𝐓𝐡𝐮𝐧𝐝𝐞𝐫𝐨𝐮𝐬 [ᴍɪɴsᴜɴɢ]

32

Ať už je to kdokoliv, kdo píše tenhle posranej příběh, myslím že už stačilo. Přestávám věřit tomu že se hlavní postava dožije konce jestli to takhle půjde dal. Chtěl bych aby si ten zasranej pisálek zlomil prsty.

Tohle jsou moje myšlenky když se procházím venku. Jsem zoufalý, když si myslím že za tohle všechno někdo může. Nedokážu přijmout že někdo může mít takovou smůlu a ten někdo jsem zrovna já.

Jako malej jsem si říkal jak budu mít dokonalej život s dokonalou holkou a dětmi. Ta dokonalá holka, je teď Minho. Jo, může to znít absurdně a směšně, ale je to pravda.

Zase jsem došel někam do neznáma. Bylo zatím světlo, ale nevím jak dlouho to vydrží. Proč se pokaždý ztratím? Jak moc mě musí bůh nenávidět?

Obcházel jsem to tady furt dokola jak debil ale nemohl jsem najít cestu odkud jsem přišel. Sakra. Nevzal jsem si ani mobil. Bože proč.

Sednul jsem si na první lavičku kterou jsem uviděl a zavřel oči. Jsem v koncích. Cejtil jsem se na hovno. Všechno bylo na hovno. Byla mi zima, byl jsem ztracenej a zamilovanej do kreténa. Může to být horší?

,,Jisungu" poklepe mi někdo na rameno ,,nespi tady". Minho? Rychle se otočím ,,co tady děláš" udiveně se na něj koukám ,,to mi řekni spíš ty, odešel jsi před třema hodinama bez ohlášení. Hledal jsem tě".

Cože. To jsem venku tak dlouho? Sakra. ,,ztratil jsem se" vstanu a ošiju se kvůli studenému větru. ,,pojď domů" podívá se na mě a hodí přese mě mikinu co měl na sobě.

Chytil mě za ruku a vedl mě celou cestu až domů. Bylo to... příjemný. Cejtit teplo které vydával. Nechtěl jsem ho pustit, ale když jsme došli domů, automaticky jsme rozpojili ruce.

,,Ji! Kde jsi byl? Báli jsme se o tebe" vykřikne Felix jakmile se objevím ve dveřích ,,jen jsem se ztratil. Nic víc." Odbil jsem ho jednoduše a odešel do sprchy.

Když jsem vyšel ven, měl jsem lehce načervenalý tváře kvůli návalu tepla. Hodil jsem na sebe věci co jsem měl dneska a odešel z koupelny. Vyběhnul jsem do pokoje a vyndal si něco na převlečení.

Začal jsem si sundavat triko a chtěl se převléknout, ale do pokoje přisel Minho ,,kurva" zanadával jsem a rychle si zakryl hruď ,,už jsem tě viděl bez trika..." teď jsem byl ještě víc červený ,,drž hubu". Minho se jen zasmál a odešel z pokoje. 

Rychle jsem si nandal triko, tepláky a odešel jsem za ostatníma obýváku. Nebo, aspoň jsem si myslel že jsou v obýváku. Všichni tři byli v kuchyni a hrabali se ve skřínkách ,,co tady děláte?". ,,hledáme chlast, na oslavu Bina příjezdu" ozve se Felix jako první. Dneska jsem věděl že nepiju. Nechtěl jsem aby to dopadlo jako minule. 

,,jasný... tak snad ho najdete" pokrčím ramena a sednu si na linku. Jakmile si Minho všimnul toho že sedím na lince, přesunul se ke mě. ,,napiješ se s náma?" zeptá se potichu. ,,ne" odpovím jednoduše a podívám se mu do očí ,,víš jak to dopadlo minule". Minho se jen lehce usměje a sklopí hlavu ,,jo, vím".

,,ha! mám to!" zařve Felix a začne máchat s flaškou čehosi nad hlavou. Changbin se usměje a začne vytahovat skleničky. Minho taky na nic nečekal a vytáhl džus z lednice. ,,už jsem se bál že jste všechno předtím vychlastali" zasměje se nervózně Felix a celý šťastný si sedne na barovou židli v kuchyni. 

,,tak nalejvej" pobídne ho Bin a Felix na nic nečeká a každýmu naleje skoro plnou skleničku, Minho to doleje džusem a už to do sebe klopí. Jen se na ně dívám a je mi špatně. ,,jdu si lehnout, ukliďte to tady až skončíte" seskočím z linky a rozejdu se do pokoje. ,,počkej Ji! Přece nás tady nenecháš!" začne naléhavě křičet Felix. 

,,myslím že se o sebe dokážete postarat" založím si ruce na hrudi. ,,ale bez tebe to nebude ono!" vykřikne zase Felix ,,neřvi tak, bolí mě z tebe hlava" vynadám mu. ,,myslím že kdybych tu byl tak bych jen seděl, protože já dneska nepiju".

,,prosím Ji"

,,jseš pěkně otravnej. Dobře"

-----

Ajeje kdopak to tu je? JÁ HAHA

Doufám že jste se lekli.

Dneska jsem si řekla že by to fakt chtělo abych tuhle kapitolu dopsala, tak jsem to udělala.

Snad tu ještě někdo je haha.

Příště na viděnou.