Prázdno. //FF Stein27, Sofian MedjMedj//

14.

Přijeli jsme domů, teda k Sofianovi domů. Začínám to tu považovat za můj domov. Taky začínám na sobě pociťovat, že je zase semnou něco špatně. Jsem ale přece se synem, to jsem chtěl, ne? Tak proč se zase cítim...divně?..achjo. Tyhle stavy mě už unavují, a ty prášky co mi doktor předepsal taky. Doprdele, já zapomněl! Nemám tady postýlku pro Tondu, kurva. Je u mě v bytě a tam teď nesmím. Kurva kurva kurva. Co teď? Musím to říct Sofianovi. Hraje si s Toníkem, nerad ho z toho vyrušuju ale musím. Spolu jsou hrozně krasný..a byly by ještě krásnější kdyby Sofian byl jeho druhý "táta". „Sofiane?..“ zavolám na něj. „ups, Tonda se asi posral-pokakal, pokakal jsem chtěl říct“. „Ježiš, hned ho přebalim. Já jen..máme problém jak sviň“. „Tyvole jakej?“ ptá se mě Sofian. „Nemáme postýlku pro Toníka“. „Dopíči, no, co teď?“. „Postýlka je v mém bytě.. zavoláme na to číslo co nám dali poldové kdyby jsme něco potřebovali. Jinak to nevidim. Řeknem jim že mám teď u sebe syna a nemám pro něj postýlku, buď zajedeme koupit novou nebo nám povolí si pro ní zaject do bytu. Jak říkám, jinak to nevidim“. „Fajn, jo, pravda“. Sofian zavolal na to číslo co nám dali, já jsem se bál jak kokot že řeknu něco špatně nebo tak. Znáte to když si máte v mekáči něco objednat a říkáte si stokrát za sebou co řeknete ale nakonec z vás vyleze něco jako „Kola prosím kreditka cheese zaplatím burger“, fakt to nesnáším a vím že teď by to bylo stejně. Dopadlo to tak že  nám řekli že teď tam dělaj nějakej průzkum či co. Nevím nějakou sračku, prostě jsou u mě v bytě. Vynesou nám postýlku před byt a my si ji hezky odvezem. Sebrali jsme Toníka, nasedli do auta a jeli.

Jsme doma u sofiana a postýlka samozřejmě taky. Ptali jsme se na to kdy se do bytu budu moct vrátit a borci říkali že brzo, ale že to vloupaní nevyřešili. Vědí úplnou píču zatím co já se Sofi vše.

Je pozdě večer, Toníka jsem uspal (konečně, snadný to nebylo), jsme všichni po večeři a všichni ležíme v posteli. Když myslím všechni tak všichni, já, Sofian, Purpur, Diego a Tonda. Tonda ve své posteli samozřejmě. Diego mi leží u nohou a s Purpurem se mazlím. Sofian je zase bez trička. Poseru se, je tak sexy dopíči... Tak Petře uklidni se. Klid. Mysli na toho malýho ocasa kterýho mazlíš. Jenže to nejde. Mé myšlenky o Sofianovi jsou holt silnější. Co kdybych..kdybych.. kdybych... Mu dal pusu? Ne kurva, to nemůžu. Dokonce nesmim. Nechci vědět následky co by bylo dál, nebo chci? Purpura dám k Diegovi k mím nohám. Otočím se na bok tak abych viděl na Sofiana. Udělám to. Teď nebo nikdy. Blbě na něj čumím a on už na mě taky. Jen na sebe koukáme, vážnost v obličeji máme oba stejnou. Co chce on dělat to nevím, ale vím co chci dělat já. Sednu si blíž k němu a udělám to. Políbím ho. Sofian jen na mě kouká, nic neříká. Došlo mi že to byla kurevská chyba. Dopíči, co jsem to udělal.. on si ale sedne též, začne mě líbat. Já spolupracuji. Po chvíli se odemě odtrhne, do ucha mi zašeptá „Dobrou". Otočí se a jde spát. Dobrou.