JAkprosté |Minsung

20.

,,Han-nah?"

žádná odpověď

,,Han-nah? Kde jsi?"

Minho vstal z postele. Han v ní nebyl. Rozešel se do koupelny, myslel si že si třeba Han potřeboval jen odskočit. Snažil se potlačit myšlenku že by to přes Jisungovo vážné zranění nebylo možné. Otevřel dveře od koupelny. Nikdo tu nebyl.

,,Han-nah tohle není vtipný. Kde seš?"

Tohle se Minhovi nelíbilo. Tohle se mj opravdu nelíbilo.

Vyšel z koupeny a otevřel dveře od pokoje. Vykoukl z dveří a porozhlédl se po chodbě. Opodál se bavil doktor s jedním z mužů z ochranky. Minho k němu doběhl. Měl velmi špatný pocit že tu něco nehraje.

,,K-kde je Jisung"

,,Od vy už jste vzhůru" podrbal se doktor za krkem.

,,Co se tu k čertu děje!" Minho začínal panikařit.

,,Kde je Han co se kurva děje!"

,,Nechcete se posadit?"

,,Ne nechci, chci vědět kde je Jisung" Minho netrpělivě přešlapoval na místě. Doktor ho chytil za ruku a dotáhl ho ke křeslu na nějž ho následně posadil.

,,Nevím jak začí-"

,,Prostě mi řekněte co se děje!" Minho nebral ohled že skočil doktorovi do řeči. To jak tu všichni něco tajili mu už lezlo na nervy. Doktor si povzdechl.

,,Nezvládl to"

,,C-cože? C-co jako n-nezvládl?"

,,Rána se infikovala a začala tím hnisat. Hnis se dostal do poškozených orgánů kde způsobil krvácení. Všiml jsem si toho když jsem přišel pana Hana zkontrolovat. Byl bílý a na prví pohled chladný. Hned jsem mu zahájil restutitaci. Zemřel na vykrvácení, je mi to líto."

Minho nemohl uvěřit tomu co mu právě doktor sdělil. Oči ho začali štípat. Snažil se je rozmrkat, ale slzy mu začali téct proudem. Jeho tělo se začalo chvět. Ne to nemůže být pravda. Ne Han. Ne jeho Han. Ten musí žít. Musí....musí tu být a probouzet se po jeho boku, rozesmát ho když bude mít špatnou náladu, povídat si s ním, milovat ho.

,,..N-ne..t-to.....n-nem-může.......n-ne...H-han-nah..."

,,Je mi to líto, teď musím jít, musím to ještě oznámit jeho otci a pak zařídi ~ "

Zbytek už Minho neslyšel rozplynulo se doktor, jeho hlas, místnost

Vše zčernalo

Minho se s prudkým trhnutím posadil.

Dýchal zrychleně. Srdce mu bilo a byl zpocený. HAN! V hlavě měl jedinou osobu a tou byl Han. Zatajil se mu dech. Opatrně se otočil aby se podíval na místo vedle sebe. Nevěděl co čekat. Jenom doufal že to byla noční můra. Sevřel oči k sobě a otočil se. Bál se oči otevřít.

Po chvilce oči prudce otevřel. Věděl že pokud to neudělá hned, tak pak už vůbec ne.

Vydechl přebytečný plyn z plic. Han ležel ne posteli s kyslíkovou maskou na obličeji, byl připojený na nějaký přístroje a spal. Minho nevěděl jestli spí. Měl zavřené oči. Mohl spát nebo být zase v kómatu. Na hlavě měl obklad a byl zpocený. Vypadal že je na tom hůř než byl včera.

,,Aaaa...už jste se probudil" Minho se otočil a setkal se pohledem s pohledem doktora.

,,Co se stalo?"

,,Rána se mu infikovala a začala hnisat, to způsobilo krvácení. Naštěstí mě o tom informoval jeden z přístrojů. Stejně jsem byl na cestě ho zkontrolovat, táže bych na to nejspíš přisel."

Minho pouze pokývl hlavou. Infekce. Hnis. Krvácení. Přesně jako v jeho snu. Ale v jeho snu Han zemřel. Tady zatím žije. Co když ten sen bylo znamení. Znamení že Jisung zemře. Nebo že je něco špatně a Minho se měl vzbudit ? Minho zakroutil hlavou. Nechtěl na to teď myslet, ale ta představa mu vehnala slzy do očí.

,,Přežije to?"

,,Netuším. Ale vzhledem k tomu že jsem to zjistil dřív než ztratil ještě víc krve a pokusil se ho stabilizovat. Tak tu určitá šance je"

Určitá. Šance. Minha začala zase pohlcovat zoufalost.

,,Neboj jak tak znám pana Hana on to zvládne. Není to poprvé a taky to není to nejhorší co se mu stalo"

,,O-on už..něko-olikrát...b-byl v tomhle..s-stavu..........j-jakože..málem u-umřel?"

,,Jo mám ti o tom povyprávět?" Minho přikývl. Musel se dostat na jiné myšlenky a pokud by slyšel co všechno horšího se stalo Jisungovi, tak by se nemusel třeba tolik stresovat.

,,Tak jo pojď se mnou tohle bude na delší vyprávění"

,,N-ne...zůstanem..t-tady.......co kdyby nás Jisung p-potřeboval"

,,Fajn tak zůstaneme tady" Doktor si přisunul blíž židli na kterou se následně posadil.

,,Takže podle toho z čeho jsem ho dostával tak vím, že ho strazili autem, otrávili jedem, pak se několikrát popral, ale asi nejhorší bylo když ho střelili do hlavy-"

,,Do hlavy?! A to jako jak přežil?"

,,Měl štěstí, kulka ho sice zasáhla ale tak nakraj hlavy, že to přežil. Dostával se z toho asi sedm měsíců"

,,Sedm?!"

,,No sedm pak nějaký rehabilitace a tak. Trochu mu to poškodilo mozek. Musel se znovu učit chodit, asi měsíc nemluvil, a sem tam dostával záchvaty"

,,Oh..." Minho si nebyl jistý jestli ho nově zjištěné informace uklidnily nebo spíš znepokojily.