„Typí- pardon. Jasný, tak já se za ní někdy stavím.“
„Omlouváme se, ale někdy to nepůjde. Jediná možnost je dnes. Nemůžete tam jet svým autem, musíme vás tam odvést my.“
„BOŽE, tak počkejte..dojdu pro pří- kamar- dojdu pro mýho pří-tele.“
„Počkejte! On má něco společného s paní Kirchnerovou?“
„Nemá, jen je to můj přítel.“ je divný to říkat někomu, protože jsem to nikdy předtím neříkal. „Omlouváme se, ale nemůže s námi jet. Musel by být nějak příbuzný.“
„Kámo ale tak vole- pardon. Můžu vzít sebou syna?“
„Můžete.“
„Počkejte prosím, jen se obleču.“ řeknu, jeden z policistů kývne. Zavřu dveře a jdu hned za Sofim. „Zlato, je tu policie. Lucka mě chce vidět nebo co a můžou mě za ní dovést jenom oni a můžou k ni jenom příbuzní.. musím tě tu nechat.“
„Bobku to je v pohodě, jeď. Bereš sebou Tondu?“
„Jo...ještě jednou promiň.“
„Neomlouvej se, však za nic nemůžeš.“ řekne a usměje se na mě. Nakloním se k němu, protože sedí na gauči a dám mu pusu. „Pa“
„Pa, miluju tě.“ odpovím mu. Jdu do předsíně, vezmu si na sebe mikinu a boty. Kurva! Musím vzít sedačku do auta pro Tondu. Tyvole jak se budou tvářit cajti až jim to řeknu? Rychle běžím zpátky za Sofim do obýváku. „Sofi prosimtě jenom vezmu si klíče od auta, je v něm sedačka pro Tondu.“
„Jasněě!“
Běžím zpátky do chodby, z věšáku na klíče vezmu klíče od auta, čapnu do rukou Tondu a otevřu dveře kde stojí stále cajti. „Tak.. můžeme jet. Teda, musím ještě do auta pro sedačku pro syna.“
„Jasně, v pořádku. Tak jděte.“ odpověděl jeden z cajtů a ukázal rukou abych šel první.
17:03
Stojíme před nějakým baráčkem, vypadá jako nevinnej baráček ve kterym bydlí nějaká random babka s dědou. Policista jde ke dveřím, zaťuká. Ťuk-ťuk-ticho-ťuk-ťuk-ťuk. Typíčo, tajný ťukání, to mi vyhul kára! Dveře se pootevřou, policista jde dovnitř. Druhý policista mě vyzve, abych šel dovnitř též.
Následuju policistu co jde předemnou s Tondou v ruce. Jako vypadá to tu jak na nějakým pětihvězdičkovým hotelu, neříkám nic. Koukám se po celém domu, je hrozně krásnej ngl. Předemnou se spawne Lucie, vůbec jsem si jí nevšiml. Okamžitě co mě spatří, tak se jí vykouzlí úsměv na tváři. No, spíš myslím, že je to z Tondy, ne ze mě :D. „Ahooj, jsem hrozně ráda, že si přijel. Nazdaar, ty kluku malej, doufám že taťku nezlobíš!“ vezme si Tondu k sobě. „Ahoj.. um, za málo. Proč si mě tak nutně potřebovala?“ zeptám se opatrně. „No..já.. chtěla jsem ti něco říct a stále chci.“ zní nervózně. Kurva co mi chce říct? Co může bejt tak naléhavý abych sem musel přijet? „No tak povídej, jsem ready na všechno.“
„Na všechno?“
„Na všechno.“ ne kámo, nejsem ready absolutně na nic. „Petře, já se ti omlouvám, ale.... pořád tě miluju.“
ČTEŠ
Prázdno. //FF Stein27, Sofian MedjMedj//
FanfictionPřemýšlím nad ním a zrovna mi přijde zpráva. Instagram... Sofianmedjmedj: „Kde jsi? Mám o tebe strach. Prosím odepiš mi." Sofiane jdi do píči. Vytáčím starého dobrého „Kámoše". Zvedne to hned po chvíli:„Ale alee.. někomu jsem chyběl?" „Ty ne, spíš...
