20. část - Say Something

192 9 0
                                    

How terrible it is to love something that death can touch?


Stála jsem v obrovských skleněných dveřích, dívajíc se na hnědovlásku stojící u skříněk a mile vyhlížejícího kluka s neméně roztomilým rozcuchem. Zírala na mě s takovou vervou, že jsem myslela, že mě pohledem porazí. Vypadala dost šokovaně.

Tessa si vedle mě znuděně odfrkla: "To je ta buchta, kterou hledáme?"

Mlčky jsem přikývla a semkla jsem rty do úzké linky. Nikdo mi nikdy nedal její přesný popis, ale někde v hloubi duše jsem cítila, že je to ona. 

Rty se jí zvlnily do malého úsměvu, ale oči měla skleněné, plné nevyřčené bolesti. Aby ne, vždyť jí umřela kamarádka, musela být zničená. Ale něco mi říkalo, že tohle nebylo to jediné, co ji sužovalo. "Ahoj, jsem Megan, kdo jste?"

"Jsem Feye. Feye McCartneyová. A tohle je Tessa," představila jsem nás a ukázala jsem na blondýnu po své pravici.

"Vy chodíte k nám na školu?" 

"Vlastně ne. Přijely jsme za tebou kvůli... kvůli Charlotte." 

Nastalo trapné ticho. Její výraz se změnil na zaražený, načež se zamračila a založila si ruce na prsou. "Co s ní?" procedila skrz zaťaté zuby.

"Já... já jsem ji našla."

Znovu ticho.

Po chvíli spustila ruce volně podél těla a rozhlédla se, zda nás někdo neposlouchá. "Pojďte."

Všichni jsme ji následovali do jedné z prázdných tříd. Usadila se na jedné z lavic, a zatímco Tessa následovala jejímu příkladu, já jsem zůstala raději stát. 

"Ehm, čau. Jsem Archie, nestihl jsem se představit," představil se spěšně rozcuchaný mladík a podal mi zdvořile ruku.

"Feye," odvětila jsem a pevně jsem mu ji stiskla. 

Věnoval mi plachý úsměv a ohlédl se na svou hnědovlasou kamarádku.

"Takže jsi ji našla-" zamumlala a zasklené hnědé oči sklopila do svých dlaní.

"Mrtvou," dokončila jsem za ni myšlenku.

"Podřezanou," opravila mě s kyselým úšklebkem. Na to jsem nic říct nemohla. Měla pravdu, ale ať už k tomu měla její mrtvá kamarádka jakýkoliv důvod, zdálo se, že ona se o sebepoškozování baví jen nerada. "Umřela rychle?" prolomila z nenadání ticho třesoucím se hlasem.

"Byly to čisté řezy, věděla co dělá. Mohlo trvat jen chvíli, než vykrvácela." 

Megan rychle přikývla a otřela si z tváře neposlušnou slzu. 

"Myslíš, že k tomu měla nějaký důvod?" zeptal se opatrně Archie a konejšivě jí položil ruku na rameno.

"Nevím," sotva ji bylo slyšet, "nevím, neměla. Nikdy mi neřekla, že by jí něco trápilo. Neměla kurva žádný důvod si umřít a nechat mě tady, jakoby to bylo v naprostém pořádku!" Zvedla hlavu, oči prolité slzami, pěsti zatínaje. "To je tak sobecký, Charlotto! Co sis myslela? Nechalas mě tady! Samotnou!" 

Nevěděla jsem, proč z nenadání propadla hysterii. Archie pohotově přiskočil a skryl jí hlavu ve své hrudi. Pevně ji objal a nechal ji, aby mu slzami smáčela tričko. Přemýšlela jsem o tom, jak vypadal John, když se mě snažil odvléct od té mrtvé kudrnaté holky. Něco mě píchlo u srdce. Možná John není až takový bastard, za kterého jsem ho až dosud považovala. 

"Asi bychom měli zajít na panáka. Tohle chce chlast, vážení," prohlásila naprosto vážně Tessa, která se až doteď mlčky opírala o katedru. Nikdo z nás nic nenamítal. 

Rozhodli jsme se zajít do nedalekého baru, kde nám všem Tessa objednala "něco ostřejšího". Zarytě tvrdila, že nutně potřebujeme něco, co nás nakopne. Zatímco jsme čekali na pití, usadili jsme se do jednoho z boxů. Archie s Megan ke stěně a já raději ke kraji, abych mohla rychle vystartovat, kdyby se něco semlelo. Megan se však zdála být naprosto neškodná. Celou cestu jen brečela. A my jsme ji nechali, potřebovala to. 

Ale teď už byl nejvyšší čas položit tu nejdůležitější otázku. "Měla k sebevraždě nějaký důvod?"
Všechny oči u stolu se na mě upřely. Ošila jsem se pod tíhou tolika pohledů, ale jinak jsem na sobě nedala nic znát. 

Archie si s Megan neverbálně sdělili své pocity, načež si Megan otřela oči a zamyšleně na mě pohlédla. Přemýšlela tak usilovně, že jí na čele vyskočila vráska. "Charlotta byla jako tvoje kámoška. Jo, rozuměla by sis s ní, Tesso," smutně se usmála při vzpomínce na svou kamarádku. "Vždycky měla nějaký eso v rukávu. Všechno řešila sama, byla drzá a neskutečně ukecaná. Dokázala strávit hodiny a hodiny vybíráním laku na nehty nebo toho, co si vezme večer na sebe," zachichotala se skrz slzy.

Pousmála jsem se nad Charlottinou povahou a významně jsem pohlédla na Tessu, která se tvářila jako soudce. "To bude dobrý, kočko. Hele, nevšimla sis něčeho zvláštního? Třebas poslední dobou nebo tak?"

Souhlasně jsem pokývala hlavou. Tessa byla vynalézavá, když se jí chtělo. Megan ale jen zakroutila hlavou. Pak si ale na něco vzpomněla: "Vlastně mě nikdy nevzala k sobě domů. Ne, že bych nevěděla, kdy bydlí, to ne, ale nikdy mě k nim nepozvala." Pokrčila rameny a odhrnula si pramen vlasů z očí. 

"Schovávala kondomy pod postelí nebo co?" neodpustila si Tessa sarkastickou poznámku. 

Spražila jsem ji pohledem, na což jen mávla rukou a dál se věnovala své nové svěřenkyni.

"Tak je to jasný. Vzhůru k prohledávání skříní a hromad oblečení. Mně osobně by se kondomy hodily," prohlásila blondýnka, kopla do sebe panáka a vyšvihla se na nohy. My ostatní jsme udělali to samé a vydali jsme se narušovat soukromí mrtvý holky. 

Tenhle den nemohl být lepší.

Never again [EDITUJE SE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat