𝐓𝐡𝐮𝐧𝐝𝐞𝐫𝐨𝐮𝐬 [ᴍɪɴsᴜɴɢ]

Kapitola šestá: Alkohol není moje parketa

Ach prázdniny. Samé mejdany,zpocená těla lepící se na sebe, úlety, letní lásky a podobné věci. Přesně ty věci co jsem neměl rád.

Seungmin mě zatáhnul někam do klubu který byl prej o prázdninach non-stop otevřený a proto byl taky furt narvaný. Ano, snažil jsem se mu to vymluvit, ale jen přece jsem mu řekl že to nechávám na něm.

Seděli jsme u baru kde mi Seungmin objednal to samé co jemu. Přiznávám že vůbec nevím co to je. Ta rychlost jak to do sebe vyklopil byla šokující. Chvíli jsem na něj takhle civěl a pak jsem to do sebe taky kopnul (ach miluju čestinu). Chvíli jsem se tlemil jak debil a nabaloval barmana ale pak mě Seungmin zatáhnul na parket kde jsme tancovali ani nevím jak dlouho.

Jestli si myslíte že jsme skončili u jednoho panáka, tak se mýlíte. Koply jsme do sebe asi ještě čtyři takový a tancovali do tý doby než se mi udělalo blbě a vyběhnul jsem z klubu rychleji jak ze základky poslední den.

Seungmin mě naštěstí následoval takže se neztratil a nemusel jsem ho nikde hledat. Zdali se divíte že jsem furt při vědomí, tak věřte že já se divím třikrát tolik. Min se válel po zemi a chechtal se jak kretén, podle mě toho vypil víc než kdokoliv v tom klubu. Sebral jsem ho ze země a snažil se ho dostat domů. Šli jsme k nám.

Před barákem jsem chvíli hledal klíče, následně mi dělalo i problém se trefit do zámku ale po asi patnácti minutách jsem se úspěšně dostal do baráku. Teď tu byly schody, naštěstí jsme bydleli jen v druhém patře.

Opakovalo se to samé a mě dělalo problém se trefit do zámku. Chechtal jsem se jak debil a snažil se nepustit Seungmina který byl jen tak tak při vědomí. Konečně se mi povedlo dostat klíč do zámku ale než jsem stihnul odemknout, sami se otevřely. Stál v nich Felix.

Vysmál jsem se mu do ksichtu a snažil se vejít dovnitř jenže Felix mi v tom bránil ,,Jisungu, děláš si ze mě prdel?" Řekl poměrně v klidu a založil si ruce na hrudi ,,cože?~ Felixiii~" snažil jsem se ho uklidnit ,,jen jsme se trochu napiliii~" šlo vidět jak mě chce zabít ale já se to snažil nějak vyžehlit ,,notakk, Lixieee~" ostře se mi podíval do očí a odstoupil aby jsme mohli vejít.

Seungmina jsem uložil do postele ke mě do pokoje a odebral jsem se do kuchyně kde na mě čekal Felix. Naštvaný Felix. Sednul jsem si ke stolu a čekal co na mě vybalí ,,Jisungu, proč jsi mi aspoň neřekl že jdeš se Seungminem pít? Víš kolik je vůbec hodin? Bál jsem se o tebe!" Spustí Felix, ale jediný co slyším je nějaký kvokání slepice.

,,Felixi jsem tady dobrý jo" zamumlám a položim hlavu na stůl ,,příště mi to prostě řekni. Nic víc. Do tvého osobního života ti nemůžu kecat ale chci po tobě aby jsi mi hlásil kam jdeš!" Zapiští blonďák tak, že mi začne třeštit hlava. ,,Lixi jdu spát, promluvíme si ráno" vstanu od stolu a chci odejít do pokoje za Seungminem ,,to ti na mě ani trochu nezáleží?" Zamrznul jsem v pohybu po týhle větě.

Rychle jsem se otočil a přešel k Felixovi tak blízko, že jsme se dotýkaly nosy ,,Felixi, opovaž se znovu tuhle větu říct" varuju ho a kousek odstoupím ,,kdyby mi na tobě nezáleželo tak tu nejsem. Dobrou" ukončím tuhle konverzaci a odejdu do pokoje

_____

Ani se mi nechce vás tak debilně furt zdravit haha.

MAD LIXIE JE TU HAHA. ne nevydrží mu to ani chvíli.

Jinak, Sungu nějak se máš zase k Lixovi ale tahle ff nepatří vám dvoum. drž se dál.

Jsou 3 ráno což je přesně čas na to abych něco vydala no ne? snad vám to nezabije vaše poslední mozkový buňky.

Za pár hodin na viděnou.