JAkprosté |Minsung

28.

(18+)

Minho pov:

Nevím kde se to v něm vzalo, ale líbilo se mi to. Byl jsem rád za to že je noc, jinak by viděl můj dokonale rudej obličej. To jak byl svým způsobem hrubej akorát způsobovalo to, že mi srdce bylo jako o závod. Byl jsem zezačátku nervózní, to ale už bylo pryč. Ten rozhovor s tím klukem jsem rychle hodil za hlavu. Pak se na to zase zeptám, teď jsem se však vcítil do okamžiku. Díval jsem se mu do očí. Vsadil bych se že potemněly. V té tmě to vypadalo jako by byly dokonale černé. Ne že by jeho oči nebyli dokonalé, měl je překrásné, ale tyhle oči byli chtivé. Viděl jsem to na něm. Doteď jsem všechny takovéhle okamžiky vedl já, ale teď jsem se neopovážil ani pohnout. Nešlo to. Z jeho pohledu mě mrazilo a ježily se mi chloupky na krku. Čekal jsem jak se bude situace vyvíjet. Tak nějak jsem tušil kam to vede a už jen z toho pomyšlení, že nebudu top, mnou projela vlna vzrušení. Věděl jsem že pokud na to dojde nebude to něžný, ale to mi nijak nevadilo. Chtěl jsem to tvrdý a vášnivý. Já se vždy bál abych mu neublížil, ale teď vidím že to bylo to nejmenší o co jsem se mohl strachovat.

Snažil jsem se nerozbít náš pohled, ale už jsem moc dlouho odolával. Pohledem jsem sjel na jeho rty a vzápětí se hned vrátil k jeho očím. Na rtech se mu rozlil menší úšklebek. Na nic však nečekal a hladově se mi vrhl na rty. Rukou však sjel trochu níž na můj krk. Jemně ho stiskl. Tiše jsem zasténal a rukou si ha za krk přitáhl blíž k sobě. Jeho ruka sjela k mému stehnu a za něj mě zatáhl a povalil pod sebe. Z toho dle se už nedostanu. Rukama se zapřel u mé hlavy a já obmotal nody kolem jeho pasu. Oběma rukama jsem si ho za krk zase přitáhl blíž.

Pootevřel jsem víc pusu. Jisung neváhal a vklouzl do ní jazykem. Chvíli jsme se prali o dominanci, ale pak jsem ho nechal vyhrát. Líbali jsme se dokud nám nedošel vzduch a museli jsme se odtrhnout. Rukou jsem mu vklouzl pod tričko.

,,Neměl by ses namáhat. Výš co Chan říkal"

,,To ať si Chan strčí někam"

Pousmál jsem se a ještě jednou rychle spojil naše rty něž jsem mu sundal tričko. To už po druhý letělo někam do neznáma. Posadil jsem se aby se mi líp sundávalo tričko a to zanedlouho následovalo to jeho. Pak jsme zase jednou rychle spojily naše rty, než do Jisung prudce strčil, aby mě povalil zpátky. Stihl však dát jednu ruku na můj zátylek a tím mě zastavil těsně nad povrchem sedačky "gauče". Na tu mě následně pomalu položil. Tohle gesto akorát přililo benzín do ohně a vypustilo ve mě, tady v mém břiše, hejno motýlů.

,,Jaký to gentleman" zašeptal jsem.

,,To já vždycky. Sis nevšiml?" nad tím sem se jen pousmál a zase si ho přitáhl blíž. Cítil jsem jak se Jisung zarazil. Udělal jsem snad něco spatně? Posadil jsem se a Jisung taky.

,,Co se děje?" trochu jsem se bál co z něj vypadne. Už to nebyl stejnej Jisung jako před minutou.

,,Jen mě nepadl- ale nic. To je jedno. Nech to být."

,,Nenechám. Co se děje. Víš že mi to můžeš říct Sungie."

,,Já vím. Ale bojím se odpovědi." Jaký odpovědi?

,,Tak mi to řekni" vzal jsem ho za ruku a začal si hrát s jeho prsty.

,,Věříš mi ne? Sám jsi to řekl"

,,Jo věřím"

,,Tak?"

,,No..jen mě napadlo...co vlastně jsme." Ne že by mě tou otázkou zaskočil. Sám jsem nad tím přemýšlel a poslední dobou častěji než je zdrávo.

,,No..nevim. Záleží na tobě a jak to cítíš" pokrčil jsem rameny.

,,A jak to cítíš ty?" Dobrá otázka. Jak to cítím? Mám ho rád. A dokázal jsem se s ním tak rychle sblížit. Nikoho jinýho jsem si tak rychle k tělu nepustil. Věřím mu a on mě. Vzpomněl jsem si jak jsem vyšiloval, když ho postřelili. Kdybych ho měl jenom rád tolik bych asi nevyšiloval. Popravdě jsem ho měl víc než rád.

,,No..mám tě rád" bál jsem se říct že ho miluju. I když to zřejmě byla pravda. Nechtěl jsem nic zničit. Podíval jsem se na něj. On jen pokývl hlavou.

,,Aha...." v jeho hlase šlo slyšet náznak..zklamání? Že by přece jenom taky cítil něco víc?

,,Takže?"

,,Jak to cítíš ty?"

,,J-já?" pokývl jsem hlavou.

,,No.....stejně jako ty" šlo slyšet že se přemáhal to říct. mám to risknout a říct mu to? Možná bych to měl nechat jak to je.