Prázdno. //FF Stein27, Sofian MedjMedj//

62.

14.7.2022 - o týden později
Tak jo. Zvládnul jsem ten týden docela v pohodě. Bez Tondy. Lucie mi nepsala nic, jenom při předávání Toníka byla trošku arogantní.. ale co už. To už se asi nespraví, budu si muset zvyknout.
„Jedu za mámou do Prahy.“
„Cože?“ zeptám se zmateně. Borec si řekl že pojede za mámou. Jeho máma se ségrou bydlí v Praze, takže proto do Prahy. „Jedu jí říct, že jsem gay a mám přítele.“
„COŽE?“
„Jo, řeknu ji to.“
„Jedu s tebou!“
„Nejedeš, chci tam jet sám.“
„Co?-“ cože? Cože? On chce jet sám? Beze mě? Asi to nechápu. „Jedu sám, ty jseš doma.“ zdá se mi nějakej podrážděnej. „Stalo se něco?“ zeptám se ho opatrně. Sofi hned nahodí smutný úsměv i pohled. Vstanu z křesla na kterém jsem do teď seděl. „Copak?“ zeptám se znovu, naše rty jsou pár centimetrů od sebe. Neodpovídá. „Notaak, bobii..“ obejmu ho kolem krku. On mě obejme kolem pasu, jeho hlavu mám zabořenou do ramene. „Mám strach z její reakce.“
„Já myslel, že já jsem tady ten posera.“
„Demente.“ zasmál se. „Promiň, pojedeš k mámě semnou?“
„Jasně že jo, zlato.“ dal jsem mu pusu do vlasů. „Miluju tě.“ pro změnu mi dal pusu on, akorát že na rty.

16:02
Budím se v autě. My ale nejedeme, my stojíme. My jsme na místě?! Vidím trochu rozmazaně, ale to se hned srovná. „Už jsme tady?“ zeptám se unaveně a zmateně. „Jo, vystupovaat.“ jak Sofi řekne, tak udělám.
  Jedeme výtahem v nějakém paneláku. V paneláku, kde bydlí Sofiho máma a ségra. Abych řekl pravdu, nepamatuju si jméno ségry. „Jak že se jmenuje tvoje ségra?“ přeruším trapné ticho. „Terka. Proč?“
„Jsem tak trochu zapomněl.“ Sofi se mi akorát vysmál. Podívám se na něj uraženým pohledem. „Nečum a pojď, jsme už v patře.“
  Sofian zazvonil na dveře. Každou vteřinou spatřím jeho mámu. Typíčo. No já se poseru, ono se to fakt děje. Dveře se otevřou. Umm, to jeho máma není. To je jeho ségra, teda asi. Tyvole proč si jsou tak podobný? „Nazdaaar!“ řekne Sofian Terce. „Ježiiš, ahooj!“ odpoví mu Terka. Jde vidět, že maj fakt úžasnej sourozeneckej vztah. Jeden na druhýmu záleží, je to krásný. Sofian s Terkou se obejmou, po chvilce se odtrhnou. „Eee..?“
Podívá se Terka na mě. „Ahoj, já jsem Petr.“ snažím se nějak se představit. TYVOLE, TOHLE JE TAK TRAPNÝ. „Um, ahoj? Já- Terka. Jmenuju se Terka. Co tu dělá?“
„No- kde je máma?“ odpoví Sofian. Miluju odpovědi na otázku otázkou (vraždil bych za ně) ale teď má Sofi svůj důvod samozřejmě. „Počkej, mamii! Je tu Sofian!“
„Ježiiš, já na něho zapomněla!“ křičí žena z bytu. „Ahoo-j. Ty? Jsi kdo?“ už možná chápu, proč se Sofi bál. Borky mě viděj a už teď mě nemají rády. „Já jsem Petr-“
Chtěl jsem ještě dodat, že jsem Sofianův kamarád. On má ale asi jiné plány.. „Nebudu chodit kolem horké kaše,“ řekne Sofian. Typíčo. Typíčo. TYPÍČOO. On jim to chce říct, on jim to chce říct!
Sofi se hluboce nadechne. „Jsem Sofianův kamarád.“ vrhnu se do toho. „Drž hubu, Petr je můj přítel.“ jeho máma a Terka okamžitě zamrznou. „Co-že?“
„Asi dva měsíce zpátky jsem zjistil o sobě že jsem gay. Našel jsem si přítele, Péťu. Přijel jsem, abych vám to oznámil a zároveň vás ho s ním seznámil.“
„Ježiši Sofi-“ řekne jeho máma, hned ho obejme. „Promiň za tu reakci jen jsem v šoku.“ Terka vyloženě jen čumí. „No tak- asi- Petře vítej v rodině?“ začne se smát. Jak slyším její smích, spadne mi kámen ze srdce. „Ty jseš Terka viď?“
„Joo, to jsem já. Sofi vyprávěl?“
„Něco málo.“ obejmul jsem jí. Doufám, že jí to nevadí a že bude semnou v pohodě. Snad i jejich máma.
  
18:21
Jedeme domů. Poseděli jsme, dali jsme si kafe a jedeme domů. Mamča i ségra jsou moc fajn. Vypadá to, že mě mají rádi.