36.

262 17 1
                                    

Sofian položí telefon. „Tak co? Špatný nebo dobrý?“ ptám se ho. Zatváří se tak divně..z jeho pohledu bych řekl, že se to nevydařilo a my nemáme kde točit klip. Z vteřiny na vteřinu se mu vykouzlí úsměv na tváři. „Máme too!!!“ vykřikne. Já po něm radostí skočím. „Tyvoleee, jsem hrozně rád, že to máme!! Miluju tě. A Pozdravuj odemě Filipa. Vyřiď mu že je skvělej.“
„Joo. Btw je to někde kousek před Brnem. Říkal mi nějak asi půl hodiny autem, takže to fitnem jak nic. Filip ještě s jednim cápkem Andrejem to celý vymysleli. Máme vymyšlený co v tom klipu budem dělat a tak. Plus najmuli nějakou borku která bude hrát v tom klipu. Doslova za nás udělali všechnu práci.“
„To je skvělý. Ušetřili nám dost času kámo.“
„Jo to jo..taky jsem přemýšlel, že bych Filipovi řekl protože je můj dost dobrej kamarád, že jsem gay a chodím s tebou. Myslím, že on to vezme v pohodě.“
„Hele Sofi já vím, že není jednoduchý přiznat někomu svojí orientaci a fakt po tobě nechci, abys to dělal kvůli mně. Když na to nejsi ready tak se na to vyser a udělej to, až ready budeš. Rozumíš?“
„Petře já ready jsem, akorát se hrozně bojim reakce lidí na to..“
„Lásko. Já to chápu, ale..“ z povídání mě vyruší můj mobil. Někdo mi volá. „Uh, promiň.“ omluvím se za mobil. Máma. Wt- máma?? Snad se nic nestalo. „Tyvole volá máma.“
„Tak to zvedni, ne?“ jak řekl, tak jsem tak udělal.
(Petr=P, jeho máma=M)
P: Ahoj mamii. Potrebuješ něco?
M: Ahoj. No potřebovala bych s tebou něco asi nutně probrat.
P: Asi? Jak moc je to důležitý? My teď řešíme videoklip, nemám moc času.“
M: Aha..tak to nic. Prosímtě dej mi vědět až budeš mít čas, potřebovala bych abys přijel i se Sofianem.
P: Proč prosimtě?
M: To ti teď říct nemůžu.
P: Jasný.. dobrý, tak dneska by jsme čas snad ještě měli mít, tak ti potom zavolám.
M: Dobře, děkuju. Pa.
P: Pa.
„Co je? Že se tak divně tváříš.“ diví se Sofi po tom, co jsem ukončil hovor s mamkou. „No ona chce aby jsme k nim přijeli, oba dva.“
„Typíčo. Provedli jsme něco?“
„No snad ne. Vyznělo mi to tak, že to je docela důležitý ale ne moc. Takže vlastně nevim co si o tom mám myslet.“
„Hele vlastně momentálně nemám víc informací o tom klipu. Ještě se teda domlouvaj na ceně za pronajmutí pozemku na 3 hodiny, ale jinak je to stoprocentní, že to máme. Takže vlastně můžeme ject klidně teď hned.“ nachvíli se odmlčí. „Ty jsi do mě fakt neskutečně moc zamilovanej, viď?“ a tohle si zjistil jak, dopíči? „Eee co?“ upřímně jsem moc nevnímal. Je roztomilej když něco vysvětluje. „Miluješ mě a já tebe taky.“ odpoví.
  Rozhodli jsme se ject za tou mámou teď, protože stejnak už nemáme co na práci.

Zazvoním na zvonek u vrátek a čekám, než mi někdo přijde otevřít. Vyběhne Ema. „Ahoj.“ řekne nějak.. zklamaně? Smutně? Já ani nevím. „Ahoj.. děje se něco?“ zeptám se opatrně. Ona se jen na  mě podívá a zvedne ramena jakože neví. Se Sofim se na sebe podíváme. „Jo jasně- Ahoj.“ Sofian trošku zapomněl pozdravit. No stává se, že. „Pojďte do obýváku.“ jak Ema řekne, tak uděláme. Sundáme si boty. Sofian čumí do obýváku s otevřenou pusou. Divně se na něho podívám, hned potom se podívám do obýváku co je tam tak zvláštního. Máma a babička sedí u stolu. Počkat.. babička? BABIČKA?

Prázdno. //FF Stein27, Sofian MedjMedj//Kde žijí příběhy. Začni objevovat