Bonusovky

39| Chris & Mateo VII.

od kdy máme tolik bonusovek s těmito dvěma??? já si nepamatuju jedinou omg. anyway. 18+ :DDDDDDD

⸙

Mateo otevřel dveře bytu a Chris hned poznal, že je nervózní. Už teď.

Nechtěl mu to ale připomínat, a tak se usmál jako vždy, protože upřímně, těšil se, až Matea znovu uvidí, jako by ho naposled neviděl u oběda. Možná byl Mateem trochu posedlý, ale byli na začátku vztahu. To ho omlouvalo. Vešel dovnitř a políbil ho, když kolem něj procházel. "Ahoj," šeptl. "Co ta prezentace, všechno dopadlo dobře?"

Mateo za ním zavřel dveře a vydechl. Lehce našpulil pusu. "Uhm, jo, v pohodě, prošel jsem," řekl jako první. A pak: "Hele, můžeme jít na věc? Jinak se zblázním."

Chris si zrovna věsil bundu na háček, než se k němu zpátky otočil, natáhl se po jeho ruce. Musel ho uklidnit. Musel ho nějak uklidnit. "A jsi si teda jistý, že dneska je ten den?" ujistil se. "Jak jsem říkal, možná mám ty věci, jak jsi mě poprosil, ale hlavní je, aby ses ty cítil připravený."

"Já se cítím připravený," vyhrkl hned Mateo. "Jen... nervózní."

"Nemusíš být," odvětil Chris automaticky. "I kdyby se něco podělalo, tak co? Jsme to jen my dva."

Mateo nepatrně přikývl, pak si oehce odkašlal. "Promiň, ani jsem ti nic nenabídl. Chci si udělat čaj, chceš taky? Nebo něco jiného?"

"Čaj bude v pohodě."

Vpluli do přirozené konverzace, jako vždy, a Chrisovi přišlo, že se dokonce i Mateo uvolnil, že zapoměl, co měl dneska v plánu. Položil před něj čaj a snad hodinu si tam povídali, i když už měli čaje dávno vypité.

Pak si zničehonic Mateo oddechl. Hlasitě. "Já ani nevím, proč jsem tak nervózní. Vždyť jsi to ty."

"Já nebo kdokoliv jiný, stále si to vyžaduje hodně důvěry," odvětil Chris. "Sex dokáže být nepřipjemný, věř mi. Ale to my nechceme."

Mateo po něm lehce vrhnul pohledem. "Neděs mě ještě víc."

Chris se lehce zasmál. Pak se natáhl po Mateově ruce, který si zrovna stoupl, aby odnesl hrníčky zpátky do kuchyně, a přitáhl si ho k sobě. Vzhlédl k němu. "Bude to v pohodě. A kdyby ne, kdyby ti bylo cokoliv nepříjemné, necháme to na jindy, okay?"

Mateo pomalu přikývl. "Děkuju."

Chris měl jistá očekávání, protože každý je o všem měl, i když tvrdil, že ne. Hluboko uvnitř přemýšlel nad tím, jaké to asi s Mateem bude. Bude opravdu celou dobu tak nervózní? Bude se mu to vůbec líbit, když celou dobu bude ztracen v jeho hlavě, v jeho myšlenkách? Co když jeho nejistota vyhraje?

Takže když o několik desítek minut později Mateo lehal pomalu na záda v jeho posteli a Chris se k němu skláněl, tohle byly jeho myšlenky. Když spojil jejich rty, přemýšlel, jak Matea více uvolnit. Když mu vyhrnul triko a začal mu pokládat polibky kolem pupíku, doufal, že to Mateo nedělá jen proto, že si myslí, že už musí.

Chytil ho za lem trika a koukl na něj. "Můžu?"

Mateo přikývl. A když mu Chris triko opravdu sundal, Mateovy ruce hned přistály na zapínání jeho košile a knoflíček po knoflíčku ji rozepnul. Jeho ruce byly trochu nemotorné, ale jinak Chrisovi přišlo, že je v pořádku. Neustále monitoroval jeho stav, kdyby mu náhodou Mateo chtěl zatajit, jak se doopravdy cítil.

Proto byl připravený, že možná tohle jejich společné poprvé nebude tak příjemné jako jeho předešlé zkušenosti, ne ale v tom špatném slova smyslu. Jen chtěl, aby se Mateo cítil dobře.