Never again [EDITUJE SE]

25. část - Chybovat je lidské

Everyone has got secrets... dirty little secrets...

Feye mlčky následovala rozcuchaného kluka ulicí a snažila se nevšímat si tmavých stínů v temných koutech. Ruce si schovala do kapes hnědého kabátu a zrak sklopila ke kalužím, kterými procházeli. Tessa za ní si neustále na něco stěžovala. Jednou na zimu, potom na bolavé nohy, rozbitý podpatek, mokrý chodník, před chvilkou utrousila něco o tom, jak se nemusí nikoho doprošovat o přespání.
Feye na kamarádku zlostně sykla a vzhlédla k mužské postavě, která se před ní zastavila. Andrew blýskl očima po Tesse, ale nic neřekl. Semkl rty do úzké linky a natáhl se po klice. Feye si až teď uvědomila, že stojí před prostorným rodinným domkem nedaleko centra města. Domek měl příjemnou světle zelenou barvu, která ve tmě noci vypadala spíše jako brčálově zelená, ale vkusné dřevěné rámy oken a dveře dělaly z obyčejného rodinného domku útulně vyhlížející doupě.
Feye obdivně pokývala hlavou a nakoukla do potemnělé haly. "Jsi si jistý, že nebudeme překážet? Klidně si najdeme nějaký hotel nebo-"
"Nebudete, nemůžu vás nechat venku." pousmál se na hnědovlásku za sebou a poté zrakem přelétl k blondýně za ní, "nebo možná jo, pokud budu dál poslouchat, jak jí všechno vadí." 
Tessa se uraženě zamračila a hodila po něm dotčeným pohledem. Andrew jen pokrčil rameny.
"Neboj, budeme se chovat slušně. Je někdo doma?" vyhrkla Feye a dloubla svou kamarádku do žeber, aby si vzala její slova k srdci. Ta jen otráveně vzdychla, ale neodmlouvala.
Andrew stiskl tlačítko na zdi a chodbu zalilo tlumenné světlo. Nedotčený věšák jasně značil, že dům je prázdný. "Ne, ale v ložnici vedle schodů spí Ness - můj malej brácha. Doporučuji vám nevzbudit ho, dokáže být pěkně otravnej." varoval je Andrew a zul si boty. Feye následovala jeho příkladu a šla mu v patách, když procházeli domem a stoupali po schodech do prvního patra. Dům byl ponořen do tmy, takže se Feye značně vyděsila, když se ze tmy znenadání ozvalo: "Au!" a pak "Ouč!" a ještě pár peprných nadávek. Ve chvíli, když chodbu zalilo světlo, Feye na pár vteřin oslepla, ale když se rozkoukala, Andrew zrovna sbíral ze země části stavebnice a několik dinosauřích plyšáků. "Promiň, říkal jsem mu, aby po sobě uklízel." omluvně se na Feye zadíval, načež strčil všechny hračky do proutěného koše v rohu a zmizel v jednom z pokojů. 
Feye ztratila slova a zadržela dech, když se rozhlédla po skromném, ale útulně zařízeném pokoji. Místnost byla vymalována na fialovo, podlaha byla pokrytá linoleem, nábytek byl v bílé barvě, stejně tak záclony. U stěny se nacházel malý stolek s židlí a lampičkou, v rohu byla malá knihovnička a uprostřed místnosti stála velká manželská postel, jejíž přehoz zdobily černé a bílé ornamenty. Na podlaze ležel bílý kobereček s černými fleky podobný kravské kůži.
Feye byla probuzena z transu Tessou, která do ní strčila, aby se také dostala dovnitř. Vysloužila si tak kamarádčin zlostný pohled. Tessa nad ním jen mávla rukou.
"Tady teď budete spát. Není to žádný luxus, ale snad vám to bude stačit. Kdybyste něco potřebovaly, budu u sebe v pokoji na konci chodby, vpravo. Pokud budete mít hlad, dole je kuchyně a koupelna je hned vedle vás. A málem bych zapomněl, ručníky jsou na skříňce." Andrew je v rychlosti informoval o situaci a vypařil se z pokoje rychleji, než bylo potřeba.
Feye se s povzdechem otočila na svou kamarádku, která nepřítomně zírala do svého mobilu a zběsile do něj něco ťukala. "Poslala jsem naši adresu tomu taxikáři. Kufry nám doveze za chvíli." zamrmlala jakoby mimochodem, aniž by zvedla oči od displeje. 
Feye tedy zanechala svou kamarádku samotnou v pokoji a odebrala se do koupelny. To byla menší, avšak neméně příjemně zařízená místnost oplývající bílou a černou barvou. Ve vzduchu se vznášela vůně mýdla a čistoty. Feye se té vůně zhluboka nadechla a její pozornost upoutala sprcha v rohu. Nadšeně se usmála, zamkla za sebou dveře, svlékla ze sebe spocenné oblečení a vklouzla do sprchového koutu. Potom, co na sebe pustila horkou vodu, nechala vařící kapky, aby jí dopadaly na kůži a uvolňovaly svalstvo. Pak sáhla po šampónu a sprchovém gelu a vydrhla se do naprosté čistoty.
Z koupelny vyšla zabalená do velké bílé osušky a kolem hlavy měla omotaný turban, aby jí z vlasů nekapala voda. Bez rozmyslu zamířila do pokoje a vrazila do něj zrovna ve chvíli, když se Tessa horečně přehrabovala v několika otevřených zavazadlech a vyhazovala odtamtud kusy oblečení. Na Feye zrovna přistálo modré tílko s ovečkama. Roztáhla ho před sebou a s povytaženým obočím hleděla na svou kamarádku. "To nemyslíš vážně, že ne? K čemu ti tady jako je modrý pyžamo s ovečkama?" Feye ji absolutně nechápala, ale Tessa se jen zářivě usmála a vítězoslavně z kufru vytáhla krajkové spodní prádlo.
