𝐓𝐡𝐮𝐧𝐝𝐞𝐫𝐨𝐮𝐬 [ᴍɪɴsᴜɴɢ]

30

Od obědu s Minhem uběhly dvě hodiny. Bylo kolem páté odpoledne což znamenalo že Jeongin za dvě hodiny odjíždí. Barák dal na starosti Minhovi, jen přece tak byli dohodnutí. Jak už Jeongin řekl tak budu spát u něj v pokoji spolu s Felixem takže Minho má pokoj pro sebe. Na tom gauči bych nechtěl spát, bylo mi ho líto.

Felix s Binem mluvil asi ještě hodinu od toho jak jsem je vyrušil. Nechápu o čem si to takovou dobu povídali. Ale jsem rád že někoho takového má. Felix se pak ale hodně vyptával, doufal jsem že se tomu výslechu vyhnu ale bylo to těžší než jsem čekal. Furt se ptal na to jestli mám v plánu s ním být nebo tak.

Opravdu bylo těžké mu vysvětlit že to není tak lehký jak to vypadá. Felix je někdy až moc optimistický. Nebo je to jenom mnou. Je mi to vlastně jedno. Prostě jsem si byl na sto procent jistý že s Minhem nemám v plánu nic mít.

Doufal jsem že to Felix pochopí, ale opak byl pravdou. Furt do mě hučel že vidí jak mě to k němu táhne a ať se nedržím že to nemá cenu. V tomhle měl pravdu, opravdu mě to k němu nějakým způsobem táhlo. Ale zase na druhou stranu jsem cítil že by z toho nic nebylo.

,,opravdu s ním nechci mít nic společnýho Felixi. Prosím neřeš to už" řeknu abych zakončil tuhle debilní konverzaci a sednu si na gauč ,,jasně, jasně už toho nechám" zvedne ruce na obranu a sedne si vedle mě.

,,dneska Jeongin odjíždí takže buď budeme spát spolu u něj, nebo se klidně vyspím na gauči" oznámím Felixovi abych změnil nějakým způsobem téma. ,,jasně že budeme spát spolu, nenechám tě spát na gauči" usměje se položí mi hlavu na rameno.

,,a co Bin? Kdy přijede?" Zeptám se a začnu ho hladit ve vlasech ,,nevím. Podle mě nepřijede ale za zlí mu to nemám" zahuhlá Felix se zklamáním v hlase.

Šlo poznat že mu Changbin  chybí a cítil jsem se poměrně dost vinen. Jen přece přijel jen kvůli mě i když mohl být teď v Itálii se svým přítelem. S Felixem jsme tak chvíli mlčky seděli ale pak se zvednul s tím že má hlad. Nechal jsem Felixe Felixem a rozvalil jsem se na gauč. Začal jsem přemýšlet až moc nad Minhem a naším rozhovorem. 

Nějakým způsobem jsem nedokázal vypustit z hlavy slova která mi Minho říkal, a jakým tónem to říkal. Věřil jsem každému slovu které vypustil z pusy. Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem ani na sekundu nemyslel na to že by to mohly být lži. To že jsem mu řekl že bude chvíli trvat než tomu plně uvěřím, byla největší lež kterou jsem kdy řekl. Minho to říkal tak přesvědčivě že i kdyby to lži byly, tak na to nikdy nepřijdu. 

Už teď jsem chtěl se s ním zase bavit a prožívat to všechno co bylo předtím, ale cítil jsem se trapně. Nechtěl jsem hned takhle dolézt pár hodin po tom co jsem mu řekl že bude chvíli trvat než uvěřím tomu co mi řekl. Proč já debil to říkal. Ztrápeně jsem si povzdechnul a rukama si zakryl obličej. Nevím jak se s ním mám začít bavit. Nevím kdy se s ním mám začít bavit. Nevím nic. 

Deset minut jsem ležel na gauči jak hromádka neštěstí a přemýšlel nad tím co s tím budu dělat. Po dalších deseti minutách se z kuchyně ozval Felix který se mě ptal jestli mám hlad. Řekl jsem mu že teď ne, ale že mi může něco nechat na potom. Zvednul jsem se z gauče a odebral jsem se do koupelny kde jsem ze sebe smyl všechny ty starosti které mě tížily. 

Když jsem vylezl z koupelny, tak někdo zazvonil na dveře. Jelikož jsem byl nejblíž já, tak jsem přešel k dveřím a otevřel je. ,,je ahoj Bine" pozdravím ho jakoby nic. Chvíli mi trvalo než mi to došlo, a když mi to došlo tak jsem nevěděl jak reagovat. ,,čekej co tady děláš?" vyhrknu rychle ,,taky tě rád vidím" usměje se a obejme mě. 

Co to kurva.

-----

HELLO EVERYONE!!!(≧∀≦)ゞ

moc moc moc moc moc moc se omlouvám za to že nějak měsíc, néli dýl, nevyšla kapitola. Měla jsem obrovskej blok s kterým jsem si nevěděla rady a chvilkama jsem přemýšlela nad tím že tenhle příběh nedopíšu. 

Ale jak vidíte tak jsem se dokopala k tomu tuhle kapitolu dopsat a dokonce má hlavu a patu (snad).

Velké díky patří každému kdo to vydržel a nakonec se dočkal nové kapitoly a také čtenářům kteří si můj příběh začali číst i přesto že není ještě hotový.

Děkuji za 4k přečtení, nikdy by mě nenapadlo že taková hovadina bude mít takové dosahy<3

Snad se uvidíme u další kapitoly a zatím ヾ(￣▽￣) Bye~Bye~