďáblu

Probudilo me hlasité klepání na dveře. Tohle nemohl být Felix, ten by klepal potichu. Pokynul jsem dané osobě aby vešla. Byl to Changbin. Chvíli stál mezi dveřmi a jakmile jsem poklepal vedle sebe na postel neváhal a posadil se ,,potřebuješ něco?" Nechtěl jsem aby to znělo tak otráveně ale bohužel jsem zrovna vstal takže ta otrávenost v hlase nešla přeslechnout ,,no... chtěl jsem si promluvit ohledně Felixe" podrbe se nervózně na zátylku ,,hm, proč?" Sednu si vedle něj a podívám se na něj ,,všimnul jsem si toho Jisungu" zvednu jedno obočí abych naznačil že nechápu ,,všimnul jsem si toho jak se na něj díváš" zarazím se a chvíli na něj čumim jak na blázna ,,c-cože?" Vysoukám ze sebe ,,kdybych věděl že na něj doma někdo čeká, nikdy bych si s ním nezačal. Ja jen chci abys věděl že tu nechci být s někým za zle nebo tak."

Nevěděl jsem co říct, jako kdyby všechna slova utekla. Nechápal jsem proč mi tohle říkal, nechtěl jsem aby si to bral za vinu nebo tak ,,Bine. S tímhle si za mnou vůbec nemusel chodit. J-já to chápu, lásce neporučíš. Prostě jsi mě předběhnul nic víc. Ale já vám to přeju, nedávám ti to za zle nedej bože za vinu" upřímně řečeno, bylo mi na nic. Ale jelikož Felix vypadal šťastně budu šťastný i já. Nechci to kamarádovi kazit jen proto že se neumím vymáčknout. Changbin jen seděl bez jediného pohybu ,,a Bine prosím. Neříkej mu to" požádám staršího a usměju se ,,jo... jasně neboj" usměje se nazpátek a vstane z postele ,,tak... asi děkuju Jisungu" zkřivil jsem obličej při tom oslovení ,,prosím neříkej mi tak, stačí jen Ji. A víš co se říká: přej, a bude ti přáno" mrknu na něj a zalehnu zpátky do postele, ani nevím kolik bylo hodin ale do rána to ještě nějaká doba určitě byla.

Ráno jsem se vzbudil sám bez žádného klepání nebo vyzvánění mobilu. Ani nevim kdy naposledy jsem se vzbudil takhle sám. Vždycky to byl buď budík nebo klepání na dveře od mladšího když mi potřeboval něco sdělit nebo mě naštvat. Promnul jsem si oči a pomalu vstal z postele, rozhlídnul jsem se kolem sebe abych našel mobil ale nikde nic. Nechal jsem mobil mobilem a odešel do koupelny kde jsem ze sebe udělal člověka, hodil jsem na sebe bílý triko a tepláky a vyšel z pokoje do kuchyně.

Tam už seděli ty dvě hrdličky od čehož jsem odvodil že tu Bin spal ,,dobré ráno Ji" popřeje mi Bin s hrnkem kafe v ruce ,,dobré dobré" šeptnu a vytáhnu hrnek s nápisem today is a good day! Musel jsem se uchechtnout ,,a mě jako nikdo nepopřeje dobré ráno?" Ozve se Felix který seděl vedle černovláska na židli a pil kakao z hrknu který jsem mu koupil před rokem. Je tam napsáno gossip is my second name což Felixe víc než vystihuje ,,ale jistě. Dobré ráno lásko. Jak jses vyspal?" Vysypu ze sebe ironicky a usměju se na něj ,,dobré i tobě lásko. Vyspal jsem se perfektně, co ty?" Usměje se a mě poskočí srdce radostí ,,nebyli jste nijak hlasití takže víc než dobře" zazubim se na blonďáka a věnuju se dál svému čaji který jsem chtěl zalít vodou.

Tohle "flirtování" byla naše každodenní rutina. Ani nevím kdy to začalo ale mám takový pocit že někdy v třeťáku.

Čaj jsem zamíchal a odnesl si ho na stůl k nim. Když jsem si sednul oba dva koukali na mě ,,um... co se děje?" Nic neříkají jen se podívají na sebe a Bin přikývne ,,no... mám prosbu." Povzdechnul jsem si. Proč z toho dělají takové drama? ,,no povídej" pobídnu ho a začnu foukat svůj čaj. Znovu se na sebe podívali a tentokrát přikývnul Felix a znovu se na mě podívali ,,Bin má nejlepšího kamaráda, a oni ho dnes vykopli z koleje. Tak se mě zeptal jestli by chvíli nemohl pobít u nás, já jakožto jeho přítel jsem mu to samozřejmě dovolil ale byt není jen můj takže jsme se schodli na tom že se zeptáme i tebe" když to Felix dokončil koukal jsem na něj jako ja smrt. Nevěděl jsem co říct tak jsem řekl první co mi přišlo na jazyk ,,jasně, proč ne" mladší se doširoka usmál a vyskočil od stolu aby mě mohl obejmout. Bin se jen děkovně usmál. Co jsem to zase vyvedl.

-----
Já přeji hezký čtvrtek (skoro pátek) a jelikož mě nebaví kapitoly vydávat tak dlouhou dobu po sobe tak to vydám hned druhý den (to je hodně logické, chci potlesk). HAHAHA ano zase začínáme probuzením, ale myslím že v dalších kapitolách to nebude tak časté (nepamatuju si to). Od zítřka bych mohla začít psát na notebooku, což by znamenalo i větší aktivuju (kecám) a mohlo by to být třeba i čitelný? Ne moc si od toho slibuju. No eh nechme to byt a zatim ahoj.