"Ale ne, ty hloupá. To jsem zabalila tobě, ty s sebou nic nemáš, ne?" 
"Ty jsi fakt pitomá, Tesso." utrousila Feye, ale nevydržela se nesmát. Za chvíli se chechtaly obě dvě. Nakonec ale přeci jen zvážněly a Feye hodila po Tesse tílko s ovečkama. "Teď vážně, máš tam něco pro mě?" zeptala se a zvědavě jí nakukovala přes rameno na obsah kufru. 
"Hej! Ten poslední kufr je pro tebe, sebrala jsem doma to, co jsem našla. Opovaž se mi hrabat v mých věcech! Jdu do sprchy, jestli mi vezmeš byť jen jedinou ponožku, přísahám, že tě v noci ostříhám na krátko." ušklíbla se Tessa a hodila na Feye významný pohled. Ta jen s povzdechem přikývla a otevřela "svůj" kufr. Naštěstí v něm našla čisté kalhotky a starší dlouhé tričko, které jí bylo velké. Ideální na spaní. Zavřela kufr a v rychlosti se převlékla, kdyby se Tessa rozhodla pro něco vrátit.
Nevrátila se a Feye se po chvíli začala nudit. Po špičkách se vytratila z pokoje a tiše došla až k pokoji Andrewa. Dveře byly pootevřené, takže využila šance a nakoukla dovnitř. Andrew ležel na posteli, v uších měl sluchátka a četl si nějakou knížku. Chvíli přemýšlela, zda je moudré ho obtěžovat, nakonec si skousla ret a zaklepala. Nezdálo se, že by si jí všiml. Vstoupila tedy do pokoje a odkašlala si. Andrew se ihned posadil, knížku odložil vedle sebe a vytáhl si sluchátka z uší. 
"Ehm, moc se omlouvám, ale klepala jsem." Feye zvedla ruce na svou obhajobu, aby si nemyslel, že mu ruší soukromí.
Andrew se ale nezdál naštvaný, jen pokýval hlavou a zvedl se z postele, aby se natáhl pro triko a oblékl si ho. Doteď byl jen v teplácích a Feye se naskytl pohled na jeho nahou hruď. Musela uznat, že je poměrně pěkný. Měl velká ramena a vypracované břicho. Ne tak, jako John, tomu nesahal ani po kotníky, ale nebyl špatný.
Feye zavrtěla hlavou, když si uvědomila, nad čím přemýšlí a frustrovaně si zatahala za lem trička. Andrew si toho zřejmě všiml. "Klidně se posaď." nabídl jí místo na posteli a sám se přemístil ke stolu, o nějž se opřel. "Děje se něco?" 
Feye vděčně přijala a posadila se na okraj postele. "Já... ne, jen mě tak napadlo... Jak dlouho se
vlastně znáš s Jessicou?"
Andrew se zdál být zaskočený její otázkou, nervózně si promnul zátylek a prohrábl si vlasy. "No, nějaký ten pátek už to bude. Řekl bych, že tak půl roku. Jo, asi tak." odvětil a potom se doširoka usmál, když mu došlo, kam tím hnědovláska mířila. "Ach, ty si myslíš, že spolu něco máme?" zachechtal se a v očích se mu zalesklo pobavení.
"Ne, tak jsem to nemyslela - já... myslela jsem... a máte?" Feye stydlivě sklopila zrak do svého klína a cítila, jak jí hoří tváře studem.
Andrew jen zavrtěl hlavou, ale jeho smích zmizel. I jeho úsměv trochu povadl, v očích se mu cosi mihlo... snad smutek? Feye rozpačitě uhnula pohledem. "Ne, nic spolu nemáme. S Jessicou jsme jen kamarádi. Svou velkou láskou jsem si stále já sám." daroval jí pobavený úsměv.
"Aha, no, tak to musí být celkem nuda, ne?" 
"No, ani ne. Občas se sám se sebou rozejdu, víš co, aby to bylo trochu zajímavější." 
Feye se rozesmála a krátce po ní i Andrew. "Tak to pak jo." odvětila jen tiše a strčila si neposlušný pramen vlasů za ucho. Nervózně se kousala do rtu a nevěděla, co říct. Nechtěla ho otravovat, ale zároveň nechtěla být sama v pokoji, obzvlášť kvůli tomu, že Tessa už určitě vyplýtvala všechnu teplou vodu.
Andrew na ni chvilku mlčky hleděl a přemýšlel, ale když viděl, jak ji znervózňuje, usmál se. Připomínala mu jeho, on byl taky nesvůj v blízkosti někoho nového a byl přeci taky plachý. Tak proč najednou cítil takovou potřebu ji obejmout? Proč ji najednou tak hrozně chtěl políbit? Skousl si tvář, až ucítil železnou pachuť krve a zhluboka se nadechl, aby se ovládl. 
"No, tak já už asi půjdu. Nebudu tě rušit. Tessa už určitě přemisťuje celý pokoj podle svého, nechci, aby tu způsobila nějakou katastrofu." usmála se a chtěla se zvednout, když v tom k ní Andrew přistoupil a vzal ji za bradu. "Tak hrozně mi ji připomínáš. Proboha, jste si tak podobné," zašeptal jí, až cítila jeho teplý dech na svých rtech. Chtěla se ho zeptat, koho myslí, ale nedostala se k tomu. Neodvažovala se pohnout, jen mu hleděla do oříškově hnědých očí a potom své zraky přesunula na jeho rty. To byla poslední kapka. Veškeré Andrewovo sebeovládání bylo v tahu a on se jen soustředil na její růžové rty. Přibližoval se pomalu, až se jejich rty o sebe otřely a oba dva si vyšli vstříc v polibku. Políbil ji jemně, váhavě, jako kdyby věděl, že nedělá správnou věc, ale nechtěl přestat. Ani Feye se neodtáhla a neodstrčila ho od sebe, to bral jako dobré znamení. Ona pootevřela rty a on toho využil ještě jednou. Přitlačil své rty na ty její a vydechl jí do úst. I přes látku cítil, jak jí bije srdce a slyšel, jak rychle dýchá. Uvnitř jeho hlavy něco křičelo, aby toho nechal, ale srdce prosilo o další polibek. Znovu ji něžně políbil-

