Tohle už je příliš ~ Severus Snape

95.

Trvalo mi dobrých dvacet minut než jsem se vzpamatovala z toho nečekaného vidění. ,,Myslím že by jsme měli jít na hrad." ,,Jsi si jistá?" ,,Ano. Musíme být opatrní, čím méně lidí nás uvidí tím lépe. Ale musíme tam jít. Cítím to." Opatrně jsem vstala a Severus mě jemně vzal za ruku. Dostat se do Bradavic bylo snadné, všichni smrtijedi jsou v zapovězeném lese a přeživší v hradu jsou všichni ve velké síni. Skryli jsme se v blízké učebně aby jsme věděli co se děje ale zároveň o nás nikdo nevěděl.
Brzy k hradu přišli smrtijedi a Voldemort a všichni z hradu šli ven, Harry je mrtví. Byl to hrozný pocit ale protože jsem se s tím už do předu smířila, udržela jsem se. Zavřela jsem oči a sledovala co se venku děje. Došla jsem až k Hagridovi a prohlížela jsem si Harryho v jeho náruči když jsem si všimla jak nastevřel oči, nikdo jiný si toho nevšiml protože nebyl dostatečně blízko ale byla jsem si tím jistá, on žije, Brumbál se znovu překonal. Otevřela jsem oči. ,,Harry žije. Nevím jak je to možné ale žije. Jen předstírá že je mrtví." Snape vypadal překvapeně ale nic neříkal. Slyšeli jsme jak se znovu začalo bojovat a že se všichni postupně vrací do hradu. Vyšli jsme z úkrytu a přímo před námi stál nějaký smrtijed. ,,Ale vy máte být mrtví-" Nenechala jsem ho domluvit. ,,Avada kedavra!" Jeho mrtvé tělo dopadlo na zem a Snape se na mě jen šokovaně díval. ,,Co? Chtěla jsem to zkusit a kdy jindy by mi to prošlo než během války?" Snape se usmál a šli jsme k velké síni, Nigini se nebezpečně blížil k Ronovi a Hermioně ale Snape sebral Nebelvírův meč který ležel vedle Nevilla v bezvědomí a usekl hadovi hlavu. Potom meč zahodil jakoby nic. Ron a Hermiona očividně nechápali co se to právě stalo, Snape je zachránil. Šla jsem za ním a když jsme konečně našli pána zla a Harryho, Harry mu zrovna vysvětloval jeho chyby a v čem selhal.