𝐓𝐡𝐮𝐧𝐝𝐞𝐫𝐨𝐮𝐬 [ᴍɪɴsᴜɴɢ]

Kapitola dvacátá třetí: ztracený

,,za pár hodin jsem u tebe. Vydrž to ještě chvilku"

,,dobře... těším se na tebe"

,,já na tebe taky Ji. Tak za pár hodin na viděnou"

,,děkuju Lixie"

Položil jsem hovor a lehnul si na trávu na které jsem dosavad seděl. Zkazil jsem mu dovolenou, ale vím že kdyby nechtěl tak nepřijede. Bál jsem se že s Binem kvůli tomu pohádají ale doufám že Bin není takový blbec. Myslím si že to pochopí. 

Na obloze se honily mraky a čas začal utíkat rychleji než voda. Ani mi to nedošlo a bylo pět odpoledne. Jelikož je léto, tak by to člověk vůbec nepoznal kvůli tomu že se stmívá hodně pozdě. Vstal jsem z trávníku na kterém jsem ležel celé odpoledne a už poměrně s čistou hlavou se vydal domů. Teda pokusil jsem se o to.

Po hodině bloumání jsem to vzdal. Jistě mohl jsem zavolat Minhovi. Ale akorát bych mu byl na obtíž a zase by mě poslal do prdele. O to jsem opravdu zájem neměl. Číslo na Jeongina jsem neměl i když jsem chtěl, prostě jsem se zapomněl zeptat. Ale mám data. Když najdu jeho profil tak mu můžu napsat. 

Začal jsem rychle hledat na instagramu, měl jsem skoro vybitý mobil a tohle byla moje jediná naděje. Ha našel jsem ho! Rychlostí blesku jsem najel na chat a napsat rychlou zprávu: "nevím kde jsem" a poslal mu fotku okolí aby to měl jednodušší. 

Naštěstí se hned ozval

in.akajeongin

Čekej hned jsem u tebe. 

Ze srdce mi spadnul obrovskej kámen, radši jsem si sednul na lavičku která byla poblíž a čekal na Jeongina až přijde. Bylo asi sedm a v dálce jsem zahlédnul Jeongina jak si to štráduje směrem ke mě. Vyskočil jsem na nohy hnal si to k němu, byl jsem šťastný že jsem nemusel bloudit po Busanu a ptát se lidí jestli neznají Jeongina kdyžtak jak bych se dostal k jeho baráku. By si mysleli že ho jdu zabít.

Jeongin se zapřel o kolena a těžce oddechoval. Na čele se mu třpytily kapky potu a nohy se mu třásly. Pravděpodobně běžel. Jen jsem nasadil veselý úsměv a šel ho obejmout ,,děkuju žes pro mě přišel" poděkuju ,,nemáš zač. A teď to vyklop" zvážní černovlásek a čapne mě za ruku ,,co máš na mysl-" ,,Jisungu. Nedělej tady ze sebe blbce a mluv" přeruší mě a chladně se mi zadívá do očí. Jde z něj hrůza.

,,Minho ti to neřekl?" podivil jsem se 

,,ne. Odbyl mě tím že mám jít za tebou" 

Takže on ani není schopný říct svýmu nejlepšímu kámošovi že se se mnou vyspal???? 

,,vyspali jsme se spolu, a on mě poslal do prdele" řeknu stručně bez žádného okecávání. Jeongin se na mě překvapeně podívá ,,cože?" ,,slyšel jsi správně" ujistím ho a zachechtám se ,,někdy se to fakt nepovede no" dodám. ,,jak jako nepovede?! Však jste se spolu vyspali..." ,,a on mě poslal do prdele" dokončím větu s úsměvem na tváři.

,,jak se sakra můžeš smát?" zakroutí hlavou nevěřícně Jeongin ,,radši se budu smát, než brečet" pokrčím rameny ,,jo a přijede Felix" oznámím novinu když mi to vyskočí v hlavě 

,,cože? já myslel že je na dovolený"

,,taky že je. Ale když jsem mu zavolal celý ubrečený tak se zeptal jestli má přijet. Tak jsem mu řekl že jo" 

,,on se sám dobrovolně nabídnul?"

,,jo"

,,to je od něj hezký"

,,já vím. Mám ho rád. Těšim se na něj"

,,to ti věřím. Ale teď pospěš jinak se domů nedostaneme ani za světla"

,,jasný"

Přidal jsem na kroku i když nerad a snažil se nemyslet na Minha ale na Felixe kterého za chvíli uvidím a obejmu. Tak mooooc mi chybí. Už se těším až mu všechno řeknu a dostanu to ze sebe, potřebuju se někomu vyzpovídat. Teda budu muset zařídit kde bude spát a tak ale to se nějak vyřeší.

,,Jeongine? Minho říkal že tu budeš s námi jen týden že pak někam odjíždíš na dovolenou. Jdete s Hyunjinem?" 

,,jo. Máme v plánu někam zajet. Odjíždím ale už za dva dny. Teď když tam budeš mít Felixe tak se nebudu ani bát. Budeš moct ležet u mě v posteli jestli chceš. A dneska být tebou tak Minha vykopnu na gauč" 

,,jo díky. a to mám i v plánu. S ním v posteli spát už nebudu" 

,,to už nedělej"

Jen pokývám hlavou a tím ukončím konverzaci. Zbytek cesty proběhl v tichosti což mi vyhovovalo. Pak jsme se ale ocitli před barákem do kterého se mi tak moc nechtělo jít. Jeongin se na mě jen povzbudivě usmál a odemknul dveře. 

Vešel jsem dovnitř a naskytl se mi pohled na Minha který sedí na gauči s mobilem v ruce. Jakmile si mě všimnul tak se narovnal ,,Jisungu já-" začal větu ale nedokončil ji kvůli rozzuřenému černovláskovi který na něj začal řvát ,,ty zasranej bastarde! Jak se vůbec opovažuješ na Jisunga mluvit?! Není ti to ani trošku blbý?! To si tvoje ego nemohlo odpustit?! Seber se! Zklamal jsi mě!" skončil svůj monolog plný nenávisti Jeongin a odešel do pokoje. 

Minho jen seděl a nevěděl co říct. 

,,zasloužil sis to" zašeptám a odejdu

-----

OHOHO 

BUDE TU ZASE LIXIE JUCHUUUUUUU!

No přemýšlím nad tím že bych sem zase hodila i Seungmina páč mi tady chybí. Ale zase by tu bylo moc postav ne?

Ale Jeongin nás zase na chvíli opustí no. 

Děkuji moc za 700 přečtení^^

ヾ(￣▽￣) Bye~Bye~