68.

303 12 4
                                    

Všichni mi to věří. Byla jsem hrozně ráda když jsem po celém dni došla zpět do Snapeova bytu. Teď už si nemusím hlídat každé své slovo až do zítřka. Svlékla jsem se a šla jsem rovnou do koupelny, umyla jsem se a lehla jsem si do postele. Zanedlouho se ke mě přidal Severus. ,,Nevím jak jsi to udělala ale opravdu se ti to povedlo. Dnes za mnou jeden z nich přišel s tím že by jsem tě možná měl trochu šetřit aby jsi byla použitelná pro plány pána zla." Usmála jsem se. ,,Jsem dobrá herečka." Jemně mě políbil a pevně mě objal. Hladil mě po vlasech dokud jsem neusnula.

Ráno mi opět nabídnul zůstat ale já jsem se rozhodla to přetrpět. Takhle to bude mít lepší efekt. Nechci riskovat že by Severuse zpochybnili nebo dokonce odhalili, to by bylo ztracené. Všechno by tím bylo ztracené. Hned po prvních dvou hodinách si mě Snape zavolal k sobě do kanceláře. Měla jsem trochu strach ale raději jsem tomu moc nevěnovala pozornost. Draco mě obejmul před tím než jsem šla, snažil se mě uklidnit. Všichni moji spolužáci vypadali velmi znepokojeně. Vím že to udělal schválně, chce aby si všichni domysleli co mi udělá a viděli že mě může mít naprosto kdykoliv. Třídu jsem opustila pomalu a nejistě, chtěla jsem vypadat vyděšeně a myslím že se mi to podařilo.
Snape seděl u stolu tak jako vždycky ale když jsem přišla, vstal a došel až ke mě. Vzal mě za ruku a odvedl mě ke stolu přes který mě chvíli na to ohnul. Cítila jsem jak mi stahuje kalhotky a zasouvá do mě svou chloubu. Začal tvrdě přirážet, držel mě přitisknutou ke stolu.  Samo o sobě to začínalo dost bolet a v kombinaci s tím jak jeho tělo opakovaně naráželo na moje modřiny jsem to brzy nevidržela a rozbrečela jsem se. Když se mnou byl hotoví a oblékl mě, posadil se do křesla a položil si mě na sebe. Hladil mě a snažil se mě utěšit. ,,Promiň, bylo to nutné." ,,Chápu to." Opravdu mu to nevyčítám, musel k tomu mít dobrý důvod. Odnesl mě do bytu, až do postele. Byla jsem si jistá že to bylo právě o přestávce a všichni se na nás dívali. Stále mi po tváři stékali slzy a visela jsem v Snapeovích rukách jako hadrová panenka. Byla jsem ráda když mě konečně položil do postele a byla jsem ještě raději když mi došlo že u mě zůstane. Objímal mě a hladil. Brzy už jsem se cítila líp.

Tohle už je příliš ~ Severus SnapeKde žijí příběhy. Začni objevovat