Crrrrrrrrrr. Crrrrrrrrr.

Oba dva od sebe uskočili, jako kdyby si náhle uvědomili svou chybu. Feye se tvářila překvapeně a tváře jí zrudly. Andrew se pohotově obrátil a se smíšenými pocity se vydal ke dveřím. V nich se ještě zastavil a ohlédl se na Feye. Oba jejich pohledy jasně říkaly: 'Tohle se nikdy nestalo.' A s tím i Andrew sešel schody a otevřel domovní dveře. Největší překvapení ho ale ještě čekalo. Za dveřmi totiž stála dívka s dvěma taškama u nohou a v náručí pevně držela malé tělíčko.
Andrew překvapeně zamrkal a vydechl: "Jessico, co tady děláš?"

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zároveň jsem vám chtěla neskutečně poděkovat za všechny milé komentáře, voty a hlavně přečtení! Dnes jsme překonali 4.000 čtenářů, což mě úplně neskutečně těší, když jsem to viděla, úplně mi to vyrazilo dech! Ani nevím, jak vám mám poděkovat! To ani nejde říct. Jsem tak ráda, že to někdo čte, že mě držíte a dáváte mi možnost a sílu psát dál. Dělám to jen pro vás. Pro mé věrné čtenáře.
Ještě jednou vám opravdu mnohokrát děkuji!
~ Te