„Skládáš písničky?!" vyhrkla jsem, když mi Ethan oznámil, že skládá texty a hraje na kytaru.
Seděla jsem v jeho pokoji, který byl čistčí než jsem čekala. Zdi měl polepené plakáty, skříň srovnanou, postel ustlanou.
„Jo a já ti to teď ukážu...? Naučím...?" zaváhal.
„Nevím, jestli jde úplně naučit skládání písniček." zavrtěla jsem hlavou.
„Tak tě aspoň naučím hrát na kytaru a zahraju ti jednu písničku." začal brnkat akordy na svou červenou elektrickou kytaru. „Jmenuje se Člověk, který by vše zlepšil."
„Na nebi je hvězd nekonečno
A já doufám, že jednou z nich jsi a spadnes zpět
Když tu bude nebezpečno
Přijdeš mě ochránit a zachránit ten svět
Chybíš mi, když vyjde slunce
Chybíš mi, když vyjde měsíc
I když uvidím hvězd tisíc
Proč tu nejsi? Vrať se nazpět
Spadni z nebe zpět jsem na svět, ty víš
Že ty bys byl člověk, který by mě rány zalepil
A ty bys byl člověk, který by všechno jen zlepšil
Kdybys tu jen byl
Slzy v očích jen když na tebe si vzpomenu
Za každou se ale hned napomenu
Slyším tvůj hlas všude a už to tak asi bude
Že jsi pryč a už nikdy tady nemůžeš být"
Po tvářích mi stékaly slzy. Věděla jsem, o kom to je a zároveň se tak cítila i já. Ethan to napsal o své sestře a já v tom cítila tátu.
Objala jsem ho, tak pevně, jak mi dovolil. „Dobrý, dobrý." Poklepal mi na záda a já ho pustila.
„Je to fakt krása, Ethane," řekla jsem upřímně.
„Díky," pokrčil rameny, jako by to nic nebylo.
„Teď je řada na tobě." Podal mi kytaru a já ji jentaktak chytla.
„Taaakže..." se si za mě a chytl mě za ruku. Položil mi ji na krk kytary a tu druhou na struny. „Nejjednoduší akord je E moll. Dáš jeden prst sem a druhý za něj." Udělala jsem, co mi řekl a zkusila prohrábnout struny. A fungovala to! Zajásala jsem.
„No vidíš. A když k tomu přidáš Géčko..." Pošteloval mi prsty. „...můžeš si s tím zahrát spoustu písniček." Zkusila jsem zahrát oba akordy za sebou a překvapivě mi to šlo.
Najednou se ozval hlas. „Ethe, jsem doma!"
„Je čas," řekl vážně, až jsem se musela zasmát.
„Čau, mami." vykoukl ze dveří Ethan.
„Ahoj!" shlédla k němu a pak se zahleděla na mě.
„Dobrý den," pozdravila jsem
„Mami, tohle je Emily, moje... přítelkyně." zazubil se.
„Ou...dobře. Moc ráda tě poznávám, Emily. Já jsem Elizabeth, ale říkej mi klidně Eli." nastavila ruku.
„Já vás také. A beru to na vědomí." přijala jsem ruku.
ČTEŠ
Okouzleni prvním pohledem
RomanceEmily Williamsová nemá moc pozornosti. Je taková ta typická šprtka, která dostane od učitele všechno. Jde po chodbě a nikdo si ji nevšímá. A když si ji konečně někdo všimne tak ji to až vyděsí. Je to Ethan. Nikdy nevěřil na lásku nebo naději, ale k...
