Okouzleni prvním pohledem

10. kapitola

Do školy jsem se vůbec netěšila. Zaprvé jsem se netěšila na Nata a zadruhé obecně na své kamarády.

Přijdu tam se ségrou, takže jsem si musela přivstat, protože ségra nesnášela chodit pozdě. Otevřela jsem skříňku a překvapivě jsem tu byla dřív než Fab a Nate.

Došla jsem do třídy a sedla si na své místo. Promnula si oči a obecně celý obličej a zasýpala bolestí. Od té rány se mi dělala kolem oka modřina.

Položila jsem si hlavu na lavici a pozorovala lidi, kteří vcházeli do třídy.

Po prvním zvonění přišla do třídy Fab a sedla si vedle mě. Hned jsem zvedla hlavu.

„Čau, Em!" prohlásila a já ji taky pozdravila.Když se po pozdravu neozvala další věta, řekla jsem: „Ty to jako nevíš? Fakt nic neřekneš?"

Skrabatila obličej. „Co?"

„Byla jsem v nemocnici. Kvůli klukovi, který se ti líbí!"

Vykulila oči, ale pak je hned povolila.

„Ty to víš. Ty...ty to víš. Proč jsi za mnou nepřišla?!" To už jsem zvyšovala hlas.

„Nate byl namol, co jsem měla dělat...?" pokrčila rameny.

„A já jsem důležitější než Nate, ne?" Mlčela. Mlčela a já jí viděla na očích, jak chtěla říct ne. Jak chtěla zavrtět hlavou.

V té chvíli vešel do třídy Nate. Obmotal ruce kolem Fab a něžně ji políbil a pak se na mě usmál.

„Tak o to tu jde. Nate?" podívala jsem se na něj, aby se mi omluvil nebo mi to vysvětlil, ale jen odkračel s Fab a já zůstala sama v lavici bez kamarádů.

Celou hodinu jsem byla mimo. Koukala jsem do prázdna a učivo, které vykládal učitel, neposlouchala.