„Začnem květinou, jo? Třeba..."
„Sedmikráskou.l," doplnil mě a můj obličej sklesl.
„Copak?" pohladil mě po rameni.
„Ne, v pohodě, jenom vzpomínka, ale jo...sedmikráska je nejjednodušší," řekla jsem zbrkle a začala kreslit a on mě napodobil.
Každý můj pohyb opakoval a já se musela zasmát, protože to bylo vtipné, byl jako moje zrcadlo.
„Co je?" zeptal se smíchem.
„Je to vtipný. Jak to opakuješ."
„No, tak jak se to pak mám naučit?"
„No, jasně, ale je to vtipný. " zasmála jsem se. „Nevypadá to tak špatně." zahleděla jsem se na papír.
„Že jo?" zeptal se a oddálil se od papíru.
„Tak můžem jít na něco těžšího!" zajásala jsem.
„Já bych radši zůstal u těch kytek," zbrzdil mě.
A já jsem mu vyhověla. Strávili jsme hodinu kreslením různých květin a pak padli na postel.
„Nevěřím tomu, že to říkám, ale začíná mě bavit kreslení." zasmál se.
„To je skvělý. Protože umělce mám nejradši."
„Fakt? Tak to já jsem dvojitej." chytl mě za krkem a políbil. Líbali jsme se a mezitím se smáli.
„Jak si to myslel dvojitej?" zeptala jsem se.
„To se dozvíš až zítra." zvedl se a byl na odchodu, mezi dveřmi se ale srazil s mojí sestrou.
„Jé, čau. Já jsem..."
„Ethan, já vím." doplnila ho a odkráčela do svého pokoje.
„Ty máš fakt na ty srážky štěstí." zasmála jsem se.
On se zasmál taky, jeho zelené oči zajiskřily. Přiběhl ke mně, vlepil mi ještě jednu pusu na tvář a zašeptal do ucha: „Tak zítra u mně," a odešel.
ČTEŠ
Okouzleni prvním pohledem
RomanceEmily Williamsová nemá moc pozornosti. Je taková ta typická šprtka, která dostane od učitele všechno. Jde po chodbě a nikdo si ji nevšímá. A když si ji konečně někdo všimne tak ji to až vyděsí. Je to Ethan. Nikdy nevěřil na lásku nebo naději, ale k...
