89.

150 7 0
                                    

9.-10.12.2023 - půlnoc

Už jsme dorazili na Calinův byt. Šli jsme všichni pěšky protože asi všichni už v sobě máme nějakej alkohol. Ano, i já. Byl jsem u psychiatra na kontrole, vysvětlil jsem mu život v posledních měsících a ubezpečil ho že jsem opravdu v pořádku. Předepsal mi antidepresiva který jsou tak dvakrát slabší jak tamty co jsem měl. První dny jsem moc nemohl spát, pak to ale bylo v pohodě. A na tyhle prášky můžu alkoholu kolik jenom chci, takže skvělý. Sedím v obýváku a povídám si s random týpkem kterýho ani neznám. Je nás tady hrozně moc. Jsou tady moji kamarádi, Calinovo kamarádi, Willyho i Davidovo a tak. Takže fakt lidí jak nasráno. Rád bych se dneska dostal domů, ale pochybuju že se domů dostanu. Metro mi nejede, auto použít nemůžem, není se prostě jak dostat domů. Takže asi přespávačka u Calina na bytě. Z vedlejší místnosti vychází Calin s dortem v rukách a jsou na něm svíčky. Kámo, ty svíčky.. zabil jako vždy. Nedal mi tam můj věk samozřejmě, ale dal tam dvacetsedm. Přesně jako minulej rok. Všichni okolo mě začnou zpívat: „Peetr má narozeniny, myy máme přání jediný, štěstí, zdrááví, štěstí, zdrááví, hlavně to zdraví." Calin ke mě přistoupí, zvednu se a sfouknu svíčky. Všichni tleskaj, pískaj, všechno možný. „A jde se slaviiit!!!" zařve Calin přes celej byt. Ostatní jako odpověď řvou samozřejmě taky. Skvělý. Pustí se nějáká hudba, Calin se ke mě vrátí se skleničkou v ruce. „Tak ty blbečku, všechno nejlepší, užívej života!!" jde z něho vidět i cejtit že už má něco v sobě, ale tak, nevadí. Přece slavíme moje narozky, ne? Ať se ožerou třeba všichni. „Joo, díky!" vezmu si od něho skleničku kterou mi podává. „Co to je?" zeptám se ho. „Vodka s džusem!" odpoví mi. Typíčo, no tak na zdraví.

Prázdno. //FF Stein27, Sofian MedjMedj//Kde žijí příběhy. Začni objevovat